Krajní pravice a nejrůznější protiislámská uskupení ztrácejí v České republice podporu. Ve své nové situační zprávě o extremismu to uvádí ministerstvo vnitra. Podle ministerstva za to může mimo jiné rozhádanost mezi jednotlivými subjekty. Ve zprávě se také píše, že snaha Martina Konvičky upozornit na sebe různými „spektakulárními akcemi“ má spíše negativní dopad.

Ministerstvo ve zprávě zmiňuje činnost několika vybraných uskupení z krajně pravicové scény. Zmiňuje Dělnickou stranu sociální spravedlnosti (DSSS), antisemitskou Národní demokracii (ND) a také Národní domobranu. Žádnému z uskupení se podle ministerstva ve třetím čtvrtletí roku 2016 nedařilo získávat nové příznivce, někdy dokonce čelila jejich odlivu.

Extremisté podle ministerstva zintenzivnili svou činnost zejména před říjnovými volbami do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. „Sjednotit se ale nedokázaly. Extrémní pravice zůstala výrazně fragmentovaná,“ píše se ve zprávě.

Úspěch Okamury a spektakulární akce Konvičky

Podobná situace podle ministerstva panovala i na protiislámské scéně. Zpráva MV zmiňuje zejména chaotický rozpad Konvičkova Bloku proti islámu (BPI), který vedl k další fragmentaci českých hnutí vymezujících se proti imigraci: „Činnost nástupnických subjektů, včetně tzv. „Apačů“ (Alternativa pro Českou republiku 2017), byla významně utlumena.“

Rozhádanost na protiislámské scéně podle ministerstva pomohla hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury, kterému se v koalici se Stranou práv občanů (SPO, dříve Zemanovci) jako jedinému z podobných uskupení podařilo dostat se do krajských zastupitelstev.

Na ojedinělý úspěch hnutí SPD, které kromě imigrace vsadilo i na další témata, ostatně deník Echo24.cz upozornil už v den voleb.

Zvláštní pasáž pak ministerstvo věnovalo Martinu Konvičkovi, který v posledních měsících uspořádal několik veřejných akcí, jež měly značný mediální dopad.

„Martin Konvička, jedna z nejvýraznějších postav této scény, se pokusil na sebe opakovaně upozornit záměrně spektakulárními a kontroverzními akcemi. Ty však v dlouhodobém výsledku zapůsobily spíše negativně. Některé akce, jako např. umístění mobilního záchodu symbolizujícího Ka’bu před zastupitelským úřadem Saudské Arábie dne 11. září, je možné považovat za zneuctění symbolu víry,“ píše se ve zprávě.

Alternativní média imponují extremistům

Ministerstvo také upozornilo na činnost tzv. alternativních médií, která v mnoha případech nemají transparentní financování a vydávají neověřené zprávy: „Bylo možné vysledovat, že zprávy uveřejňované těmito weby byly zcela nekriticky přebírány některými extremistickými subjekty. Rovněž lze dojít k závěru, že tyto informace nacházely nezřídka odezvu u osob, které usilovaly o zakládání domobran, či již v takových uskupeních působily.“

Zpráva se věnuje i levicovým extremistům, kteří však podle ministerstva ve třetím čtvrtletí letošního roku nevyvíjeli výraznější veřejné i neveřejné aktivity. „Veřejné akce se orientovaly zejména na podporu osob souzených v souvislosti s případem Fénix (údajně plánovaný útok na vlak s vojenskou technikou, resp. vozidly značky Hyundai). Dne 5. září byl v Mostě zadržen Lukáš Borl, který se dlouhodobě pokoušel skrývat před policií i s padělanými doklady,“ stojí ve zprávě, jejíž plné znění si můžete přečíst ZDE.