Někteří ho obdivují, jiní by typický doklad brutalistní architektury sedmdesátých let zdemolovali. Bourání souboru budov Transgas už dalo zelenou ministerstvo kultury, když ho odmítlo prohlásit za kulturní památku, ale proti verdiktu se nedávno postavil Národní památkový ústav. Co dělat s Transgasem se neshodnou ani známí architekti, kteří po desetiletí formují tvář Prahy a které oslovila redakce Echo24.

Oslovení architekti se shodují v tom, že jde o na svou dobu unikátní dílo. Někteří ho však považují za výjimečně negativní, nevyužitelné, opotřebované či nehodící se do okolního prostředí. Jiní na něm zas oceňují odvážné pojetí a považují Transgas za doklad dobové architektury, která byla v sedmdesátých letech srovnatelná se světem.

Pro zachování je například jeden z autorů Tančícího domu v Praze Vlado Milunić. „Je blbost to bourat. Je to nějaký doklad o tom, jaká architektura tenkrát byla. Tehdy bylo velmi těžké něco prosadit,“ řekl Milunić pro Echo24. Nelíbí se mu, že by tam měla stát další administrativní budova, kterých je prý už v Praze až moc.

Podobného názoru je také kurátorka Národní galerie Radomíra Sedláková, podle které dostane Praha místo Transgasu jen další Quadrio či Florentinum. Architektka, která je pro zachování komplexu, na něm oceňuje především „mistrovsky nápadité vyřešení problému, jak vůbec stavět na takovém místě, pod nímž je metro i železnice, a stavba má být přitom dokonale klidná“, řekla serveru Echo24. Sedláková, která zároveň přednáší na ČVUT, poukázala také na to, že dílo ve své době vzbuzovalo i zájem zahraničních tvůrců.

Kurátor v Moravské galerii v Brně Rostislav Koryčánek, který o sobě mluví jako o obdivovateli tohoto komplexu ze sedmdesátých let, považuje Transgas za „zajímavou, důslednou a atraktivní bránu do Vinohradské třídy“. To podle něj nová administrativní budova splňovat nebude. I Koryčánek vyzdvihl začlenění souboru do struktury města a snese podle něj evropské srovnání. „V době, kdy v technologiích a stavebních postupech nebylo Československo na světové úrovni, tak z toho mála dokázalo vygenerovat architektonickou formu, která je mimořádná,“ dodal pro Echo24.

Pro bourání je i autor Transgasu

Případnou demolici Transgasu přijímá se smutkem i sám jeho tvůrce Václav Aulický. „Pochopitelně, že je mi velmi líto, když by mělo zaniknout dílo, které jsem spoluvytvořil a považoval jsem a i nadále ho považuji za zdařilé, adekvátní mému ‚naturelu‘ a i v odborné sféře pozitivně hodnocené (brutalismus). Jistě bych osobně přijal s povděkem, kdyby bylo zachováno, případně ‚revitalizováno‘,“ uvedl Aulický v posudku, kde však vzápětí demolici podpořil. Podle něj je Transgas v tristním stavu, technicky nedostačující a nadále nevyužitelný.

Architekt Petr Malinský, který navrhl například vysoce oceňovaný Main Point v pražském Karlíně, je také přesvědčený, že by se budovy měly zbourat. „Budovy se mi osobně nelíbí, ale oceňuji odvahu tvůrců komplexu, jeho neobvyklost v okolním kontextu, brutální formu a měřítko. Nedostatkem je opotřebovanost, nevyhovující parter a nemožnost konverze areálu pro současné využití,“ sdělil Malinský serveru Echo24.

Eva Jiřičná, autorka mnoha významných staveb v Česku i ve Velké Británii, jejíž služby kdysi žádal i zakladatel firmy Apple Steve Jobs, s demolicí rovněž souhlasí. „Zástavba vznikla brzy po válce v období finanční krize a nedostatku zkušeností s měřítkem výstavby. Jde o stavby, které byly projevem omezeného dobového urbanismu, který cíleně boural přirozenou strukturu měst a vytvářel až bezcitně solitéry uprostřed starší a velmi logicky uspořádané blokové zástavby,“ zkritizovala Transgas Jiřičná.

 

Budovy kritizuje i autor nové stavby, která by na místě Transgasu měla stát. Je jím Jakub Cigler, jehož architektonické studio stojí například za schválenou revitalizací Václavského náměstí. „Parter budov není koncipován jako veřejné prostranství, které by nabízelo příjemné prostředí. Je plný tmavých, nehostinných zákoutí bez zeleně, drtivá většina chodců se mu snaží vyhnout, a to už od doby, kdy byl soubor staveb postaven,“ kritizuje okolí Transgasu Cigler, podle kterého tvoří tyto budovy „jizvu“ v centru Prahy. „Myslím si, že skupina budov na Vinohradské ulici je velice nesourodou skupinou staveb, které narušily ucelenost Vinohrad,“ řekl serveru Echo24. Podle Ciglera jde o budovy „výjimečné, ale výjimečně negativní“.

Cigler chce svým návrhem opět Vinohradskou ulici „zacelit“. Jednu z budov Transgasu pak nechce zbourat, ale zrekonstruovat. Nová budova má navíc respektovat okolní prostředí. „Fasády budov budou obohaceny o moderní uměleckořemeslné prvky, které tak rovněž i v rovině architektonického řešení navážou na bohatou tradici kvalitních vinohradských domů,“ upřesnil pro Echo24 Cigler.

Ciglerův návrh podpořil i Václav Aulický, který vytvořil Transgas. „Návrh na novou výstavbu od architekta Jakuba Ciglera považuji za zdařilý, přinášející významná pozitiva zejména po urbanistické stránce a hmotové konfiguraci, adekvátně reagující na současné ‚danosti prostoru‘,“ uvedl v posudku, který sloužil ministerstvu kultury pro zhodnocení, zda budovy prohlásit či neprohlásit za národní památku.