Učitelé i akademici si již dlouho stěžují na nízké platy. O výrazné podfinancovanosti celého sektoru veřejně hovoří i rektoři, zástupci odborů a ředitelé gymnázií a na září a říjen plánují protestní akce. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima v rozhovoru pro Echo24 řekl, že jako učitelé sice nemohou naplánovat protestní akce, při nichž zastaví metro či vlaky, ale slíbil, že o nich bude slyšet a budou vidět. Vysoké školy a školské odbory požadují navýšení o 4,5 miliardy pro rok 2018.

Pokud vláda nepřistoupí na vaše podmínky a požadovaných 4,5 miliardy v rozpočtu nenajde, jak budete postupovat?

Budeme o tom jednat. Máme připravených řadu akcí, ale dopředu je nechceme médiím ani politikům prozrazovat. Naší primární snahou je nalézt nějaké pozitivní řešení. To představitelé vlády vědí. Na 1. září je naplánovaná symbolická protestní akce v Betlémské kapli v Praze, 6. září bude mimořádné zasedání, poté uvidíme, co bude dál.

Navýšení již ale bylo ministry školství Stanislavem Štechem (ČSSD) a financí Ivanem Pilným (ANO) avizováno, v rozpočtu se však zatím neprojevilo.

Slovy pana premiéra i ministrů školství a financí nám bylo opakovaně přislíbeno, že vysoké školy dostanou přidáno, tak chceme vidět, že politici svá slova přetaví ve skutky. A nejen že budou jezdit v předvolebním čase po regionech a chodit na mítinky a slibovat a pak věřit, že na to lidé zapomenou, až jim dají hlas.

Místopředseda Rady vysokých škol Tomáš Opatrný pro Echo24 minulý týden řekl, že v úvahu přichází i varianta toho, že by univerzity přestaly přijímat studenty nebo že by se posunul začátek výuky. Jsou to opravdu reálné varianty?

Otázka přijímání studentů by byla na místě až později, protože přijímání studentů končí až v září, pak dobíhají a řeší se žádosti o přezkumy. Ti se přijímají na jaře a v letních měsících. Nyní chceme na situaci různým způsobem upozorňovat především širokou veřejnost. Nástrojem jsou různá shromáždění nebo využití moderních komunikačních prostředků, třeba sociální sítě. My neumíme zastavit vlaky nebo metro, ale můžeme upozorňovat veřejnost moderními i standardními prostředky jako jsou plakáty či billboardy. Říkám, že o nás bude slyšet a budeme vidět, to mohu slíbit.

Jak špatná je tedy podle vás aktuální situace ve školství?

Situace je velmi vážná, aniž si to řada lidí uvědomuje, protože vzdělávací cyklus je velmi dlouhý. Říkáme, že školství jsou spojené nádoby a nelze z toho vytrhávat gymnázia, regionální školství či vysoké školy, protože vysoké školy připravují učitele a střední školy zase připravují studenty pro vysoké školy. Celé školství je stále výrazně podfinancované. Jestliže v průměru české vysoké školy dostávají na studenta v roce 2017 méně než v roce 2007 bez inflace, tak je něco špatného ve státě dánském, když si půjčím Hamleta.

S jak velkým navýšením byste byl vy osobně spokojen? Co když se vám nepodaří navýšení o 4,5 miliardy vyjednat?

Berme, že je to výchozí částka. Určitě nebudeme dogmatici, abychom trvali přesně na této částce, alespoň já ne. Když to třeba bude 3,9 nebo 4,1 miliardy, tak myslím neřeknem, vy nám dáte o korunu méně, tak budeme protestovat, to ne. Jde o věci, které musíme projednat.

Jeden z problémů, který se hodně řeší jsou nízká doktorandská stipendia. Doktorandi dostávají za práci na univerzitách v průměru 7,5 tisíce korun za měsíc. Týkal by se nárůst i jich?

To je jedna ze součástí těch 4,5 miliard. Návrh, který by šel, byl navýšení o 100 procent, což je asi na 15 tisíc korun. Já osobně bych chtěl, abychom se dostali minimálně na částku minimální mzdy, což je 11 tisíc korun. Ale dá se to také řešit úpravou rozpočtu vysokých škol. Ty mohou v rámci rozpočtu stipendia zohlednit nebo udělat nějaké motivační balíčky, aby navýšení bylo cíleno efektivně pro doktorandy.

Často se také objevuje argument, že školy či fakulty, které jsou propojeny s výzkumem a dokáží být soběstačné, by měly část těchto peněz dále investovat právě do vzdělání. Je to podle vás cesta, jak zefektivnit výuku?

Když ušetříte za plyn, budete to moct přesunout k vodárnám? Jsou to dvě naprosto rozdílné věci. Jedno jsou peníze na vědu, a ty mají sloužit činnosti vědy, aby ta instituce bádala. Výdaje na vzdělávání mají sloužit na učení. Pak je tady ještě třetí pilíř univerzit a to je třetí role pro společnost, na tu nedostáváme nic. To co tady někdo používá je taková česká cesta, že „ono se to nějak sesype“ a „nějak to dopadne“, ale to se mi primárně nelíbí. Prostředky na vědu jsou část, ze které se financuje vědecká činnost a prostředky, které máme na vzdělávací činnost, tak ty alokujeme především do mezd učitelů a na vzdělávací činnost.

Nemůže být podfinancovanost sektoru dána třeba také tím, že nejste ve vyjednávání s politiky jako akademici dostatečně aktivní?

Tak zaprvé, jak říkám, neumíme třeba zastavit metro nebo železnici. To jsou takové jasné účinné nátlakové akce, které zasáhnou naprostou většinu obyvatel. Je otázka, co máme dělat. Mám si sám vzít transparent a stoupnout si před ministerstva? Efektivně hospodaříme, nemáme úvěry, ty vyžíváme jen ojediněle na větší akce. Prostředky jsou rozdělovány transparentně a žádná z veřejných vysokých škol nezkrachovala. Zároveň nepochlebujeme politikům, ale to neznamená, že když se o nás politici zajímají a pomáhají, tak to neřekneme. Chceme jim jen připomenout to, co oni sami říkají, že vzdělávání a rozvoj společnosti je na prvním místě. Chceme jenom, aby ta slova doložili a budeme jim ukazovat, zda je doložili. Budou se vždy vymlouvat, že za to může někdo jiný. V tuto chvíli v případě návrhu státního rozpočtu jsou za to zodpovědní dva lidé, ministr školství a ministr financí.