Prezident Miloš Zeman vetoval novelu zákona o střetu zájmů, takzvaný „lex Babiš“. Na Twitteru o tom v pondělí informoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Podle novely by firmy ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše přišly o možnost ucházet se o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Zeman uvedl, že předpis je v rozporu s českým ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami, zasahuje do svobody jednotlivce a jeho základních práv. Zeman později uvedl, že pokud Sněmovna veto přehlasuje, je připraven obrátit se na Ústavní soud.

Novela o střetu zájmů se vrací poslancům, kteří o ní budou opětovně rozhodovat. Vzhledem k předchozím hlasováním je pravděpodobné, že Sněmovna veto zvrátí. Zeman veto v dopisu předsedovi Sněmovny Janu Hamáčkovi zdůvodnil mimo jiné tím, že novela obsahuje i poslanecké pozměňovací návrhy. „Jejich odůvodnění je založeno na ničím nepodložených domněnkách, postrádá jakékoliv konkrétní argumenty,“ uvedl prezident.

Sněmovna by měla předlohu opětovně posuzovat v lednu. V září ji přijala hlasy 135 ze 183 přítomných poslanců, v listopadu potvrdila předlohu se senátními úpravami hlasy 125 ze 174 poslanců. Předsedové vládní KDU-ČSL a opoziční ODS Pavel Bělobrádek a Petr Fiala se už dřív shodli na tom, že dolní komora by případné veto přehlasovala.

Pan prezident vetoval „lex Babiš“, tedy novelu zákona o střetu zájmů. Norma je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 19. prosince 2016

Norma pojednává i o některých médiích. Budoucím členům vlády zakazuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Pod Babišovu skupinu Agrofert spadá mediální dům Mafra, vicepremiér má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.

Pasáže novely ostře kritizuje Babišovo hnutí ANO, podle jeho zástupců jsou protiústavní a v rozporu s evropskými pravidly o společné zemědělské politice. ANO uvažuje o tom, že se obrátí na Ústavní soud. Podle Zemana z rozpravy ve Sněmovně jasně vyplývá, že vybraná ustanovení jsou namířena na politického konkurenta s cílem ho oslabit. „K tomu ovšem zákon v demokratické společnosti sloužit nemůže,“ napsal Hamáčkovi.

K veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám by podle předlohy neměly přístup společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš vlastní skupinu Agrofert stoprocentně. Omezení by se ale mohlo vztahovat i na fond Hartenberg, který investuje Babišovy peníze do zdravotnictví. Zeman úpravě také vyčítá, že není vhodná. „Schopnost dosáhnout zamýšleného cíle je v podstatě nulová,“ uvedl.

Zákon o střetu zájmů

Úprava ohledně médií předpokládá, že člen vlády by musel nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva. Restrikce by se týkala například i budoucích poslanců, senátorů, některých krajských a obecních politiků i dalších veřejných funkcionářů.

Účinnost ustanovení zvaných „lex Babiš“ je vázána na termín vydání zákona ve sbírce. Pokud by poslanci Zemanovo veto přehlasovali, předloha by vstoupila v účinnost patrně na přelomu ledna a února. Zákaz vlastnictví některých médií by ale dopadl až na nově jmenované členy kabinetu.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček zveřejnil na Twitteru odkaz na dopis, který zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi.

.

Zákon je potřeba tam, kde se nectí pravidla. Dosud nikdy nedocházelo k takovému zneužívání moci k podpoře vlastního podnikání. #střetZájmů

— Petr Fiala (@P_Fiala) 19. prosince 2016

Žádné překvapení – prezident M.Zeman vetoval zákon o střetu zájmu. A co na to Agrofert: Díky za každé nové ráno s dotacemi :-).

— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) 19. prosince 2016