Kompromitující video

Za mříže Forejt asi nikoho nedostane. Šance na obranu má ale slušné

Kompromitující video
Za mříže Forejt asi nikoho nedostane. Šance na obranu má ale slušné

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Tučné finanční odškodnění a odstranění kompromitujících snímků z internetu. To je asi maximum možného, pokud by se odcházející šéf hradního protokolu Jindřich Forejt rozhodl soudně bránit proti autorům a šiřitelům videa se záběry z jeho soukromí. Autory kompro videa by za mříže zřejmě nedostal, míní odborníci na občanské a trestní právo, které oslovil deník Echo24.cz. Možnosti obrany v české legislativě jsou, těžce se jich ale dosahuje. Forejt se k dění kolem jeho odchodu z Hradu dosud nevyjádřil, na post rezignoval v úterý.

„V prvé řadě jde o zásah do práva na ochranu osobnosti – soukromí, cti a důstojnosti. Může jít ale také o spáchání některého z trestných činů proti právům na ochranu osobnosti a soukromí. V souvislosti se zveřejněním předmětných záznamů přichází v úvahu i přestupek podle zákona o ochranu osobních údajů,“ řekla pro deník Echo24.cz advokátka Helena Chaloupková.

Žalobu na ochranu osobnosti by mohl Jindřich Forejt podat jak na internetové deníky, které snímky z citlivé nahrávky zveřejnily, tak i samotné autory nahrávky. Žádat by tak mohl odstranění materiálu a odškodnění v podobě omluvy a finanční náhrady. „Samozřejmě může být argumentováno, že v případě pana Forejta je jakési bezpečnostní riziko, a to odůvodňuje ve veřejném zájmu informaci zveřejnit,“ uvedla dále advokátka.

Odcházející hradní ceremoniář Jindřich Forejt - FOTO: Jan Zatorsky

Podle advokáta Tomáše Sokola je argumentace veřejným zájmem „standardní obranná figura“, která by spor přesunula do úrovně střetu dvou ústavních zásad plynoucích z Listiny základních práv a svobod – práva na ochranu soukromí na straně jedné a práva na svobodu projevu na straně druhé.

„Svoboda projevu je garantována spolu s právem na informace v článku 17. Zároveň z daného článku vyplývá, že lze svobodu projevu omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná mimo jiné pro ochranu práv a svobod druhých. Je tak zřejmé, že ochrana osobnosti může být jedním ze sledovaných cílů pro něž lze omezit svobodu projevu,“ pokračovala Chaloupková.

Věděl Forejt, že ho točí?

Jindřich Forejt by se žalobou v souvislosti s citlivou nahrávkou ze svého soukromí zřejmě u soudu i uspěl. Podle odborníků ale záleží také na tom, zda bylo kompromitující video pořízeno bez jeho vědomí. Na to upozorňuje například advokát Tomáš Sokol.

„Pravděpodobnost úspěchu v tomto případě nejspíš není malá. Za předpokladu, že servery neměly souhlas se zveřejněním podoby pana Forejta, tím méně podoby zaznamenávající cosi, co snad má být dokladem o drogové eskapádě jmenovaného. To je hodně soukromá záležitost. A ozývají se hlasy, že záznam byl od začátku pořizován pro budoucí kompromitaci pana Forejta. Jiná věc je otázka, jak mohl přehlédnout, že ho někdo ‚točí‘,“ komentoval Sokol.

Chaloupková současně odmítá názor některých jiných odborníků, že by možnosti ochrany osobnosti nebyly v české legislativě dostačující. Problematické může podle ní spíše být její dosažení, a to hlavně v souvislosti s novými médii a užíváním sociálních sítí. S tím vesměs souhlasí i Sokol. „Listina základních práv i občanský zákoník v tomto směru dávají dost instrumentů pro efektivní obranu. Současně ale tyto instrumenty limitují. Každý případ se ale musí posuzovat individuálně,“ popsal.

Vězení pro autory kompro videa jen stěží

Co se týče trestněprávní roviny aktuálního dění kolem někdejšího šéfa hradního protokolu, jsou možnosti obrany omezené. Podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů by mělo v této věci padnout trestní oznámení. Úřad pořízení a šíření nahrávky označuje za porušení cizích práv, za které hrozí až pět let za mřížemi. Podle Chaloupkové je ale daná právní kvalifikace nepřesná a ne příliš dobře aplikovatelná.

Trestním oznámením si není jist ani advokát Sokol. „Je věcí pana Forejta, zda podá trestní oznámení, byť momentálně nevím, co by mělo být jeho předmětem. Věc zatím po všech stránkách vyhlíží jako civilní delikt,“ uvedl dále Sokol. Ve spojitosti s pořízením nahrávky se spekuluje i o tom, že byla pořízena na objednávku v rámci mocenského boje na Hradě.

Pokud s tím bylo spojeno vydírání a prokázalo by se, pachateli by hrozily podle advokáta až čtyři roky za mřížemi. „Prokazování vydírání je ale velmi obtížné, protože to obvykle stojí slovo proti slovu,“ řekl. Problematické je také dokázat autorství samotné nahrávky. K prošetření okolností vzniku videa vyzval v týdnu státní zástupce ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Ti se k tomu však zatím nemají.

„Nesporné zcela jistě je, kdo snímek zveřejnil. Byl-li pořízen protiprávně, pak případná obrana proti takovémuto postupu by samozřejmě v sobě obsahovala i povinnosti unést důkazní břemeno tvrzení o tom, kdo takto protiprávně jednal. Tedy kdo nahrávku pořídil. Nedokážu si představit, jak by to šlo natočit běžnými prostředky, typicky pomocí mobilu, aniž by si toho pan Forejt nevšiml. Tedy lze i spekulovat o speciální, maskované záznamové technice,“ dodal Sokol.

Na svou funkci dlouholetý hradní protokolář Jindřich Forejt rezignoval v úterý. Oznámil to Hrad v krátkém prohlášení. Sám Forejt se zatím k nahrávce nevyjádřil. Forejta se v posledních dnech zastal prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. V čele odboru hradního protokolu ho nahradí Miroslav Sklenář, který ještě před několika dny pracoval pro čínskou společnost CEFC.

Zda bylo v této věci podáno trestní oznámení, policie nechce komentovat. Aktuálním děním kolem Forejta se zabývá Národní bezpečnostní úřad a Národní protidrogová centrála (NPC). „V tuto chvíli rozhodně nelze hovořit o vyšetřování ani prověřování. Pouze vyhodnocujeme informace z veřejných zdrojů, zda v této souvislosti mohlo dojít k protiprávnímu jednání ve vztahu k naší problematice a příslušnosti. Konáme tak z úřední povinnosti,“ řekl pro Echo24.cz Barbora Kudláčková z NPC.