To jméno jste dost možná nikdy neslyšeli. Nigerijec Aliko Dangote přitom svrhl z trůnu pro nejbohatší osobu černé pleti americkou moderátorku Oprah Winfreyovou již před třemi lety. Díky své hospodářské důležitosti rád mluví do politiky nejpočetnější africké země.

Dělat byznys v Nigérii je sebevražedná myšlenka. Stačí si vzpomenout na podvodné e-maily z nejlidnatější africké země, které se dostaly s nabídkami úžasných, ale nereálných zisků do schránky každého z nás. Jenže stát proslulý přes enormní ropné zásoby chudobou, nebetyčnou korupcí a věčnými střety mezi jeho početnými etniky představuje i šanci na úspěch. Své by o tom mohl vyprávět Aliko Dangote, který se podnikáním především ve své vlasti vypracoval podle časopisu Forbes na globálně nejbohatšího černocha. V loňském celoplanetárním žebříčku obsadil s 25 miliardami dolarů 23. příčku a míří stále výš. Je nejlepší důkaz toho, že bychom na Afriku nadále neměli hledět jako na beznadějný kontinent plný násilí a bídy, nýbrž jako na světadíl přetékající příležitostmi.

Ropným magnátem pro přebytečnou miliardu

Dangote se netají tím, že se vidí jako budovatel lepší budoucnosti Nigérie. Cítí se být místní verzí Rockefellera, který ji svými penězi staví na (tolikrát přeražené) nohy. Při veřejných vystoupeních sedmapadesátiletý muž vyzývá krajany budovatelsky: „Nic nepomůže Nigérii tolik jako Nigerijci, kteří tu využijí svoje peníze. Kdybyste mi dnes dali pět miliard dolarů, všechny je investuji tady. Dejme hlavy dohromady a pracujme.“ Jeho firmy pod hlavičkou Dangote Group, ve kterých zaměstnává přes 20 tisíc osob, nemají daleko k tomu, aby obstarávaly desetinu celkového nigerijského hrubého produktu.

Přitom je pozoruhodné, že Dangote své jmění nevydělal na ropě, ač se Nigérie v této mazlavé kapalině koupe. „Ropa dělá z lidí lenochy,“ konstatoval v rozhovoru pro BBC letos v březnu. Rafinérii, kterou chce mít kvůli svým vždy maximálním nárokům největší v zemi, si pořídil až v květnu 2013, protože měl zrovna jednu volnou miliardu. „Do čeho můžeš v Africe investovat rychle tolik peněz?“ říkal v onom interview div ne omluvně. Je totiž hrdý na to, že jeho království má základy z mouky, cukru a cementu.

Dangote se narodil v severonigerijském městě Kano do bohaté muslimské rodiny, která po generace obchodovala s arašídy a kolovými ořechy. Aliko projevoval kšeftsmanský čich už od dětství. V jeho mediálních profilech se opakuje historka, jak jako školák skupoval sladkosti a pak je dráž prodával kamarádům. Brzy už však podnikal naostro. Po studiích ekonomie na prestižní káhirské univerzitě mu strýc v roce 1977 půjčil první peníze na rozjezd. Dařilo se mu velice, peníze místo za tři roky vrátil už za šest měsíců.

Nejdříve se věnoval velkoobchodu s potravinami, kdy zboží nakupoval a zase dál prodával. Jenže dařilo se mu tak, že se mohl odvážit pustit se i do produkce. Hlavními tahouny jeho byznysu byly cukr, kterého dnes Dangote vyrobí nejvíce v Africe, dále mouka a rýže. Národní jedničkou je i ve výrobě piva a jeho společnost zajišťuje, že se Coca-Cola dostane i k západoafrickým zákazníkům. Krmí krajany rybami a těstovinami. Zajišťuje jim do kuchyně i ingredience jako sůl, sezamová semínka, kakao či zázvor.

Strategie úspěchu AGIP

Vypadá to, že v potravinářské branži má midasovskou ruku. Vděčí za to především své strategii, kterou v ropné mocnosti vtipně nazývají podle naftařského giganta AGIP. Písmena ve zkratce znamenají „any government in power“, což bychom do češtiny mohli volně přeložit jako „buď zadobře s každou vládou“. Takový oportunismus byl v Nigérii, která se po desetiletí zmítala mezi chaotickými pokusy o budovaní demokracie a neméně chaotickými diktaturami ambiciózních důstojníků, základ úspěchu v podnikání. I když Dangote dnes tvrdí, že představitelům eráru nikdy neplatil žádné všimné, nikdo tomu nevěří.

Když v roce 2003 kandidovala na prezidenta stávající hlava republiky (a dřívější vojenský diktátor, který dovedl v roce 1979 domovinu k civilní vládě) Olusegun Obasanjo, podpořil Dangote jeho kampaň 2 miliony dolarů, což pomohlo populárnímu muži vyhrát s obrovským náskokem. Obasanjo, který notoricky nezvladatelnou zemi nebývale stabilizoval, s oligarchou udržoval přátelské kontakty. V reportáži Financial Times ho politik, který má i v důchodu velkou autoritu po celém kontinentě, velice chválil: „Dangote nehromadil pouze kapitál, ale i úspěch. A úspěch plodí zase úspěch.“ Právě on byl tím, kdo ho dostal mezi globální smetánku. „Jednoho dne jsem si řekl, jak je možné, že jsme stejně jako Egypt začali vyrábět svůj cement v roce 1956, a nyní ho od něj dovážíme. Tak jsem zavolal Alikovi a zeptal se ho, proč ho neprodukuje. Dal mi přímou odpověď: ‚Dovážet a prodávat je rentabilnější než výroba,‘“ vyprávěl Obasanjo reportérovi Financial Times. Následovala tedy změna politiky, kdy na dovoz cementu dostaly licence jen společnosti, které investovaly i do domácí produkce.

Netřeba dodávat, že Dangote byl připraven. A měl obří úspěch, trefil se zrovna do doby, kdy Nigérii zasáhl boom nemovitostí. I chudé vrstvy předělávaly své chatrče na jednoduché zděné domky, které se bez cementu neobejdou. Stavebniny tak dláždí magnátovu expanzi po regionu. Cíle si nedává malé. Například z cementárny v Obajana, která je už dnes největší fabrikou svého druhu pod Saharou, chce udělat světového šampiona. „Až bude všechno hotovo, naplníme každých 30 sekund jeden třicetitunový náklaďák,“ slibuje.

Dangote v úzkém kontaktu s politiky samozřejmě zůstává i poté, co Obasanjovi skončil mandát. Například současný prezident Goodluck Jonathan mu udělil státní vyznamenání, které do té doby bylo vyčleněno pouze pro osobnosti v těch nejvyšších funkcích. Workoholický muž, který nezná pojem dovolená, sice opakovaně odráží otázky na vlastní ambice s tím, že o posty ve vedení republiky nemá zájem, ale veřejný život ovlivňuje výrazně. Letos v květnu, kdy jeho domovskou severní Nigérii trápí řádění islamistických fanatiků ze skupiny Boko Haram, prohlásil, že podobným hnutím nejlépe zabrání ekonomický rozvoj zaostalého teritoria. Přislíbil, že tam investuje 2,3 miliardy dolarů do pěstování a zpracování cukrové třtiny a rýže a vytvoří tam pracovní příležitosti pro 180 tisíc lidí.

Je to hodně velikášský cíl, zvláště když si uvědomíme, jak vyschlé klima v předsálí Sahelu vládne. Ale otec tří dcer chce, aby země, jejíž populace do deseti let stoupne na 200 milionů, byla potravinově soběstačná. Stejnou autarkii chce mít i v hnojivech. Dangote Group, která zaměstnává přes dvacet tisíc lidí, je taká zodpovědná za to, aby Nigérie měla rychlé internetové připojení.

„Začněte s málem, ale ve velkém sněte“

Při výčtu všech jeho aktivit nepřekvapí, že v roce 2011 definitivně vytlačil moderátorku Oprah Winfreyovou z pozice světově nejbohatší osoby černé barvy. Zatímco hodnota majetku americké celebrity podle Forbesu kolísá mezi dvěma a třemi miliardami, Dangote je na desetinásobku. To pak může nigerijským fotbalistům za svého dát prémii milion dolarů za zisk titulu mistrů Afriky.
Jenže úspěch si na něj nesedl sám od sebe. I přes výše popsanou přízeň politických kruhů Dangote, který na sebe neupozorňuje luxusními výstřelky (soukromé letadlo je pro člověk jeho kalibru přece základní vybavení), v cestě na vrchol hodně riskoval. To mu dalo náskok před dalšími domácími magnáty, kteří přes stejné konexe neměli takový tah na branku.

„Trvalo mi třicet let, než jsem se dostal, kde jsem dnes. Mladí se mnou inspirují, jenže chtějí všeho dosáhnout přes noc, ale takhle to nefunguje. Abyste vybudovali úspěšnou firmu, musíte začít z mála, ale ve velkém snít. V byznysu je pro dosažení cíle nejdůležitější houževnatost,“ cituje server Allafrica.com jeho filozofii. Pro podnikání v Africe, kde kvůli nestabilitě propočítávání pětiletých plánů nedává valný smysl, má také důležitou vlastnost: nebojí se jít za cílem po hlavě. Pod rovníkem nejde jen o to, postavit továrnu, ale musíte si k ní zajistit i vše ostatní: komunikace, připojení k plynu, elektřině či k telefonní síti. Na lákaní investorů po česku zapomeňte. „Několikrát jsem do projektu vložil všechny peníze a strachoval se, jestli to vyjde. Byly chvíle, kdy jsem ani nechtěl žít,“ líčil dramaticky ve Financial Times obtíže v minulosti.

Díky podobným zkušenostem je psychicky odolný pro další velké akvizice v těch nejriskantnějších teritoriích (například Irák nebo Barma), které přinášejí buď absolutní propadák, nebo obří zisk. „Nejistota není brzdou příležitosti,“ je jedním z jeho hesel pro další expanzi na trhy, které pro globální kapitalismus byly po desetiletí zajímavé jen svými nerosty. On se to jako nadšený panafrikanista, který doufá ve větší budoucí propojení národů černého kontinentu, snaží napravit především dalšími a dalšími investicemi pod Saharou.
Světadílu však nepomáhá pouze přes své firmy, ale také charitou. Jeho nadace Dangote Foundation, do které letos vložil 1,25 miliardy dolarů, přispívá na stavbu nemocnic, na pomoc lidem postiženými povodněmi či na boj se spalničkami. Pro jeho kritiky je to jen bohulibá škraboška, za kterou se schovává bezohledný obchodník zneužívající konexí s politiky a monopolní praktiky.

V miniprofilu, který otiskl časopis Forbes, však vychvalují „cementáře“ jako člověka, který se mimo jiné zasloužil o snížení poklesu výskytu obrny v Nigérii. Autorem oslavného textu je nejbohatší muž planety a guru všech filantropů Bill Gates. Podpis člověka, jehož kariéra v mnohém připomíná tu Dangoteovu, působí jako štempl na to, že i v byznysu patří Afrika do první ligy.