Ne, Šlachta není Kubice

  - Repro: ČT
Ne, Šlachta není Kubice

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Kolem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) se traduje, že bývalému řediteli Janu Kubicemu jeho nástupce Robert Šlachta při jednom z nemnohých setkání po střídání stráží řekl něco ve smyslu: I po mně jdou, ale až mě odstraní, bouchnu do toho stejně jako tenkrát ty.

Míněna byla samozřejmě tzv. Kubiceho zpráva z května 2006, kdy tehdejší ředitel přinesl na bezpečnostní výbor sněmovny soupis informací ze zabaveného archivu Tomáše Pitra; zbývalo pár dní do voleb a zpráva, v níž se mj. v nepříznivých souvislostech mluvilo o tehdejším šéfovi ČSSD Jiřím Paroubkovi, unikla na veřejnost. Minulé pondělí si i Šlachta řekl o slyšení před členy téhož bezpečnostního výboru sněmovny, chtěl by tam vystoupit už příští pondělí. Souběžně se Šlachtou se ozval velitel ostravské expozitury jeho útvaru Jiří Komárek, rád by šel do Prahy s ním. Poslancům chce Komárek odhalit „brutální únik informací“ od policejního prezidenta Tomáše Tuhého v nějaké živé kauze. Prý jde o stamiliony. To šlo před třemi roky „na vládě“ taky, desítky kilogramů zlata Komárek nezmiňuje, má taky nižší hodnost.

Pokud by ke slyšení došlo, jistě se nevyhneme paralelám s rokem 2006 a názvu: Šlachtova zpráva. Jeden velký rozdíl je patrný už teď, když ještě ani poslanci výboru netuší, čím by je Komárek a Šlachta chtěli zaujmout. Tentokrát se ředitel ÚOOZ uchyluje k takovému kroku poté, co se dozvěděl, že jeho postavení je ohroženo reorganizací. Po ní by sice zůstal ve stejné platové třídě a měl místo ve velení národní centrály, ovšem jeho absolutní moc nad podřízenými by zmizela a Zbraslav, kde útvar sídlí, by už nebyla jeho lénem.

Kubiceho spornému výletu do sněmovny předcházela zlověstná slova ministra vnitra Františka Bublana, že ministrova inspekce, která vyšetřuje detektivy ÚOOZ pracující na aféře biolíh, jim přišla na závažnou trestnou činnost. Možná že Kubice chtěl sociálním demokratům osladit excesy, jichž se vůči jeho útvaru od převzetí moci osm let předtím dopustili, ale ke svému vystoupení se odhodlal poté, co se objevila hrozba účelové kriminalizace jeho podřízených (ze závažné trestné činnosti pak, teď budete překvapeni, nic nebylo).

Další rozdíl je v renomé zúčastněných. Ostravský Komárek je v policii znám jako konfliktní typ, spory s kolegy byly na různých jeho kariérních zastávkách otázkou času. Stál u kořene tzv. akce Vidkun, v níž loni ÚOOZ zasahoval na Olomoucku, vedle tamního hejtmana taky proti jiným policistům kvůli vyzrazování informací. Tím, že akce nese Komárkovu pečeť, nepanuje ani uvnitř policie univerzální víra ve vyšetřovací verzi. Robert Šlachta, jeho muž v Ostravě a ovšem náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci Petr Šereda, který „potvrdil“ závažnost věci, podávají v oboru vyhodnocování odposlechů (protože z odposlechů mají indicie pocházet i tentokrát) setrvale špatné výsledky. V klubku případů známých jako kauza Nagyová byla kolektivní neschopnost těchto orgánů porozumět mluvenému slovu někdy téměř neuvěřitelná.

Předpokládáme, že policista nemluví, a když už něco prozradí, nefabuluje. Robert Šlachta si takový předpoklad nezaslouží. Proto dokud veřejnost neví, v čem ten „brutální únik“ od Tuhého spočíval a co přesně je Šlachtovo spojení policejních hodnostářů na zločince, má každý člověk s pamětí povinnost být skeptický.

Pokud by Šlachta a spol. měli pravdu, byl by odchod Tuhého s celým vedením policie nutnost. Situace je vyhrocená tak, že dnes už pomůže jen vyložení karet na stůl. Předsedou bezpečnostního výboru je sociální demokrat Roman Váňa, spojenec ministra Chovance, který je zase spojencem Tuhého. Není tak jisté, že Váňa výbor svolá, respektive že nezablokuje snahy ho svolat. (Každopádně to nebylo jisté v době uzávěrky tohoto čísla.)

V jiném ohledu jsme však mnohem dál než v roce 2006. Při dnes běžné informační politice, kdy úvahy policejně-prokurátorského komplexu jedna ku jedné přetiskují Babišovy noviny, Respekt aj., máme jistotu, že co linka Olomouc–Zbraslav nezkonstruovala, to se tyto redakce nedozvědí. A pokud byste si po několika týdnech na tuto policejní aféru vzpomněli a měli dojem, že nakonec vlastně nevíte, v čem mělo podezření Šlachty a Komárka spočívat, tak právě to je sdělení.