Centrála Interpolu odmítla žádost Ázerbájdžánu o vydání mezinárodního zatykače na českého europoslance Jaromíra Štětinu (za TOP 09). Uvedla to v tiskové zprávě Evropská lidová strana, členem jejíhož klubu v europarlamentu Štětina je. Lyonská centrála Interpolu také požádala členské země, aby žádost vymazaly ze svých národních databází a neřídily se jí.

Štětinu po jeho únorové návštěvě Náhorního Karabachu obvinily úřady v Baku z porušení ázerbájdžánských zákonů. Štětina a europoslanci z Lucemburska a Kypru Frank Engel a Eleni Theocharousová navštívili Karabach v den konání místního referenda, které rozhodlo o přijetí nové ústavy. Její součástí je vymezení prezidentských pravomocí a přejmenování tohoto územního celku na Republiku Arcach, což je staroarménské jméno pro Náhorní Karabach.

„Vydání zatykače na tři poslance Evropského parlamentu mělo za cíl zastrašit stovky mezinárodních odborníků, kteří v Náhorním Karabachu dnes pracují,“ uvedl v tiskové zprávě Štětina s tím, že podobné zastrašování a nátlak jsou podle něj „běžnými nástroji ázerbájdžánské diktatury“.

Štětina řekl, že rozhodnutí Interpolu očekával, „ze židle“ jej prý ale zvedlo tvrzení zástupců ázerbájdžánského parlamentu, že trojice europoslanců je odpovědná za vojenskou eskalaci v oblasti. „Jde o nehorázné tvrzení, které naprosto odmítám, neboť dobře vím, že v této válce ztráty na životech nesou jak ázerbájdžánští, tak i arménští vojáci,“ reagoval Štětina. V této věci má prý podporu europarlamentu i jeho předsedy Antonia Tajaniho.

„Nepodporovat v tomto konfliktu Náhorní Karabach znamená souhlasit s tehdejší sovětskou národnostní politikou na Kavkaze, kterou praktikoval Stalin,“ dodal europoslanec Štětina, který je místopředsedou podvýboru pro obranu a bezpečnost.