Volby v německé spolkové zemi Berlíně vyhrála podle předběžných oficiálních výsledků sociální demokracie (SPD) s 21,6 procenta hlasů před křesťanskou unií (CDU) kancléřky Angely Merkelové se 17,6 procenta. Pro obě strany, které dosud velkoměstu vládly, jde o jejich vůbec nejhorší výsledek v metropoli. Novou koalici podle všeho sestaví SPD s postkomunistickou Levicí a Zelenými. Německá média označují vesměs výsledek hlasování za ještě horší pro CDU a SPD než nedávné volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Mezi třetím a pátým místem na žebříčku nejúspěšnějších stran je rozdíl jen 1,4 procenta. Levice v hlasování, jehož se zúčastnilo 66,9 procenta ze 2,5 milionu oprávněných voličů, získala 15,6 procenta hlasů, Zelení 15,2 procenta. Do zastupitelstva Berlína, které je zároveň jednou ze 16 spolkových zemí, se dostala ještě protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) se 14,2 procenta hlasů a Svobodná demokratická strana (FDP) se 6,7 procenta.

Pro obě tyto strany jde o úspěch. AfD bude v berlínském zastupitelstvu vůbec poprvé a celkem už bude mít své zákonodárce v deseti zemských sněmech. FDP se na berlínskou radnici po přestávce vrací. Odcházejí z ní naopak Piráti, kteří jako fenomén minulých berlínských voleb tentokrát dostali jen 1,7 procenta hlasů.

Výsledky znamenají, že na sestavení nové koalice bude třeba alespoň tří stran. Dosavadní primátor Michael Müller ze sociální demokracie ke spolupráci podle všeho vyzve Levici a Zelené. Právě takovou koalici si podle průzkumů Berlíňané přejí nejčastěji. Většinu s 92 křesly ve 160členném sboru bude mít slušnou.

Pro berlínské voliče nebyla na rozdíl od hlasování v Meklenbursku-Předním Pomořansku před dvěma týdny rozhodující migrace, větší roli u nich podle průzkumů hrála témata jako sociální spravedlnost, školství nebo nezaměstnanost. Ta je dlouhodobě ve srovnání s ostatními spolkovými zeměmi na jedné z nejvyšších úrovní. Dosavadní koalici, za níž se Berlínu relativně ekonomicky daří, potrestali voliči podle pozorovatelů především za nedobře fungující úřady nebo za selhání při rozsáhlých projektech jako je stavba nového letiště.

Reakce německého tisku

Velmi slabého výsledku sociální i křesťanské demokracie (SPD a CDU), nejisté budoucnosti kancléřky Angely Merkelové i vzestupu pravicového populismu si všímají německé deníky den po volbách do berlínského zastupitelstva. Ty sice vyhrála SPD před CDU, obě strany ale skončily se svým dosud nejhorším výsledkem v německé metropoli.

Nejčtenější německý deník Bild charakterizuje sociální demokracii a jejího berlínského volebního lídra Michaela Müllera jako nejslabšího volebního vítěze všech dob. „Michael Müller může zůstat primátorem. Ještě nikdo nikdy v Německo nezvládl zůstat u moci s tak mizerným výsledkem,“ uvedl list k 21,6 procenta, které SPD od berlínských voličů dostala.

Podobně to vidí i bonnský deník General-Anzeiger, podle něhož nikdy „volební vítěz“ nepřešel cílovou linii jen se sotva 20 procenty. Za hlavní důvod list považuje to, že v německé metropoli uspěla Alternativa pro Německo (AfD), která se dostala již do desátého zemského sněmu či zastupitelstva, a definitivně se tak etablovala jako politická strana napravo od CDU. Taková dosud v Německu nikdy dlouhodobě úspěšná nebyla.

„Nejdůležitější poselství: Demokratické Německo se bude muset postavit pravicovému populismu,“ píší noviny Frankfurter Rundschau o výsledku AfD, která skončila se ziskem 14,2 procenta pátá. Podle listu je nejvyšší čas, aby demokraté slova šéfky německé vlády „zvládneme to“ naplnili obsahem.

O tom, že se výsledek nedělních voleb podepíše i na spolkové politice, nepochybuje list Mittelbayerische Zeitung, podle něhož zesílí spor o migrační politiku mezi CDU a její sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU), která požaduje přísnější přístup k uprchlíkům.

„Katastrofální výsledek CDU v Berlíně znovu zažehne debatu uvnitř konzervativní unie,“ je přesvědčen také deník Stuttgarter Zeitung. Nejbližší týdny do sjezdů CDU a CSU budou podle něj pro kancléřku Merkelovou rozhodující. Pokud se totiž strany nedohodnou na společném postupu, není vyloučená otevřená revolta proti Merkelové, její dobrovolný odchod nebo samostatná kandidatura obou konzervativních stran v parlamentních volbách, míní noviny.

Velmi slabého výsledku sociální i křesťanské demokracie (SPD a CDU), nejisté budoucnosti kancléřky Angely Merkelové i vzestupu pravicového populismu si všímají německé deníky den po volbách do berlínského zastupitelstva. Ty sice vyhrála SPD před CDU, obě strany ale skončily se svým dosud nejhorším výsledkem v německé metropoli.

Nejčtenější německý deník Bild charakterizuje sociální demokracii a jejího berlínského volebního lídra Michaela Müllera jako nejslabšího volebního vítěze všech dob. „Michael Müller může zůstat primátorem. Ještě nikdo nikdy v Německo nezvládl zůstat u moci s tak mizerným výsledkem,“ uvedl list k 21,6 procenta, které SPD od berlínských voličů dostala.

Podobně to vidí i bonnský deník General-Anzeiger, podle něhož nikdy „volební vítěz“ nepřešel cílovou linii jen se sotva 20 procenty. Za hlavní důvod list považuje to, že v německé metropoli uspěla Alternativa pro Německo (AfD), která se dostala již do desátého zemského sněmu či zastupitelstva, a definitivně se tak etablovala jako politická strana napravo od CDU. Taková dosud v Německu nikdy dlouhodobě úspěšná nebyla.

„Nejdůležitější poselství: Demokratické Německo se bude muset postavit pravicovému populismu,“ píší noviny Frankfurter Rundschau o výsledku AfD, která skončila se ziskem 14,2 procenta pátá. Podle listu je nejvyšší čas, aby demokraté slova šéfky německé vlády „zvládneme to“ naplnili obsahem.

O tom, že se výsledek nedělních voleb podepíše i na spolkové politice, nepochybuje list Mittelbayerische Zeitung, podle něhož zesílí spor o migrační politiku mezi CDU a její sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU), která požaduje přísnější přístup k uprchlíkům.

„Katastrofální výsledek CDU v Berlíně znovu zažehne debatu uvnitř konzervativní unie,“ je přesvědčen také deník Stuttgarter Zeitung. Nejbližší týdny do sjezdů CDU a CSU budou podle něj pro kancléřku Merkelovou rozhodující. Pokud se totiž strany nedohodnou na společném postupu, není vyloučená otevřená revolta proti Merkelové, její dobrovolný odchod nebo samostatná kandidatura obou konzervativních stran v parlamentních volbách, míní noviny.