Pražský městský soud v úterý projednal žalobu bývalého místopředsedy vlády Martina Bursíka, který si stěžuje na údajně nezákonný postup policie a magistrátu vůči shromáždění svolanému při letošní návštěvě čínského prezidenta v Praze. Bursík uvedl, že v dnešní demokratické době vůbec neočekával, že by policie mohla takto jednat. Zdůraznil, že pokojný protest nebyl předem zakázán, a proto se domníval, že je povolený.

Předseda soudního senátu Ladislav Hejtmánek odročil vyhlášení rozsudku, pravomocný verdikt padne pravděpodobně v lednu nebo únoru.

Protestující chtěli 29. března vyjádřit svůj nesouhlas s lidskoprávní politikou Číny, na plánované místo setkání u Pražského hradu se ale nedostali. Žaloba Bursíka a dalších tří svolavatelů shromáždění poukazovala na to, že demonstrace může být zakázána jen do tří dnů od jejího ohlášení, což se nestalo. Policie přesto Hradčanské náměstí uzavřela pro chodce i vozidla, přičemž argumentovala bezpečnostními důvody. Bursík tvrdí, že tím policisté porušili ústavně zaručené právo na shromažďování. U náměstí se podle něho navíc chovali pasivně agresivně a zdálo se, že chtějí vyprovokovat konflikt.

„Odhadovaný počet účastníků byl kolem 1,5 tisíce, nesli jsme za to pozvání odpovědnost,“ popsal Bursík. Dodal že situace na místě se začala vyvíjet „velice dramaticky“. Podle něj bylo naprosto neadekvátní, že „po zuby vyzbrojené policejní jednotky“ stály proti „takovým nebezpečným živlům“, jako je někdejší mluvčí Charty 77 Dana Němcová, bratr prezidenta Václava Havla Ivan nebo biskup Václav Malý.

Zástupkyně magistrátu uvedla, že úřad rozhodně neměl v úmyslu omezovat konané shromáždění, musel ale provést opatření k zajištění bezpečnosti při státní návštěvě. Právník z ministerstva vnitra sdělil, že náměstí spadalo do perimetru, v němž bylo možno ohrozit bezpečnost „určené osoby“. „Nešlo o žádnou formu policejní či úřední svévole. Bylo to zásahem do shromažďovacího práva, ale ne jeho znemožněním,“ řekl. Žalobci ale podotkli, že v době shromáždění se čínská delegace na Hradě vůbec nenacházela.

Žalující čtveřice věří, že Komunistická strana Číny si při plánování zahraničních návštěv prezidenta vynucuje pravidla fungování stáních orgánů a policie, která jim zajistí, aby prezident nebyl vystaven projevům solidarity s Tibetem.

Kvůli třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla v ulicích Prahy denně nasazena tisícovka policistů, bezpečnostní opatření vyšla na 16 milionů korun. Na policejních služebnách skončilo 23 demonstrantů, a to jak z řad odpůrců, tak i příznivců státníka. Většinu incidentů policisté vyhodnotili jako přestupky. Kvůli některým zásahům proti projevům nesouhlasu s čínskou politikou čelila policie kritice. Podle vlastního interního šetření ale chybovala pouze v budově filmové a televizní fakulty, kam policisté přišli kvůli vyvěšeným tibetským vlajkám.