Islám podle německé kancléřky Angely Merkelové (CDU) patří k Německu. Čtyři miliony muslimů přispívají k úspěšnosti spolkové republiky. Merkelová to v neděli řekla v předvolební televizní debatě se svým vyzyvatelem Martinem Schulzem ze sociální demokracie. Obhajovala také svou migrační politiku.

Devadesátiminutový duel vysílaný čtveřicí televizních stanic byl v Německu velmi očekávaný a oba kandidáti se na něj několik týdnů připravovali. Čekalo se, že ho bude sledovat 15 až 20 milionů lidí; přes 40 procent Němců bylo přitom ještě před týdnem nerozhodnutých, komu dají v parlamentních volbách 24. září svůj hlas.

Lépe na ně podle průzkumu pro veřejnoprávní televizi ARD působila současná šéfka německé vlády. Za přesvědčivější ji označilo 48 procent nerozhodnutých voličů, Schulze 36 procent. Mezi všemi voliči dopadla Merkelová ještě lépe, když svého vyzyvatele porazila v poměru 55 ku 35.

Merkelová byla v debatě konfrontována se statistikou, podle níž si dvě třetiny Němců myslí, že islám k zemi nepatří. Uvedla, že skeptickému postoji lidí rozumí, vzhledem k tomu, že jsou ve jménu islámu páchány teroristické útoky. Zároveň ale poznamenala, že v Německu žijí čtyři miliony muslimů, takže islám k zemi patří.

Šéfka německé vlády se také nechala slyšet, že Berlín nebude trpět islamistické kazatele nenávisti. „Kazatelé nenávisti nemají v naší zemi co dělat,“ řekl i Schulz, podle něhož je ale jen výrazná menšina muslimů radikální.

Merkelová dnes také obhajovala svojí migrační politiku z krizového roku 2015. Šlo podle ní o velmi dramatickou situaci, v níž bylo správné běžencům pomoci otevřením hranic. Nedovedla si představit, že by se Německo na hranicích pokoušelo tisíce uprchlíků zastavit vodními děli.

Schulz s postupem Merkelové z větší části souhlasil, měla ale podle něj dopředu informovat své evropské kolegy. Integrace běženců, kterých do Německa v letech 2015 a 2016 přišlo 1,2 milionu, podle něj může být úkolem pro celou generaci. Podobně to vidí i šéfka německé vlády. „Máme integrační problémy,“ uvedla.

Připustila také chyby německé vlády v migrační politice, které vidí především v tom, že se Berlín v minulosti více nevěnoval situaci běženců v mimoevropských zemích.

Kandidát sociální demokracie na kancléře Martin Schulz je pro ukončení vyjednávání o vstupu Turecka do Evropské unie. Režim tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana podle něj překročil všechny meze. Schulz to řekl v předvolební televizní debatě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU), která je pro uzavření fondů, které Ankara čerpá v souvislosti s přípravou na vstup do EU.

Schulz uvedl, že byl v minulosti zastáncem vstupu Turecka do unie, postoj ale změnil kvůli vývoji Erdoganova režimu, který zadržuje několik Němců. Nikdo podle něj nyní nemůže bez obav cestovat do této země.

Merkelová konstatovala, že se Turecko velkou rychlostí vzdaluje od demokratických zvyklostí. Nikdy nebyla pro to, aby země vstoupila do EU. Pro zastavení rozhovorů je ale nejprve potřeba shoda všech unijních členů, míní. Rozhovory podle ní beztak prakticky neexistují.

Zrušíme dálniční poplatky

Pokud se šéf německé sociální demokracie Martin Schulz stane kancléřem, nezavede poplatky pro osobní auta na německých dálnicích. Řekl to dnes v předvolební televizní debatě se šéfkou německé vlády Angelou Merkelovou. Ta je nadále pro zavedení mýtného. Dálniční poplatky pro osobní auta schválil německý parlament teprve letos v březnu, vybírat by se měly od roku 2019.

Sociální demokracie, která vládne v koalici s konzervativní unií CDU/CSU, přitom pro zavedení poplatků hlasovala. Schulz je ale nyní přesvědčen o tom, že se projekt nemusí vůbec vyplatit. Merkelová trvá na tom, aby se dodržovaly uzavřené dohody.

O tom, že mýtné může být ztrátové, jsou přesvědčeni i někteří němečtí odborníci. Příčinou pochybností je fakt, že dálniční poplatky budou fakticky platit jen zahraniční řidiči. Řidiči aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce ještě větší úlevu, než kolik zaplatí na poplatcích.

Pro zrušení mýtného pro osobní auta jsou také opoziční strany Zelení a Levice nebo automotoklub ADAC.

Vzhledem k tomu, že má podle dosavadních průzkumů Merkelová velké šance po volbách ve funkci zůstat, nezdá se zatím zrušení mýtného pravděpodobné. Parlamentní volby se v Německu uskuteční 24. září.