Miloš Zeman možná není ten nejsystematičtější a nejcílevědomější politický myslitel a stratég, je si ale dobře vědomý, co potřebuje a koho potřebuje. Třeba se ještě nerozhodl, zda bude kandidovat i do druhého funkčního období, pokud by do boje o úřad hlavy státu vyrazil, měl by mít na své straně Andreje Babiše. Jinak by výsledek blížící se volby prezidenta mohl pro Zemana být příliš nejistý na to, aby do náročné kampaně vůbec šel. Věřím, že současný prezident raději kandidaturu vzdá, než aby riskoval, že z úřadu a z aktivní politiky bude odcházet jako poražený.

A Miloš Zeman se vskutku snaží, vetoval tzv. lex Babiš, který měl omezit střet zájmů členů vlády způsobem, jenž by šéfa ANO citelně zasáhl. Ve shodě s Babišem taky normu označil za protiústavní, pokud sněmovna jeho veto přehlasuje, což je velmi pravděpodobné, obrátí se kvůli ní prezident na Ústavní soud. Míra podpory, sympatie, kterou Zeman Babišovi projevuje, může být až překvapivá. Prezident není zrovna ten typ člověka, kterému by nedělalo problém trochu potlačit svoje ego. A přesto je ve vztahu k šéfovi ANO uctivý, ba až pokorný. Na Čapí hnízdo demonstrativně přijede, co je potřeba udělat, iniciativně udělá.

Andrej Babiš Zemanovi tu přízeň oplácí spíš vlažně, občas pronese v rozhovoru pro média nějakou tu v zásadě uctivou větu. Protože Miloš Zeman potřebuje Andreje Babiše o dost víc, než Andrej Babiš potřebuje Miloše Zemana. Respektive, Miloš Zeman může Andreji Babišovi uškodit o hodně méně, než může Andrej Babiš uškodit Miloši Zemanovi. Předseda ANO směřuje k vítězství ve sněmovních volbách, jistě, během těch několika měsíců se toho ještě může stát hodně, ale dominance ANO v průzkumech je plus minus setrvalá. Hypotetický odpor prezidenta by na Babišův úspěch nemusel mít velký vliv. Zato kdyby se oligarcha postavil do cesty Zemanově snaze o znovuzvolení, byla by to komplikace zcela zásadní.

A tak se Zeman snaží. Popisuje „lex Babiš“ jako omezující volnou soutěž politických stran, jako kdyby stav, kdy v jedněch rukou je soustředěna tak veliká politická, ekonomická a mediální moc, nepředstavoval hrozbu daleko zásadnější. Zapomene, že se sám kdysi profiloval jako bojovník proti špíně v politice, zneužívání moci. Ale vlastně – zrovna v tomhle ohledu může být klidný, přinejmenším u značné části lidí mu tahle nekonzistentnost neuškodí. Babišův střet zájmů je veřejně známá věc, v očích na jiné tak naštvané veřejnosti mu to neškodí. To se pak i Zeman může odvážně postavit na stranu nejmocnějšího bez obav, že by mu to ti pro něj relevantní lidé měli za zlé.