V Německu pomalu končí letité spory a tahanice o to, komu připadne jedna z největších dochovaných staveb Třetí říše - tzv. kolos Prora. Obří, 4,5 kilometru dlouhý hotel na ostrově Rujána (Rügen) zbudovala kdysi nacistická NSDAP s cílem nabízet levnou a kvalitní dovolenou 20ti tisícům lidí naráz. O Proru, či spíše její dochované zbytky, sváděli bitvy spolu s tamní obcí Binz hlavně velcí stavební investoři, kteří větřili tučné zisky, chudé nadace a drobní podnikatelé.

Už brzy ale bude nejspíše dobojováno. Okresní sněm Předních Pomořan-Rujány (Kreistag Vorpommern-Rügen) začátkem června schválil, že stát prodá také blok číslo 5, informoval Norddeutscher Rundfunk (NDR). Stalo se tak navzdory Zeleným, Levici (Die Linke.) a mnoha místním občanům. Nesouhlasnou onlinovou petici jich podepsalo 15 tisíc.

Po blocích 1 až 4 tak může být privatizována i poslední část dochované Prory. Jde o zhruba 300 metrů dlouhý úsek objektu, jehož prodej se teď začal připravovat. V uplynulých deseti letech stát prodal většinu budov, které stojí přímo u pláže Baltského moře, privátním investorům, kteří v nich začali stavět více než tisíc bytů, zčásti velmi luxusních, a prázdninových apartmánů. Ve třetině bloků vznikla roku 2011 za 16,4 milionu eur, část z fondů EU, mládežnická ubytovna, plánovalo se v nich i pamětní místo a vzdělávací zařízení. Milionové náklady na tento projekt ale přesahovaly možnosti okresu. Namísto dalšího chátrání se proto nyní politici rozhodli pro prodej a sanaci, jež bude v souladu se zadanými podmínkami památkové péče.

O nemovitost už projevilo zájem několik investorů. Z dosavadních zkušeností ve zbylých částech objektu je zřejmé, že pokud se zde vybudují byty, budou se bez větších problémů prodávat až za sedm tisíc eur za metr čtvereční. Celý ostrov Rujána je považován za špičkovou destinaci, kterou ještě umocňuje poloha Prory jen pár metrů od pláže a na dohled nóbl mořských lázní Binz. Z míst, kam kdysi za socialismu jezdívali na dovolenou i tisíce Čechoslováků, zčásti znechucených drkotáním zubů na studeném Baltu, se po pádu Berlínské zdi stalo postupně luxusní a drahé letovisko.

Prora se původně měla stát ukázkovými mořskými lázněmi nacismu, reklamou režimu Adolfa Hitlera. Když se gigantický objekt začal roku 1936 stavět, budil uznání i v zahraničí. Celkem chtěli nacisté postavit až šestery takové lázně, což byl světový unikát. Cílem bylo ideologicky i branně zocelit pracující soukmenovce. Prora se úředně jmenovala "KdF Seebad der 20000". KdF je zkratka říšské cestovní kanceláře Kraft durch Freude (Radostí k síle), jež nabízela dostupnou rekreaci nejširším masám.

Po válce se tu usadila Rudá armáda, která kus Prory vyhodila do vzduchu. Po ní sem narukovali vojáci NDR, kteří naopak leccos opravili a dostavěli. Pro veřejnost to bylo zakázané území. K definitivní změně došlo po roce 1992, kdy komplex opustili poslední vojáci. Pro Správu spolkového majetku se Prora stala balvanem, vždyť jen její zabezpečení stálo ročně kolem milionu eur.