Čínský parlament v sobotu ratifikoval mezinárodní dohodu o klimatických změnách, která byla koncem loňského roku sjednána v Paříži a která má zpomalit oteplování planety a zmírnit jeho důsledky. Informovala o tom státní tisková agentura Nová Čína. Přijetí dokumentu o globální ochraně klimatu v sobotu oznámily i Spojené státy, uvedla o něco později agentura Reuters. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun následně ohlásil, že v New Yorku za účasti světových představitelů uspořádá slavností ratifikační ceremoniál.

„Tohle není boj, který by osamocená země, nehledě na její moc, mohla zvládnout sama,“ řekl americký prezident Barack Obama, který je na návštěvě Číny. „Jednoho dne to můžeme považovat za okamžik, kdy jsme se konečně rozhodli zachránit naši planetu,“ dodal. „Naše odpověď na klimatické změny míří na budoucnost národa i celého lidstva,“ prohlásil Obamův čínský protějšek Si Ťin-pching.

Čína je největším producentem oxidu uhličitého na světě, druhé místo patří Spojeným státům. Obě země podle AP mají na svědomí 38 procent lidmi produkovaného oxidu uhličitého na světě. Smlouva se nicméně stane závaznou, až ji ratifikuje 55 zemí produkujících nejméně 55 procent emisí skleníkových plynů. Před Čínou a USA dohodu podle agentury Reuters ratifikovalo 23 zemí, jejichž souhrnný podíl na emisích však činí jen zhruba 1,1 procenta.

Česká republika podle mluvčí ministerstva životního prostředí Petry Roubíčkové dohodu ratifikuje zřejmě v první polovině roku 2017.„Její návrh je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení. Pak půjde do vlády, a následně do Poslanecké sněmovny,“ sdělila. Český premiér Bohuslav Sobotka loni po schválení dohody uvedl, že je nutné zabránit tomu, aby změny klimatu negativně ovlivňovaly život příštích generací.

Generální tajemník OSN Pan je optimistický a očekává, že ke smlouvě do konce roku přistoupí dostatek států, aby se mohla stát závaznou. Zároveň ocenil USA i Čínu, že se spojily, aby dosáhly cíle, který je možné pokořit jen společnými silami.

Čínský parlament dohodu ratifikoval den před zahájením summitu skupiny zemí G20 v čínskému městě Chang-čou. Skupina G20 je zodpovědná za zhruba 80 procent globálních emisí skleníkových plynů. Na Čínu připadá více než pětina emisí, na Spojené státy téměř 18 procent a na Rusko 7,5 procenta, píše agentura Reuters.

Hlavní body klimatické dohody

Základním cílem pařížské dohody je udržet vzestup průměrné globální teploty oproti předindustriálnímu období výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Text rovněž vyzývá státy, aby usilovaly o co nejrychlejší globální snížení emisí skleníkových plynů. 

Právně závazný text dohody neobsahuje žádné konkrétní zmínky o trzích s emisemi oxidu uhličitého ani o možnosti postihů za emise oxidu uhličitého v letectví či lodní dopravě. Obsahuje však zmínku o „využití mezinárodně přenosných zmírňujících opatření,“ která by umožnila státům na bázi dobrovolnosti kompenzovat jejich vlastní emise nákupem emisních kreditů jiných států.

V dohodě se praví, že rozvinuté státy by měly poskytovat finanční zdroje na pomoc rozvojovým státům. Finančně by měli pomáhat ti, kdo „jsou v pozici tak učinit.“

Nezávazná příloha dohody přijaté 12. prosince 2015 v Paříži uvádí, že vlády rozvinutých zemí se mají do roku 2025 shodnout na výši finanční podpory určené pro potřeby a priority rozvojových zemí, přičemž minimem bude 100 miliard dolarů ročně. V dohodě jsou zakotveny také již existující mezinárodní mechanismy zvládání nevyhnutelných ztrát a škod způsobených klimatickými změnami, protože nebylo dosaženo shody na jiných formulacích.

Zatímco většina státníků považuje dokument za silný, kritici mu vyčítají třeba to, že nestanoví závazné termíny omezování emisí. Někteří vědci tvrdí, že slíbené závazky jednotlivých zemí k dosažení zmíněného teplotního cíle nepostačí.