Francie udělala další krok k narušení vnitřního trhu Evropské unie. Tak reagují kritici na opatření, které má diskriminovat cizince a ztěžovat jim přístup na francouzský pracovní trh. Tamní regiony totiž zavádí klauzuli Molière, podle které firmy, ucházející se o veřejnou zakázku ve stavebnictví, musí zajistit, aby všichni dělníci mluvili francouzsky.

Francouzi tvrdí, že opatření má zvýšit bezpečnost a ochranu pracovníků na stavbách. Hospodářská komora i české ministerstvo práce a sociálních věcí to ale označují za zástěrku. „Tato podmínka je v naprostém rozporu s evropskou legislativou, jak potvrdila minulý týden i komisařka Marianne Thyssenová zodpovědná za zaměstnanost a sociální otázky,“ uvedl pro Echo24 za Hospodářskou komoru její mluvčí Miroslav Diro.

„Považujeme to za zástupný důvod. Skutečným důvodem je snaha o ochranu francouzského trhu, což je vzhledem k diskriminačnímu a protekcionistickému účinku těchto opatření v rozporu s právem EU,“ řekl pro Echo24 Petr Sulek z ministerstva práce a sociálních věcí a dodal, že princip volného pohybu osob a služeb vyžaduje, aby byl požadavek na znalost jazyka toho daného státu zajištěný jen u povolání, u kterých je to nutné z důvodu komunikace. „Třeba vyšetřující lékař musí rozumět pacientovi,“ uvedl Sulek.

Ani ministerstvo práce ani ministerstvo zahraniční přitom nedostalo od francouzské strany ke klauzuli žádné oficiální vyjádření. „Francie členské státy, přinejmenším Česko, o tomto návrhu neinformovala,“ řekl Sulek. „České velvyslanectví v Paříži zatím nemá k dispozici oficiální prohlášení francouzského ministerstva financí k této klauzuli,“ uvedla za rezort zahraničí pro Echo24 Irena Valentová.

Podle Valentové je nicméně důležité, že se klauzule Molière vztahuje výhradně na stavební práce a na zakázky vypisované regionálními úřady. „Netýká se soukromých projektů. Dopad klauzule na české firmy a pracovníky ve stavebnictví je podle českého velvyslanectví v Paříži nízký,“ řekla a doplnila, že se kvůli tomu na velvyslanectví dosud neobrátila žádná česká firma.

Podle Svazu průmyslu a dopravy se však jedná o další příklad narušení vnitřního evropského trhu. „Dlouhodobě vystupujeme proti zavádění diskriminačních a protekcionistických opatření, která vedou k narušování základních principů vnitřního trhu EU. Obáváme se, že podobná ochranářská opatření mohou vyvolat další opatření, připojí se k nim další země a fragmentace vnitřního trhu se bude dále prohlubovat,“ uvedla za Svaz pro Echo24 Jana Radová.

Hospodářská komora se domnívá, že zavádění opatření je součástí kampaně před květnovými prezidentskými volbami. „Je to téma, na které francouzští voliči slyší. Vyslaní pracovníci v sektoru stavebnictví jsou Francouzům trnem v oku. Důvodem je, že francouzské firmy, které najímají vyslané pracovníky ze střední a východní Evropy, jsou schopné nabídnout lepší cenu. Touha po vítězství ve volbách je bohužel silnější než respekt k evropské legislativě,“ uvedl Diro.

S tím souhlasí také europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO), která kvůli klauzuli poslala dotaz na Evropskou komisi. „Je to laciný populistický krok v rámci prezidentské předvolební kampaně. Levná pracovní síla z východu leží Francouzům už dlouho v žaludku a toto nové opatření pouze zapadá do jejich xenofobního přístupu vůči vyslaným pracovníkům,“ uvedla pro Echo24.

Právě snížení nezaměstnanosti má být jedním z témat blížících se prezidentských voleb. Třeba středolevý kandidát Emmanuel Macron vyhlásil, že cílem jeho ekonomického programu je snížení daní podnikům, zvýšení státních investic a do roku 2022 snížení nezaměstnanosti na 7 %.