Sázkové kanceláře favorizují jako vítěze prezidentských voleb současnou hlavu státu Miloše Zemana, který sdělí, zda se o funkci bude ještě jednou ucházet. Samozřejmě Miloš Zeman může překvapit a oznámit, že o místo na Hradě už usilovat nebude, ale spíše vše nasvědčuje tomu, že jeho nejbližší rádci vyvinuli dostatečný tlak a Zeman se pro kandidaturu rozhodne. Současný prezident to ale jednoduché určitě mít nebude a vyhráno jistě nemá.

Vedle sázkových kanceláří ho favorizuje i většina agentur pro výzkum veřejného mínění a stále mu přisuzují oblibu lehce nad padesát procent v populaci. Ale dobře víme, že na průzkumy se spoléhat nelze a loni poprvé selhaly i americké agentury, jež mylně předpovídaly vítězství Hillary Clintonové. Miloš Zeman totiž systematicky pracoval na tom, aby si vytvořil poměrně silnou skupinu odpůrců, kteří se zdaleka nerekrutují jen z pražských a jiných městských kaváren. Podle kvalifikovaných odhadů z posledních týdnů má Miloš Zeman až 48 procent odpůrců, kteří jsou z jeho vystupování tak znechuceni, že budou volit kohokoliv jiného jen proto, aby si Zeman na Hradě balil kufry.

Jistotu mu tak může dát jen nadpoloviční vítězství v prvním kole, souboj v tom druhém může taky nečekaně prohrát. Skupina jeho věrných podporovatelů, tedy hardcore, se pohybuje kolem 25 procent, což je o polovinu méně než zavilých odpůrců, jimž možná ani tolik nevadí jeho politické a společenské názory jako jeho ostudné vystupování. Zcela autenticky a naprosto pochopitelně se za něj coby za hlavu státu prostě stydí.

Nemusela by mu ani pomoci mesaliance s Andrejem Babišem, ke které neskrývá sympatie a s nímž ho spojuje chuť po autoritářském stylu vládnutí. Miloše Zemana by mohl poměrně snadno porazit i nevýrazný kandidát, který byť jen formálně uspěl ve svém oboru a bude splňovat parametry nekonfliktní osobnosti, takříkajíc slušný člověk.

Nic na tom nezmění ani to, že vlivem dějinných paradoxů bude Miloš Zeman své první funkční období končit s dobrými vztahy se všemi tak protikladnými velmocemi, jako je Amerika, Rusko či Čína. To budiž Zemanovi přičteno k dobru, protože tato trojkombinace je vskutku ďábelská. Prezidentské volby jsou ale hodně daleko, a tak jako jsme sledovali překvapení loni při opakovaných volbách hlavy státu v Rakousku, uvidíme také brzo, že v Nizozemsku, kde se blíží parlamentní volby, zřejmě přijde o vítězství dosavadní lídr preferencí, kritik islámu a migrační politiky EU Geert Wilders.

Podobnými zvraty si prochází také Francie, kde se jasným celkovým vítězem zpočátku jevil republikán Francois Fillon a slušného výsledku měla dosáhnout Marine Le Penová, místo nich ale k jednoznačnému vítězství směřuje Emmanuel Macron. To všechno dává naději, že by to mohlo skončit dobře pro všechny – i pro Miloše Zemana, který by se na jaře 2018 mohl vydat odpočívat na Vysočinu a užívat si zaslouženého důchodu.