Rodiče by se měli mít na pozoru. Školáky čekají změny

Rodiče by se měli mít na pozoru. Školáky čekají změny

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

České školství čeká v novém roce řada zásadních změn. Hned v lednu by si rodiče měli dát pozor na pozdější zápis prvnáčků, nově pak bude od září povinný poslední rok školky. Ty budou muset dětem garantovat místo už od čtyř let. Bouřlivé diskuze vyvolává tzv. pamlsková vyhláška, která podle kritiků omezuje podnikání a povede k likvidaci školních bufetů.

„Ohrožení školních bufetů by podle paní ministryně nemělo být takového rozměru, který naznačovali kritici. Osobně se kloním ke zmírnění vyhlášky, školní bufety by měly fungovat. Pokud nebudou, nic to nezlepší. A když budou mnohé věci bez adekvátní a cenově přijatelné náhrady chybět, budou si je děti chodit kupovat do obchodu,“ řekl pro deník Echo24.cz šéf poslaneckého klubu lidovců Jiří Mihola, který je současně místopředsedou sněmovního výboru pro vědu a vzdělávání.

Proti zákazu prodeje nezdravých potravin na základních školách, který platí od Nového roku, se staví provozovatelé bufetů i ředitelé škol. Podle nich by měli školáky ke zdravému stravování vést především doma jejich rodiče. Na přísná pravidla doplatí nejvíce osmiletá gymnázia, kde se tak budou některé potraviny nabízet zřejmě jen jako podpultové zboží. Za zrušení vyhlášky se zasazuje například opoziční poslankyně z TOP 09 Jitka Chalánková.

Povinné plavání či jednotné přijímačky

Naopak za „rozumný“ krok opozice považuje posun zápisu dětí do prvních tříd o tři měsíce – tedy z ledna na březen. „Zralost dětí v tomto věku může ovlivnit i několik měsíců navíc. Umožní to tak kompetentnější rozhodování o odkladu povinné školní docházky, který rodiče často vyžadují. Je třeba při této příležitosti připomenout, že děti pro školu zralé by měly do první třídy nastoupit, protože pro svůj zdárný rozvoj potřebují podněty, které školka nemůže nabídnout,“ uvedla pro Echo24.cz poslankyně TOP 09 a expertka strany na školství Anna Putnová.

Daná novela školského zákona také zavádí povinné kurzy plavání pro žáky prvního stupně, na které by měli docházet v rámci hodin tělocviku, či jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Ty budou platit již na jaře. Podle odborníků se ale v praxi fakticky nic nezmění. „Novela školského zákona pouze kodifikovala současnou praxi. Rozhodně to není motivační opatření. V tomto směru je to jenom hlasité přešlapování na místě,“ popsala dále Putnová z TOP 09.

Velký krok zpátky je však podle opoziční poslankyně naopak odložení povinné maturity z matematiky, která se podle prosincového nařízení vlády zavádí až od roku 2021, a to zatím jen pro gymnázia a lycea. „V roce 2017 ani v několika příštích letech se tedy studenti středních škol nemusí příliš matematice věnovat, zcela jistě ne kvůli maturitě. Po několika letech pohybu v kruhu teď ministerstvo školství zařadilo zpátečku,“ komentovala Putnová.

Kdy do povinnosti spadnou i odborné školy, zatím není jasné. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), pro kterou je to první rok ve funkci, původně chtěla, aby se přidaly o rok či dva později, tedy s výjimkou zdravotních, sociálních a uměleckých oborů. Vláda to ale zatím neschválila. Rozhodnout by se kabinet měl do února.

Garance místa ve školce

Daná novela zavádí také povinný poslední rok školky pro děti předškolního věku. Předškolní zařízení současně budou muset podle úpravy čtyř a víceletým dětem garantovat místo ve školce. Nárok na něj by měly mít od roku 2020 i dvouleté děti. Šéfka resortu to prosadila i přes veto prezidenta Miloše Zemana.

V novém roce by měly také finišovat další změny týkající se vzdělávání. Ministerstvo plánuje reformu financování škol či profesního postupu učitelů, který by měl upravovat kariérní řád. Změny aktuálně projednává Poslanecká sněmovna. „Reforma financování škol je zásadní změna, která je očekávaná s nadějí. Má ale mnohá úskalí, například zvýšené nároky na byrokracii. Považuji to za odvážný až trochu hazardní experiment, který prověří až praxe, protože pilotní projekt nebyl odzkoušen,“ dodala poslankyně TOP 09 Putnová.

Návrh počítá s tím, že od roku 2018 by měly být školy financované nejen z počtu žáků, ale také dle odučených hodin. Podle ministryně Valachové by to mohlo v budoucnu vést také ke snížení počtu dětí ve třídách i na 15 žáků.

ODS: Vzdělanost dětí klesá

Stav českého školství dlouhodobě kritizuje pravicová opozice v čele s ODS. Podle Václava Klause ml. je obecně vidět „úpadek“ vzdělanosti českých žáků na jejich konkurenceschopnosti v přírodních vědách. Ta podle Mezinárodního šetření PISA v posledních letech rapidně klesá, upozorňuje odborník strany na školství.

„Vývoj matematiky je ještě horší. Současné ‚revoluční‘ zmatky v českém školství a vzrůstající byrokracie a regulace pochopitelně tento stav ještě podtrhnou. To je zhruba výhled pro žactvo a studentstvo pro rok 2017. Nějaké nuance jako kariérní řád či pamlsková vyhláška kvalitu vzdělávání nijak neovlivní. Maximálně se dětem zavře školní bufet,“ doplnil pro Echo24.cz Václav Klaus ml. z ODS.

Současně už letos v létě začala platit jiná novela, která zavádí nová pravidla pro vysoké školy. Letos se také zvýšily platy učitelů a Akreditační komisi nahradil Národní akreditační úřad, v jehož čele stanul Stanislav Labík. Asi největší diskuze vyvolala reforma týkající se inkluze ve vzdělávání, kdy se do běžných škol měly začlenit děti se speciálními potřebami. Byly obavy, že dojde k hromadnému přesunu dětí s lehkým mentálním postižením a školy nápor nezvládnou. Nakonec se ale přesunulo jen okolo 200 dětí.

28. prosince 2016