Kus Moravy, Polska a amerického Jihu v českých srdcích

Kus Moravy, Polska a amerického Jihu v českých srdcích

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Černooký bača ovečky zatáčá

S poutavými fotografickými výstavami se v posledku naštěstí pytel roztrhl, jedna třeba je k vidění ve Zlíně: jmenuje se Beskydy a Lomná před padesáti lety a autorem vystavených fotografií je Jan Sikora. To je autor celoživotně spjatý s Těšínskými (Slezskými) Beskydami – zde žil i pracoval v projekci Vítkovic a později v managementu Třineckých železáren. V umělecké tvorbě, ať už právě ve fotografii, ať už v řezbářství, se však věnoval právě svému kraji. Aktuální expozice samozřejmě odpovídá svému názvu i popsanému autorovu naturelu: nese v sobě patetickou, ale i radostnou vzpomínku na svět a krajinu, které de facto už nejsou, které zmizely. Beskydy sice si dodnes uchovaly ráz divokých tuzemských hor (ostatně sem se vracejí rysové a vlci), ale způsob života se jistěže změnil i v nich. Sikorovy fotografie něžně připomínají, jak rychle a moc se měníme.

Jan Sikora: Lomná a Beskydy před padesáti lety
Kurátor: Tomáš Sikora
Výstava je k vidění v Galerii Václava Chada do 31. března.
www.zlinskyzamek.cz

Fotografie Jana Sikory Ovčák s ovcemi na Kozubové - jan sikora

Jak to tehdy bylo i nebylo

Tuzemský film čas od času má touhu připomínat polistopadovou minulost. Odvážnější kousky se dokonce pokoušejí předvést ji nejen jako prostředek umožňující řachandu jaksepatří, nýbrž skutečně usilují onen čas reflektovat. A je to logický zájem i skóre zdejší kinematografie. Přitom ale je fakt, že kinům chybějí pohledy na tutéž dobu také z jiných kultur, jež si prošly přerodem z totalitního režimu v demokratický. Dostane se jich sem maličko, díky za každý takový. Aktuálně jeden polský, třebaže zrovna (de)formovaný nutkáním mít ve snímku něco navíc než spor mezi euforií z čerstvé svobody a nejistotou z náhle nejasné budoucnosti: konkrétně podobenky touhy tří žen různého věku po životní lásce. Portrét polského sídliště a tamních nakřápnutých vztahů a mizerného sebevědomí sice je trápen melodramatickým mrmláním, jenže kamera Olega Mutua – to je báseň.

Spojené státy lásky, Polsko/Švédsko, 2016, 104 min.
Scénář a režie: Tomasz Wasilewski
Kamera: Oleg Mutu
Hrají: Julia Kijowska, Magdalena Cielecka, Dorota Kolak, Marta Nieradkiewicz, Andrzej Chyra, Marcin Czarnik a další.
V kinech od 23. února.

Scéna z filmu Spojené státy lásky - filmpolski

Tož zasa šašci počáraní

Je to událost dlouho patrně neočekávána, zároveň ale taková, jejíž existence nakonec nepřekvapuje a jeví se logicky a de facto nutně. Totiž Boleslav Polívka se po dávném úspěchu své hry Šašek a královna, v níž v roce 1987 zářil on a jeho tehdejší partnerka, herečka Chantal Poullain, rozhodl konečně po letech pro autorskou inscenaci a pořídil pokračování. Stvořil ho pro sebe a syna Vladimíra, jehož má právě se svou někdejší francouzskou ženou. Novinka se jmenuje návodně – Šašek a syn – a pojednává o tom, kterak král šašků je pověřen převýchovou mladého šlechtice právě v šaška. Mladík nezná rodičů, vychován byl v ústavu pro odložené děti šlechticů – a vychován byl ke zbrani. Jako by ho život netrestal dost sirotou, za trest má být převychován šaškovskými geronty v dalšího z nich. Na tenhle kus buďme hodně zvědavi, snad se vyplatí i vroucné očekávání.

Boleslav Polívka: Šašek a syn
Režie: Boleslav Polívka
Scéna: Jaroslav Milfajt
Kostýmy: Eva Jiříkovská 
Hudba: David Rotter 
Hrají: Vladimír Polívka, Bolek Polívka, Michal Chovanec, Jaromír Barin Tichý, Ondřej Klíč, Jiří Fretti Pfeifer a další.
Premiéra v Divadle Bolka Polívky 25. února, nejbližší nevyprodané reprízy 1., 2., 9., 30 a 31. března.

Plakát k autorské inscenaci Boleslava Polívky Šašek a syn - Divadlo Bolka Polívky / Marek Ormandík

Podobenky bílých skrání

K vysvětlením, proč Donald Trump zvítězil v americké prezidentské volbě, patřilo, že miliardář porozuměl starostem chudých bílých Američanů, na něž rovnostářský svět současnosti zapomíná (jinými slovy, pamatuje na menšiny, ale přehlíží kvůli nim většinu). Těžko takový mač pískat, každopádně český čtenář má dobrou příležitost, jak do světa chudých bílých z amerického Jihu nahlédnout. Vyšel totiž román Dorothy Allisonové Parchant z Jižní Karolíny. Jeho hlavní postavou i vypravěčkou je patnáctiletá dívka, jež vyrůstá v početné rodině věčně opilých strýčků a rychle stárnoucích tet. Předpokládaný rozvrat zaběhnuté a de facto poklidné rodinné atmosféry nastane v okamžiku, kdy do něj vstoupí cizorodý prvek, a sice když se dívčina matka provdá za nevyzpytatelného muže. Román bývá srovnáván dokonce s Dobrodružstvími Huckleberryho Finna či s Kdo chytá v žitě.

Dorothy Allisonová: Parchant z Jižní Karolíny
Přeložila: Zuzana Josková
Vydalo nakladatelství Romeo roku 2016. 272 s. 298 Kč.

Obálka románu Dorothy Allisonové Parchant z Jižní Karolíny - nakladatelství romeo

 

23. února 2017