Senátoři vrátili novelu zákona o střetu zájmů do Poslanecké sněmovny. Přiklonili se totiž k pozměňovacím návrhům senátního ústavně-právního výboru, který doporučil, aby byl tzv. lex Babiš uveden do souladu s dalšími zákony a aby se odložila jeho účinnost z ledna 2017 až na září 2017. Podle senátorů potřebují ti, na které zákon cílí, více času na přípravu. S tím za předkladatele zákona souhlasil i ministr Jiří Dienstbier (ČSSD).

Nyní bude záležet, jak se k pozměňovacím návrhům postaví sněmovna. Ta má několik možností. Může akceptovat pozměňovací návrhy Senátu, a zákon přijmout, nebo změny neschválit a znovu hlasovat o původním návrhu zákona, který předložila Senátu. Pro jeho přijetí ale musí hlasovat nadpoloviční většina všech poslanců.

Novela v Senátu vyvolala bouřlivou diskuzi. Do rozpravy se přihlásila více než desítka senátorů. Senátorka Zdeňka Hamousová (ANO) podala pozměňovací návrh, aby se lex Babiš nevztahoval na členy vlády, kteří firmy vlastnili před nástupem do funkce. Její návrh ale mezi senátory neprošel stejně jako pozměňovací návrh Libora Michálka (Piráti). Ten požadoval, aby člen vlády nemohl vlastnictví médií převést do svěřeneckého fondu nebo na osoby blízké. Návrhy ústavně-právního výboru naopak senátoři schválili přesvědčivou většinou 64 přítomných. S vrácením zákona do sněmovny pak souhlasilo 61 z 69 přítomných senátorů.

Wágnerová: Příští rok jsou volby a zákon by před nimi měl platit

V rozpravě k novele vystoupila například Zuzana Baudyšová (ANO), která zdůraznila, že by zákony neměly být navrhovány kvůli jedné osobě. Dodala také, že by se měla „narovnat účinnost zákona“. „Jedná se snad jen o nedorozumění. Předkladatelé vždy vystupovali s tím, aby novela platila až pro nové členy vlády, nyní se ale ukazuje, že zákaz na dotace má platit už od 1. ledna 2017. Současní členové vlády ale nemohli s takovou podmínkou počítat,“ uvedla v Senátu.

Poslanec Martin Plíšek (TOP 09), který stojí za pozměňovacím návrhem ohledně vlastnictví firem, ale již dříve uvedl, že se s datem účinnosti nehýbalo. „Nikdy tam nebyl žádný odklad. Je to logické, nevím ani, proč by tam měl být jiný termín, když nyní není známo, kdy bude příští vláda jmenovaná,“ uvedl k tomu pro Echo24.cz.

Podle Elišky Wagnerové (nestr. zvolená za SZ), která v Senátu také vystoupila, je omezení, aby majitel firmy nebyl členem vlády, regulace povolání, kterých najdeme spoustu. Wagnerová řekla, že třebaže v zákonu vidí několik sporných věcí, se kterými nesouhlasí, hlasovat pro něj bude. „Zejména mi leží na srdci regulace médií. Příští rok jsou volby do sněmovny a zákon by před nimi měl platit,“ zdůraznila. O zákonu jako celku se však nakonec nehlasovalo, proto Wagnerová podpořila jeho vrácení do sněmovny.

Novelu zákona o střetu zájmů přezdívanou lex Babiš odhlasovali poslanci 14. září. Na jeho základě by členové vlády neměli moct vlastnit média nebo žádat o státní dotace a investiční pobídky v případě, že vlastní 25 % podílu v dané firmě. Podle sněmovních úprav rovněž budoucí členové vlády nebudou moct provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.