Prezidentem za dva týdny bude Macron nebo Le Penová
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
V nedělním prvním kole prezidentských voleb ve Francii zvítězil centrista Emmanuel Macron s 23,75 procenta hlasů. Do druhého kola, které se koná 7. května, s ním postupuje kandidátka krajní pravice Marine Le Penová. Pro ni hlasovalo 21,53 procenta zúčastněných voličů. Konečné výsledky zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra, informoval o nich deník Le Figaro.
Poprvé za šedesát let nyní nepostoupil do druhého kola kandidát ani jedné ze dvou hlavních francouzských politických stran, tedy konzervativní pravice a socialistů. Kandidát republikánů François Fillon získal v nedělním prvním kole 19,91 procenta hlasů. Pro socialistu Benoita Hamona hlasovalo dokonce jen 6,35 procenta zúčastněných voličů, což je nejhorší výsledek socialistů v prezidentských volbách za několik desítek let.
Jednu příčku před Hamonem a jen těsně za Fillonem se umístil levicový radikál Jean-Luc Mélenchon, pro něhož hlasovalo 19,64 procenta zúčastněných voličů.
Celkem se o prezidentské křeslo v prvním kole ucházelo 11 kandidátů, volební účast činila 78,69 procenta. To je o něco méně než v předchozích prezidentských volbách v roce 2012, kdy v prvním kole přišlo hlasovat 80,42 procenta voličů.
Stejně jako na celofrancouzské úrovni se i ve francouzské metropoli nejvíce voličů vyslovilo pro Macrona, když mu dalo hlas 34,8 procent voličů. Druhý skončil v Paříži Fillon (26,4 procenta) a třetí Mélenchon (19,6 procenta). Le Penová dostala v hlavním městě jen pět procent hlasů.
Ve vítězném tandemu se sešli zcela protichůdní kandidáti. Exministr hospodářství (2014-2016) Macron chce přijít s liberálními recepty pro sešněrované ekonomické prostředí. V zahraničí politice se pak hlásí k tradičnímu spojenectví se Západem a dalšímu budování EU. Naopak osmačtyřicetiletá Le Penová chce zavádět ochranářská opatření, uzavřít hranice, tvrdě omezit imigraci a opustit eurozónou, či celou EU.
Pokud se ve druhém kole potvrdí dosavadní předvolební průzkumy, měl by Macron posbírat výrazně více voličů. Pokud zvítězí, stane se ve 39 letech nejmladším prezidentem Francie.
K podpoře Macrona ve druhém kole už vyzvali Fillon a Hamon, naopak Mélenchon nepodpoří žádného z kandidátů, protože podle něj v zásadě není jeden lepší než druhý.
Jednoznačnou podporu získal Macron také z Bruselu, mimo jiné od předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera či šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel věří, že Macron ve druhém kole „ukáže pravicovému extremismu, populismu a euroskepticismu, kde je jejich místo“. Předseda opoziční Sociálnědemokratické strany Martin Schulz doufá, že Macron přesvědčivým rozdílem porazí „protievropskou a otevřeně rasistickou Marine Le Penovou“.
Po oznámení prvních výsledků vypukla na pařížském náměstí Bastilly násilná demonstrace, při níž se asi tři stovky zjevně krajně pravicových mladých demonstrantů střetly s policií. Ta proti nim použila slzný plyn. Podle agentur byli dva lidé zraněni a tři osoby byly zadrženy.
Réaction au QG de Marine Le Pen à Hénin-Beaumont #AFP pic.twitter.com/0FMmG0ms0z
— Virginie Grognou (@virginieafp) 23. dubna 2017
Explosion de joie chez Macron #AFP pic.twitter.com/7wPMvPV307
— Lina Trabelsi ✒️ (@lina_trabelsi) 23. dubna 2017