Rakousko téměř bez povšimnutí autodopravců i veřejnosti zavedlo minimální mzdu pro řidiče. Po Německu a Francii se tak jedná o další stát Evropské unie, který požaduje, aby u sebe řidiči autobusů a kamionů měli potvrzení o vyplácené mzdě, která musí dosahovat úrovně minimální mzdy v té dané zemi. Pro řidiče to znamená mít úředně ověřené doklady přeložené do několika jazyků. Češi varují, že to kromě nesmyslné administrativní zátěže povede i ke zdražení například autobusových zájezdů. Navíc se očekává, že se další státy k této politice přidají.

Třebaže rakouská novela začala platit na začátku nového roku, příliš autodopravců ji nezaregistrovalo. „Je to tím, že rakouské úřady nikomu nic neoznámily. Novela v tichosti nabyla účinnosti 1. 1. 2017,“ řekl pro Echo24 Jan Medveď, zástupce generálního tajemníka ČESMAD BOHEMIA, největšího sdružení automobilových dopravců.

Medveď dodal, že to byl právě ČESMAD, který tuto novinku oznámil českým úřadům se žádostí o protest, nebo alespoň o zjištění, jaké povinnosti z novely vyplývají. „Nezájem možná vyvolává i fakt, že zatím nebyla udělená žádná pokuta. I Francie se zmedializovala až případem pokuty,“ uvedl Medveď s tím, že do Rakouska přitom jezdí určitě víc řidičů než do Francie.

Také rakouské nařízení podle českých dopravců zvýší náklady na nákladní i autobusovou dopravu a zkomplikuje dovoz i vývoz. A právě na zdražení zájezdů na lyže do Alp nebo k chorvatskému moři upozornil mluvčí ČESMAD Martin Felix. „Šikana spojená s minimální mzdou dopadá nejen na dopravní firmy provozující kamionovou i autobusovou dopravu, ale bohužel ji zaplatí všichni její uživatelé. Nezbývá než se připravit na zvýšení cen i u autobusových zájezdů,“ komentoval to pro Echo24.

Rakouská novela vychází ze zákona proti mzdovému a sociálnímu dumpingu (prodej vyváženého zboží za hranicemi levněji než v zemi výroby, pozn. red.). V Rakousku totiž ani není zákonem stanovená minimální mzda. „Je stanovená na základě kolektivních smluv a dalších ujednání. V dopravě je ale, mám dojem, ještě vyšší než ve Francii nebo Německu, okolo 10 euro za hodinu,“ uvedl Alfonz Kokoška, místopředsedseda Odborového svazu dopravy, pro deník Echo24.

Nařízení pro dopravce jsou přitom v Rakousku ještě přísnější než ve Francii. „Rakousko vyžaduje hlášení každé jednotlivé jízdy předem. Včetně uvedení, pro jakého konkrétního zákazníka se přeprava nákladu nebo osob jede. A to například včetně jednodenních zájezdů na hory,“ uvedl Medveď, podle kterého taková pravidla nemají obdoby.

Všechny státy, které zatím minimální mzdu pro řidiče zavedly, si pro ni stanovily vlastní pravidla a vyžadují jiné doklady. „Je to administrativně složité. Třeba v Německu by měl mít každý dopravce svého zástupce, který by nahlašoval, kdy přes jeho území kamion projíždí, kdy tam vjede a kdy odjede,“ řekl pro server Echo24 Luboš Pomajbík, předseda Odborového svazu dopravy.

Medveď ho doplnil, že pro každý stát musí být oddělená evidence pracovní doby, aby kontrola mohla porovnat vyplácení mzdy. „S tím, že Němci zase nevyžadují doklady v autě, ale kontroly provádějí tak, že pošlou dopravci výzvu k předložení dokladů. A kromě výše mzdy musí doklady obsahovat i nároky, např. na dodatkovou dovolenou nebo 13., 14. mzdu, které vyplývají z tamních kolektivních smluv,“ vypočetl Medveď.

Budou Rakousko následovat další státy?

Hospodářská komora vnímá nařízení na vyplácení minimální mzdy jako ochranářské opatření a nepřímý konkurenční boj, který vytlačuje dopravce z trhů západních ekonomik ve prospěch jejich domácích dopravců. „Poslední kroky uplatňované vůči autodopravcům jsou neblahým signálem krize, kterou EU prochází,“ řekl pro Echo24 mluvčí komory Miroslav Diro.

ČESMAD, Odborový svaz dopravců i vláda se shodují v tom, že dorovnat platy českých řidičů na úroveň Francie nebo Německa nejde. „Není v silách našich dopravců dorovnat platy a přitom platit dopravcům tak nízké částky. Vždyť západní firmy si naše řidiče vybírají právě kvůli nízkým mzdám,“ uvedl Pomajbík. Kokoška doplnil, že se jedná o cenové podbízení, kdy je na jedné straně diktát ze strany dopravců a na straně druhé požadavek na minimální mzdu. „A to se výše platů našich řidičů nedá srovnávat třeba s Polskem nebo Bulharskem,“ dodal Kokoška.

Pomajbík připomněl, že řešením pro to, jak se vyhnout vyplácení minimální mzdy, by mohl být přechod zaměstnanců na OSVČ. „To by bylo to nejhorší, co by se mohl stát. Kdyby tu najednou bylo 100 až 150 tisíc OSVČ, to by pak stát poznal na daních,“ uvedl s tím, že tzv. Švarc systém jen navíc v Česku nelegální. „Proto jsme o tom už jednali i na tripartitě a s vládou,“ řekl pro Echo24.

Podle Ladislava Minčiče, poradce prezidenta Hospodářské komory, je smutné, že vyspělé státy EU, které usilovaly o rozvoj základních ekonomických svobod, jsou dnes těmi, kdo nabourávají jednotný vnitřní trh. „Rakousko, stejně jako v nedávné době i Belgie, se tak připojuje k dalším zemím, které zasáhl šířící se ‚virus protekcionismu‘, virus, který je projevem aktuálních vnitropolitických nálad v západní Evropě, jejichž katalyzátorem je nejspíše probíhající uprchlická krize,“ uvedl pro Echo24 Minčič.

Navíc se očekává, že k podobným nařízením přistoupí i další státy Evropské unie. „Určitá pravidla, zatím v omezeném rozsahu, zavedly Norsko, Itálie a Holandsko, zřejmě se přidá Belgie, Lucembursko, Dánsko nebo Švédsko. A jako ‚odvetu‘ nelze vyloučit ani některé nedávno přijaté státy. Tam sice nepůjde o výši mzdy, ale o administrativní povinnosti,“ doplnil Medveď.