Po necelých třech měsících od voleb získala nová vláda Petra Fialy důvěru Poslanecké sněmovny. Nový premiér si vysloužil uznání, jak zvládl nástrahy formování nové vládní koalice, a hlavně za vyjednávání s prezidentem, který sice byl zdravotně indisponován, ale to mu nebránilo prosazovat vlastní představy. Petru Fialovi se nakonec i proti vůli hlavy státu podařilo prosadit do ministerských židlí všechny kandidáty, i když je jasné, že ani Miloš Zeman nemohl z jednání odejít s prázdnou, což se ukáže až v čase. Z pohledu zvenčí to byla krasojízda. Každá koalice ale v sobě má zakódovaný sebedestrukční potenciál, zvlášť pokud ji fakticky tvoří pět politických formací.

Když o pochybných finančních tocích na bankovních účtech Starostů na konci loňského roku psal dnes už opoziční server iDNES ze stáje svěřenských fondů Andreje Babiše, nic zvláštního se nestalo a informace vyšuměla. Když ale na pilu zatlačila PR agentura Bison & Rose, která do Seznamu Zprávy přinesla zprávu s novou interpretací a nábojem, mediální kolotoč se roztočil v den, kdy nová vláda žádala sněmovnu o důvěru.

Neměl by úplně zapadnout kolaterální efekt finančního skandálu STAN, kterým je demytizace práce tzv. domácích investigativních novinářů, vůči kterým u velmi malé části profesionálů vládne oprávněná skepse. Valná část jejich produkce je postavena na úniku informací z vyšetřovacího spisu, které vypouští a řídí „zdroj“.

Jisté je, že Bison & Rose skrze Seznam Zprávy přinesla relevantní zprávu, která připomíná flashback devadesátek i díky aktuálnímu seriálu České televize. Tehdy ODS od sponzorů Lajose Bácse a Radjiva Sinhy přijala sponzorské dary za 15 milionů korun, ale když se případ pečlivě vypral, zjistilo se, že skutečným dárcem byl Milan Šrejber, jeden z privatizátorů Třineckých železáren. Skandál tehdy vedl k pádu vlády Václava Klause.

Dárci Starostů sice nejsou fiktivní, avšak motivy jejich štědrosti nejsou známé, navíc peníze přicházejí z firem zaparkovaných v daňovém ráji na Kypru. Pád vlády nehrozí, a možná i proto se Starostové k objasňování moc nemají, byť jejich partnerská Pirátská strana k tomu vlažně vyzývá. Aby toho nebylo málo, ve stejný čas se začal odehrávat příběh Jana Farského, který byl lídrem Starostů ve volbách v Libereckém kraji, nechal se dokonce zvolit předsedou poslaneckého klubu, přitom ještě před volbami věděl, že odjede na několikaměsíční studijní cestu na druhořadou americkou univerzitu.

Přestože tím vyvolal zděšení i u starých politických matadorů, ničeho nedbal a do Ameriky se vydal. Srazil parametry chování poslance na totální ignoranci svého voliče. I v devadesátkách by se takový případ vládního poslance těžko hledal. V jednom sledu tady máme selhávání jednotlivce i celé vládní politické partaje. Tak určitě, řekl by opoziční klasik, řádné volby budou až za čtyři roky, ale nová koalice jako by zapomínala, že reprezentuje jen menšinu a že se k moci dostala souhrou šťastných okolností, které příště nemusejí nastat.