Spojené státy mají na Tchaj-wanu nejméně rok malou skupinu vojáků a mariňáků, kteří v zemi vycvičují místní armádu. Na území, které si nárokuje Čínská lidová republika, je vyslal již bývalý prezident Donald Trump, ví se o nich ale až nyní. Čína přitom na možnost přítomnosti amerických vojáků v Tchaj-wanu v minulosti reagovala silně odmítavě. Informaci jako první přinesl deník Wall Street Journal.

Na ostrovním státě má operovat přes dvacet příslušníků speciálních jednotek a neznámý počet mariňáků. USA neměla na Tchaj-wanu stálou vojenskou posádku od roku 1979, kdy navázala diplomatické vztahy s Čínou. Američtí vojáci se na Tchaj-wanu objevovali většinou jen v rámci návštěv či pravidelných cvičení.

Mluvčí Pentagonu John Supple na informaci přímo nereagoval, ale uvedl, že „naše podpora a obrana Tchaj-wanu nadále míří proti současné hrozbě“ Číny.

„Tchaj-wan netouží po armádním střetu,“ uvedla v pátek prezidentka Tchaj-wanu Cchaj Jing-wenová. „Doufá v mírumilovné, stabilní, předvídatelné a vzájemně výhodné vztahy se svými sousedy. Ale Tchaj-wan také udělá vše, co je třeba, aby ochránil svou svobodu a demokratický styl života.“

„Čína přijme veškerá nutná opatření, aby ochránila svou svrchovanost a územní celistvost,“ řekl v reakci na informace mluvčí čínského ministerstva zdravotnictví Zhao Lijian.

Letos v srpnu Čína velice ostře reagovala na tweet amerického senátora Johna Cornyna, který mimo jiné zmiňoval, že na Tchaj-wanu je momentálně na 30 000 vojáků USA. Čínský vládní list Global Times dokonce napsal, že pokud je tato informace pravdivá, rovná se to „vyhlášení války s Čínou“. Senátor Cornyn tweet později smazal s tím, že šlo o omyl.

Vysocí představitelé americké armády letos uvedli, že se Peking zřejmě pokusí získat kontrolu nad ostrovem v příštích šesti letech, jiní činitelé hovoří o ještě dřívějším zásahu.

Podle Wall Street Journal je vyslání amerických speciálních sil známkou toho, že v Pentagonu panují obavy o schopnostech tchajwanské armády ve světle rostoucí agrese Pekingu vůči ostrovu. Čína Tchaj-wan považuje za svou vzbouřenou provincii a hrozí mu, že jej v případě vyhlášení nezávislosti ovládne silou. Tchaj-wan nicméně již nyní de facto nezávisle funguje, má vlastní vládu, parlament a demokratické zřízení odlišné od vlády jedné strany v pevninské Číně.