OTROCI V HOLANDSKU

Kočár s obrazem černochů se nelíbil aktivistům. Nizozemský král se ho zbavil

OTROCI V HOLANDSKU
Kočár s obrazem černochů se nelíbil aktivistům. Nizozemský král se ho zbavil

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Holandská královská rodina přestane používat historický pozlacený kočár, protože „oslavuje otroctví a koloniální minulost země“. Vozidlo bylo kritizováno za to, že zobrazuje a symbolizuje Nizozemsko jako koloniální velmoc, která využívala otroky. Nizozemský král Willem-Alexander tento krok oznámil uprostřed „vášnivých debat“ o holandských vazbách na otroctví a kolonialismus, píše BBC.

Kritici tvrdí, že na jedné straně koňského povozu nazvaného „De Gouden Koets“ je obraz, který „oslavuje“ koloniální historii země.

Kontroverzní obraz se jmenuje Pocta z kolonií a zobrazuje černochy a asiaty. Ti stojí, shýbají se nebo klečí kolem mladé bílé ženy, která symbolizuje Nizozemsko. Černoši a asiaté nabízí ženě různé předměty jako je kakao nebo cukrovou třtinu, kterou ženě pokládají k nohám. Vedle ženy sedí muž nabízející knihu mladému chlapci, což má symbolizovat Nizozemsko, které „předává civilizaci“ svým koloniím. Alespoň tak to uvedl autor díla, holandský malíř Nicolaas van der Waay v roce 1896.

Král Willem-Alexander uznal kritiku uměleckého díla. Obraz může „urážet“ velké množství lidí a menšin, a může být považováno za antisemitské. Panovník vyzval zemi a občany, aby se společně čelili koloniální historii. Zastal se také předků. „Nemá smysl se dívat na věci z minulosti současnou optikou a následně historii odsuzovat a diskvalifikovat to,“ řekl. „Zákaz historických předmětů a symbolů rozhodně není řešením,“ dodal.

Dokud budou podle krále Willema-Alexandera žít v Nizozemsku žít lidé, kteří jsou denně diskriminovaní a utiskovaní, tak se „stínu z minulosti“ země nikdy nezbaví. Ke králově výroku o  používání "současné optiky" při pohledu bna minulost se vyjádřil Mitchell Esajas, spoluzakladatel iniciativy Black Archives. Oponoval, že „...i v historickém kontextu lze otroctví vnímat jako zločin proti lidskosti a násilnický systém,“ uzavírá.

Vůz se od roku 2015 nepoužíval a do loňského roku byl restaurován. Od té doby je umístěn v Amsterdamském muzeu. Předtím kočár sloužil holandským panovníkům jako dopravní prostředek na slavnostní cesty např. do parlamentu.

Králův krok ocenili aktivisté a bojovníci proti rasismu, kteří panovníka vyzvali, aby podnikl další kroky proti „dědictví kolonialismu“. V posledních letech stále více a více Holanďanů naléhá na to, aby se země vyrovnala se svojí koloniální minulostí.

Nizozemsko v 17. století ovládalo rozsáhlé území v oblastech jako Indonésie, Jižní Africa, Curaçao nebo Západní Papua. Země byla také klíčovým hráčem v transatlantickém obchodě s otroky.

Minulý rok se starostka Amsterdamu Femke Halsemaová oficiálně omluvila za roli hlavního města, kterou sehrálo v obchodu s otroky.

 

, vhk