Alternativa narazila na dolnosaské hranice
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ve čtvrtmilionovém městě Braunschweig nemohl šéf místní CDU Klaus Wendroth věřit svým očím. Jeho strana byla víc než tři desetiletí nejsilnější ve městě, v nedělních komunálních volbách ale přišla o 12 procentních bodů, tedy o třetinu zisku z roku 2011. Wendroth zná viníka. „Nejdřív pošlete tu svoji Mutti pryč, pak se s vámi budeme bavit,“ citoval místnímu deníku Unser 38 výroky dosavadních příznivců, kteří opouštějí křesťanské demokraty, protože jejich kancléřka Angela „Mutti“ Merkelová otevřela hranice uprchlíkům. Zvlášť v Braunschweigu nebylo divu, že se lidé zlobí. Na jednom z předměstí byl zřízen přijímací tábor, kam přicházela většina uprchlíků s umístěnkou ve spolkové zemi Dolní Sasko a kde zůstávali několik měsíců, než se pro ně našlo trvalé ubytování v jiných obcích. V okolí tábora vzrostl počet nahlášených loupeží a dalších případů majetkové kriminality. Další obavy vzbuzoval fakt, že město patří k hlavním základnám německých salafistů – radikálního hnutí, které usiluje o návrat k hodnotám tradičního islámu.
Případ Braunschweigu naplnil nejčernější obavy vládní CDU i dalších tradičních stran, které se obávaly, že prohrají kvůli uprchlíkům troje podzimní volby. Temný scénář se naplnil před dvěma týdny ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko, kde o hlasy přišli vedle CDU kancléřky Merkelové i sociální demokraté (SPD) a Zelení. A kde se stala druhou nejsilnější stranou Alternativa pro Německo (AfD), založená na kritice uprchlické politiky. V neděli 11. září následovaly komunální volby nejen v Braunschweigu, ale v celé spolkové zemi Dolní Sasko. Třetím dílem jsou volby do zastupitelstva spolkové země Berlín o týden později.
Přesto druhý díl volebního seriálu dopadl s výjimkou Braunschweigu pro stranu Angely Merkelové nad očekávání dobře. V součtu všech dolnosaských okresů a osmi velkých měst získala 34 procent hlasů a obhájila před sociálními demokraty s 31 procenty pozici nejsilnějšího hráče. Pravicoví radikálové z AfD byli až čtvrtí za Zelenými se 7,8 procenta. Nebývá zvykem, že se nesplní optimistická očekávání lídrů Alternativy – v tomto případě zemského šéfa Paula Hampela, který sliboval i v Dolním Sasku dvouciferný výsledek.
Náš primátor to umí s uprchlíky
Otázka, proč AfD v Dolním Sasku nepokračovala ve vítězném tažení, otevírá prostor k dalším pochybnostem o její budoucnosti. I když letos ve dvojích volbách na území bývalé NDR získala přes dvacet procent hlasů, v někdejším západním Německu byl dosud nejlepší 15procentní zisk v Bádensku-Württembersku. Teď se pokus vytvořit napravo konkurenci k CDU zastavil v nížinách Dolního Saska, například dokonale selhal v zemědělských krajích při hranicích s Nizozemskem. V katolických okresech Cloppenburg, Vechta a Emsland CDU pár procent ztratila, přesto udržela v okresních zastupitelstvech pohodlnou nadpoloviční většinu. AfD tam získala okolo pěti procent. V sousedním hrabství Bentheim, kde převažují evangelíci, pro její kandidáty hlasovalo 1,1 procenta voličů. Hlasy nespokojených voličů pravice se úplně nepodařilo převzít ani v Braunschweigu, kde CDU utrpěla největší ztráty. Suverénním vítězem se překvapivě stala sociálnědemokratická SPD, jež zúročila fakt, že posledních pět let městu vládl díky koalici se Zelenými levicový primátor Ulrich Markruth.
Mnozí místní obyvatelé se jistě na kancléřku a její CDU zlobí za to, že městem prošly desítky tisíc cizinců. Oceňují však Markrutha, že příliv s přehledem zvládl. Nezalekl se obvinění, že se chová jako xenofobní rasista, a sestavil speciální policejní útvar s názvem „Soko Asyl“ zaměřený výlučně na migranty. Jeho šéf Ulf Küch se nastolením kontroly nad cizinci proslavil po celém Německu a jako poradce byl povolán ke zvládnutí výbušné situace v Kolíně nad Rýnem po útocích cizinců o silvestrovské noci. SPD přišla oproti minulým volbám v celém Dolním Sasku o čtyři procenta voličů, v Braunschweigu však dostala o pět procent víc.
Primátor Markruth ukázal, že se schopný lídr opravdu může vyhnout politickým dopadům uprchlické krize. Potvrdil především bavorskému premiérovi Horstu Seehoferovi (CSU), že trvalá konfrontace s kancléřkou ve věci migrantů může zachránit jeho pozici před zemskými volbami v roce 2018. Proto není divu, že přes veškerou snahu berlínské vlády a spolkových špiček CDU o kompromis minulou neděli důrazně zopakoval, že požaduje strop pro počet uprchlíků, které je možné každým rokem pustit do země. Co Merkelová pokazila, dá Seehofer do pořádku.
„Padesát let jsem je volil“
Zároveň byl Braunschweig důrazným varováním pro AfD, že s kouzlem protestní strany dlouho nevystačí, ale že po ní voliči chtějí také konkrétní výkony nebo aspoň rozumnou nabídku na zlepšení poměrů. Není pochyb, že averze Němců k zavedeným stranám spíše přibývá. Z toho však v Dolním Sasku nevytěžila jenom AfD. Vzrostla také obliba regionálních stran, které se ve volbách do dolnosaských okresů a měst dosud neprosazovaly, a mírně si polepšila i radikálně levicová Die Linke, jež se ovšem přes pět procent dostala jen v pěti z pětačtyřiceti dolnosaských okresů.
Právě jedna z místních stran zařídila i v usedlém Dolním Sasku lokální zemětřesení. V padesátitisícovém přístavním městě Emden dominovala v uplynulých desetiletí SPD, od roku 2006 dokonce s absolutní většinou. Teď však přišla o dvacet procent hlasů, které jí vzala nově založená strana „Společně pro Emden“. Její šéf Hinderikus Broer až na naléhání novinářů z deníku Die Welt přiznal, že v posledních padesáti letech volil vždy sociální demokraty, teď už však s nimi nebylo možné vydržet.
Broer neudělal nic jiného, než že také on založil protestní stranu, o uprchlíky však v jeho projektu nešlo. Základem bylo občanské sdružení, které vzniklo jako reakce na rozhodnutí městské rady zrušit v dohledné době městskou nemocnici a přesunout její služby do velké regionální kliniky. Broer dnes tvrdí, že nebylo těžké sepsat program, který by voliče oslovil. Nebylo třeba se omezovat na „parádní příklad politiky, která jde přímo proti vůli občanů“, jakým byl plán na zrušení nemocnice. Stačilo použít i další rozhodnutí dominantní SPD a najít pro ně alternativu. „SPD rozhodovala tak, jak se jí hodilo, jen z toho důvodu, že se k tomu mohla rozhodnout,“ potvrdil i šéfredaktor místních novin Stefan Bergmann. Ani žádná jiná ze zavedených stran prý nenabízela jasnou představu dalšího rozvoje města.
Broer odmítl před volbami námluvy AfD s tím, že jeho lidé chtějí založit středovou stranu. Radikálové pak v Emdenu nekandidovali.
Ztraceni v nekonečné rovině
Dolnosaské volby mohou posloužit jako další doklad, že se vzestupná křivka AfD láme. V prvních volbách s termínem září 2016 získala radikální strana 20,8 procenta hlasů. Výsledek z Meklenburska – Předního Pomořanska přesto nebyl tak dobrý jako v březnu 2016, kdy Alternativa v sousedním Sasku-Anhaltsku přesvědčila 24,3 procenta voličů.
V březnu proběhly komunální volby v západoněmecké spolkové zemi Hesensko, kde AfD získala 11,5 procenta hlasů. Zabrala především na venkově a středně velkých městech, pouze ve velkých městech, Frankfurtu, Darmstadtu a Offenbachu, nepřekročila desetiprocentní hranici. Teď to bylo v Dolním Sasku o čtyři procenta horší.
Právě proto se premiér Dolního Saska Stephan Weil (SPD) i šéf opozice David McAllister (CDU) shodli, že komunální volby neskončily pro tradiční strany další katastrofou. „Velké strany musí obsah své politiky lépe vysvětlit,“ připustil McAllister. V každém případě je ovšem v pořádku, že se větší část Dolního Saska obrátila k AfD zády.
SPD ani CDU nemají mnoho jiných důvodů k oslavám. Na rozdíl od Zelených, kteří jsou největším poraženým komunálních voleb, se ovšem mohou ještě odvolávat na různé dílčí úspěchy. To se týká zvláště křesťanských demokratů, kteří museli v uplynulém období ustoupit koalici sociálních demokratů a Zelených nejen na úrovni zemské vlády, ale také v hlavním městě Hannoveru. V obou případech se teď středolevá většina rozplynula.
Tradiční strany se v kampani zaměřily na boj s AfD, přesto ani nástup radikálů v další západoněmecké spolkové zemi neskončil fiaskem. Alternativa stála zvláště v konzervativních venkovských regionech před největší překážkou ze všech letošních voleb. Vybudovat během několika měsíců stranickou strukturu v zemi se stejným počtem obyvatel, jako má Česká republika, bylo prakticky nemožné a za úspěch lze považovat už fakt, že radikálové neobsadili kandidátky jen ve čtyřech okresech. Herkulovským úkolem byl i pokus oslovit voliče v širém prostoru dolnosaských nížin – zvlášť ve chvíli, kdy už přešla uprchlická vlna a do značné míry s ní spojené obavy.
Hlasy těch zapomenutých
Místní šéf AfD Hampel si už před volbami postěžoval, že se jeho kampaň stala terčem útoků levicových aktivistů, kteří rušili vystoupení pravicových kandidátů. On sám dokonce dostal při mítinku ve městě Oldenburg pěstí. Právě proto se příznivcům AfD nabízí jiná, optimističtější možnost výkladu dolnosaských voleb. Spojili se proti nim levicoví radikálové a všechny tradiční partaje, přesto se dokázali etablovat jako čtvrtá strana místního spektra. Teď bude jen na nich, jak v příštích letech dokážou zúročit svůj první zisk. Alternativa získala i v Dolním Sasku pevnou základnu, o niž se bude moci do budoucna opírat.
Není pochyb, že jde o stranu nespokojenců, je také pravda, že svůj vzestup postavila na obavách z uprchlíků. Dominantní téma migrace však posloužilo k tomu, aby se ventilovaly protesty v regionech, které dlouhodobě trpí hospodářským útlumem. Případně ve společenských vrstvách, jež se na prosperitě posledních let nepodílely. V Dolním Sasku se to netýká tradičního venkova ani měst s univerzitním zázemím, a tedy i se silnou tradicí levicových hnutí. Konkrétně ve stotisícových metropolích Göttingen, Osnabrück a Oldenburg oslovila AfD jen každého dvacátého voliče. Obdobně špatně dopadli vedle Emdenu ve dvou podobných městech poblíž nizozemské hranice. Na druhé straně Alternativa získala víc než deset procent pouze v osmi okresech. Ve všech případech jde o větší města a jejich zázemí, v dalších třech se této hranici přiblížila. Vedle milionového správního centra Hannoveru a Wolfsburgu, který je průmyslovou metropolí evropského formátu, jde hlavně o polozapomenutá průmyslová sídliště s 50 až 70 tisíci obyvateli především na jihovýchodním okraji Dolního Saska se jmény jako Wolfenbüttel, Hildesheim nebo Goslar. Dosud tam vládnou sociální demokraté, nespokojenci však už v předchozích volbách hledali štěstí u Die Linke.
K tomu AfD přesvědčila občany z upadajícího přístavního regionu v okolí spolkové země Brémy, konkrétně ve městech Wilhelmshaven a Delmenhorst, kde získala vůbec nejlepší, patnáctiprocentní výsledek. V zastupitelstvu Delmenhorstu to nebudou mít její zástupci, zpravidla kvalifikovaní dělníci z místních továren, vůbec snadné. „O kooperaci na politické úrovni s nimi nemá ani smysl jednat,“ upozornil primátor Axel Jahnz (SPD) v deníku NWZ-online. Považuje přesto za svou povinnost zapojit zastupitele z Alternativy do praktické činnosti. „Podněcováním paniky a strachu z budoucnosti je možné změnit atmosféru ve společnosti a získat hlasy, ale žádná konkrétní politická práce se tak neudělá,“ varoval nováčky předem Jahnz.