Pokud parlamentem projde ‚lex Babiš‘, obrátí se ANO na Ústavní soud

Pokud parlamentem projde ‚lex Babiš‘, obrátí se ANO na Ústavní soud

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Pokud parlament v rámci novely o střetu zájmů přijme návrhy omezující podnikání členů vlády, obrátí se možná zástupci hnutí ANO na Ústavní soud. V úterý to řekl místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek, podle něhož by šlo o omezení ústavního práva vlastnit majetek. „Ve většině států Evropy není zakázáno členům vlády vlastnit majetek. Z našeho pohledu je tato záležitost i protiústavní,“ řekl Faltýnek k navrhovaným úpravám. Na přímý dotaz později uvedl, že předložení příslušné ústavní stížnosti nedokáže vyloučit.

ANO s navrženými úpravami nesouhlasí, neboť zjevně míří na jeho předsedu a ministra financí Andreje Babiše, který vlastní skupinu Agrofert. Úpravy nazývané „lex Babiš“ chtějí spolu s opozicí podpořit vládní partneři ANO, tedy ČSSD a KDU-ČSL. „Všechny strany deklarovaly, že je sjednocuje ten boj proti hnutí ANO a proti panu Babišovi a zášť vůči podnikatelům a úspěšným lidem,“ uvedl Faltýnek.

Návrh poslance Jana Chvojky (ČSSD) předpokládá, že budoucí člen vlády, který by měl ve firmě aspoň dvě pětiny hlasovacích práv, by musel do dvou měsíců po nástupu do kabinetu ve společnosti skončit. V případě porušení zákona by takový člen vlády ztratil ve firmě hlasovací práva a společnost by nemohla dostat žádnou státní pomoc. Obdobný návrh podal i Martin Plíšek z TOP 09, předpokládá ovšem finanční postihy za porušení pravidel.

Část Chvojkova návrhu by pod podobnými sankcemi zamezila členům vlády vlastnit média, konkrétně televizní a rozhlasové stanice a periodický tisk. Pod Agrofert patří i mediální skupina Mafra. Plíškův návrh má zabránit tomu, aby společnosti, v nichž by drželi členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, dostávaly nenárokové dotace a investiční pobídky. Firmy, v nichž by měli členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, by se podle Plíškova návrhu nesměly hlásit o veřejné zakázky.

Vládní předloha předpokládá mimo jiné to, že politici by dávali majetková přiznání i při vstupu do politiky. Oznámení by se podávala do centrálního registru, který by mělo vést ministerstvo spravedlnosti. Sněmovna má novelu schvalovat na nadcházející schůzi.

,

6. září 2016