Druhá vlna zavádění pokladen EET proběhla bez karambolů. Přes 100 tisíc obchodů začalo účtovat s většími, menšími nebo žádnými potížemi, jediným viditelným důsledkem převratu z 1. března zůstávají tisíce zavřených obchodů. Převážně jde o nejmenší provozovny na vesnicích a v historické městské zástavbě, jejichž roli přebírají nákupní centra na okrajích metropolí.

Týdeník Echo pozval do diskusního Salonu poslankyni a bývalou starostku Chýně Věru Kovářovou (STAN), generální ředitelku Svazu obchodu a cestovního ruchu Alexandru Rudyšarovou, poslance Martina Kolovratníka (ANO) a poradce prezidenta Hospodářské komory Jakuba Rainische, aby diskutovali o tom, jestli zavedením EET definitivně končí epocha lidového či sousedského kapitalismu.

Kovářová: Podstatu EET vykresluje věta, že neschopný stát obtěžuje většinu poctivých, protože neumí kontrolovat menšinu nepoctivých. Šedá ekonomika se pohybuje v řádu asi 110 miliard. Odhady, kolik se má vybrat pomocí EET, začaly na osmi, skončily na osmnácti miliardách. Ptám se, proč se míří na těch řekněme deset miliard, proč se nemíří na sto miliard? V menších obcích jde EET přesně proti podpoře venkova. Lidé na vesnicích jsou odkázáni na sebe, a aby mohli dobře žít, navzájem si pomáhají. Mají spolky, hasiče, fotbalisty, k těm spolkům ještě patří obchod, pošta, dvě malé hospody. Jestli se začne omezovat prostor, kde se veřejnost může setkat, začne se venkov opravdu vylidňovat.

Rainisch: Nemyslím, že EET je primárně důvod, aby se zavíraly hospody nebo obchody. Dělali jsme v Hospodářské komoře rozsáhlý průzkum mezi výrobci pokladen, vytváříme nebo spravujeme databázi přes 100 řešení a jsou tam řešení bez nákladů, za malé měsíční paušály nebo za tisíc korun. Nechci obhajovat EET nebo být apoštolem, jestli skutečně míří na nějakých deset, nebo sto miliard. Ten zákon je platný a my chceme pomoci všem podnikatelům při bezproblémovém zavedení.

Dojde zavedením EET ke kvalitativní změně podnikatelského prostoru?

Rainisch: Největší přínos je určitě digitalizace toku hotovosti. To je věc, která odpovídá 21. století a která podnikatelům pomůže i s dalšími službami, které jsou adekvátní době. Jestliže někdo účtuje tužkou a papírem, nemá přehled o tom, jaký má sklad, nemůže optimalizovat svoji logistiku, nemůže v reálném čase reagovat na podněty. Můžete namítnout, že to venkov nepotřebuje, ale není to pravda. Svět se globalizuje – i lidé na venkově chtějí mít zboží, pro které museli jezdit do nejbližšího krajského města. A ve chvíli, kdy si ho mohou objednat přes internet, dodavatel jim ho dodá do obchodu, byť to je samoobsluha s potravinami. Ale to předpokládá, že výdejní místo bude na internetu a bude schopno komunikovat s dodavateli. Kdo ještě dnes účtuje na papírovou účtenku, není to schopen zabezpečit.

Kolovratník: Perfektní, podepisuji.

Rudyšarová: EET nesouvisí přímo ani nepřímo s vylidňováním venkova. Dělali jsme rozsáhlou studii zaměřenou na vylidňování venkova. Setkala jsem se při ní se zástupci Vysoké školy ekonomické, kteří měli čísla poukazující na to, že se venkov nevylidňuje. Identifikovali jsme osmdesát obcí, kde dochází k odlivu obyvatel, ale nikoliv kvůli zavedení EET, které běží pár měsíců pro hospody. Vylidňují se, protože nejsou pracovní místa.

Proč se tedy obchody zavírají, když se venkov nevylidňuje a nemůže za to EET?

Rudyšarová: Malé obchody nejsou schopny konkurovat cenám řetězců. Mají složitější logistiku, složitější zásobování, nemají efektivitu práce, protože nejsou napojeny na digitální systémy. Spousta věcí se dělá na koleni.

Rainisch: … a nemají tak velkou vyjednávací sílu vůči dodavatelům.

Kolovratník: Líbí se mi odpověď, že se svět globalizuje. Může se nám to líbit, nemusí, ale prostě se mění. Mě hrozně mrzí, promiňte mi tu upřímnost, když slyším pláč, že kvůli nepoctivé menšině stát šikanuje poctivou většinu, že chudák venkov se tím vylidňuje a trpí. Zaprvé EET principiálně není nastaveno ani myšleno jako šikanózní nebo kontrolní nástroj proti malým nepoctivcům, protože to jinak nedokážeme vybrat. Je to normální moderní trend, který opravdu odpovídá 21. století. Kdo používá bezkontaktní platby, je to pro něj normální standard. A k těm stovkám emotivních příběhů o uzavírání malých obchůdků a restaurací: myslím, že EET je tak trochu zástupný nebo doplňkový problém. Je to ta poslední kapka. Ti podnikatelé byli někde na hraně, moc se to nevyplácelo – a teď dostali ránu nějakého dalšího nákladu. Ale na druhé straně platí něco jiného.

Díky lepšímu výběrů daní, třeba i zásluhou EET, by se měly malým obcím vrátit až čtyři miliardy ročně zpátky. Na jednu obec to může být 100–200 tisíc korun ročně. Znám v okolí Pardubic pár vesniček, které rády pronajmou zdarma část obecního domu někomu, kdo tam bude provozovat pohostinství. Není to šikana, je to normální narovnání prostředí a určitě to není důvod, aby trpěl venkov.

Kovářová: Pokud hovoříte o rozpočtovém určení daní, měl byste vědět, jak funguje. Pokud chcete dát čtyři miliardy obcím, musel byste vybrat mnohonásobně více. Ale to není podstatné, to je jen příklad, jak se s čísly manipuluje. Vždy se vyhodí číslo, kolik to přinese, ale kolik to ty lidi stojí? Fakticky se povinnost daňové kontroly přenáší na daňového poplatníka a s tím nemohu souhlasit. Máte samozřejmě pravdu s digitalizací, všechno se mění a postupuje. Ale pokud chce stát používat elektronizaci, měl by ji používat ve prospěch občana, nikoli proti němu. Očividně se to nedaří. Když chce stát k daňové kontrole používat něco, co je navázáno na internet, měl by být ten vysokorychlostní internet alespoň k dispozici. A když hovoříte o tom, jak to chodí na venkově, tak tam to chodí opravdu jinak. Tam nežijí jenom mladí, tam žije střední a starší generace – a ne každá žena ve středním věku dokáže ovládat digitální pokladnu nebo moderní mobil. Pokud se tyto věci dějí, musí se dít postupně, přirozenou cestou, a nikoliv tímto způsobem.

Ještě jsme nedošli k tomu, že EET by mělo zvýšit výběr daní. K tomu dojde?

Kolovratník: Stoprocentně jsem přesvědčen, že k vyššímu výběru daní dojde, za to dám ruku nebo hlavu na špalek. Sejděme se za rok a podívejme se, jaká máme tvrdá fakta za rok 2017, a pokud se hnutí ANO, Andrej Babiš, my všichni budeme mýlit, pak to bude vážný důvod pro voliče. Ale my tomu projektu věříme a jsme přesvědčeni, že fungovat bude. A mrzí mě, když se říká, že to je represe. Přece i kavárna, kterou chci otevřít, musí už dnes splňovat hygienické podmínky. Když budu instalatér a pracovat s plynovým potrubím, musím mít nářadí a přístroje, aby to bylo bezpečné. Mám s tím náklady, je ale přece normální, že se ke každé činnosti musím něčím vybavit. A k tomu teď přibývá nástroj na evidenci tržeb. Mně to nepřijde jako něco divného, něco mimořádného.

Ale je fakt, že se obchody hodně zavírají. Proč?

Rudyšarová: V obchodech se pokladny zaváděly až 1. března. Takže to není v důsledku EET. Naši členové z oblasti hotelů a restaurací ani z Asociace českého tradičního obchodu neměli s EET nikde problém.

Rainisch: Třeba v Ostravě když se otevřelo nákupní centrum Karolina, všechny obchody ve středu města zavřely. A zavřely se proto, že lidé chodí do nákupního centra. Není důvodem EET.

Obchody se zavírají k 1. březnu, to je možné ověřit na vesnicích i ve všech větších městech…

Kolovratník: Šel jsem o víkendu po Pardubicích a nic takového jsem neviděl, to se nezlobte.

Rainisch: Je samozřejmě pravda, že spousta společností zaniká. Byl to trend po zavedení pokladen i v Chorvatsku, protože podnikatelé se bojí, ať už oprávněně, nebo neoprávněně, že za nimi přijde finanční úřad, který má údaje zpětně pět let, a řekne, že vykazují trojnásobnou tržbu než v roce 2012, a že tedy daň za rok 2012 doměří. To je ta šikana ze strany státu, protože ve správním řízení s finančním úřadem je důkazní břemeno na straně daňového poplatníka a vy nemáte jak dokázat, že jste tu tržbu takovou neměli. Z toho důvodu lidé ruší společnosti i živnosti a zakládají jiné, aby přerušili historii.

Kovářová: Téma je, že EET postihuje především drobné podnikatele na venkově, menší restaurace, které prostě mají něco do sebe. Říkal jste, že každá hospoda musí něco splňovat. Ano, tam už to začíná. Tam musela být bezdotyková baterie za deset tisíc. Má rádio a televizi, protože tam chodí chlapi na fotbal. Autorské poplatky jsou deset tisíc ročně. Ptala jsem se v jedné hospodě poblíž Chýně. Samozřejmě to tam zvládli, pořídili si EET, jenže s tím jsou spojeny další náklady.

Kolovratník: Ale snížila se jim daň.

Kovářová: Vezměte si, kolik musí člověk za rok vytočit piv, aby hospodu udržel. Hospoda přitom nefunguje jenom jako výčep, ale jako sociální zázemí pro spoustu lidí. Dostanou tam najíst, napít, postarají se o lidi, kteří nejsou schopni se o sebe postarat. Proč postihovat poměrně složitým zařízením takovéto malé restaurace? Myslíte si, že je tady daňový únik tak velký? Kromě jiného jsou tu spolky. V obci to žije, ale je potřeba, aby někdo zábavu organizoval. Dotaz na generálního ředitele finanční správy zněl, jestli do toho spadnou ženské, které udělají čtyřikrát za rok akci, kde budou točit limonádu. Na to řekl, že to je asi právě na hraně. Udělají čtyři akce, přijde jim sto lidí a spadají pod EET. Co to je, promiňte, za hloupost?

Rudyšarová: Naši členové měli k EET pozitivní vztah a zastávali názor, že to zavede velkou míru transparentnosti, že to zrovnoprávní podmínky k podnikání. Jak jste říkal, že se zavíraly obchody, tak zřejmě šlo o společnosti, které byly postaveny na optimalizaci daní. Jestli je můj podnikatelský záměr optimalizovat daň, není to asi úplně fér. Doba je opravdu dobou digitalizace, globalizace, všechno jde tímto směrem. Asi ten vývoj těžko zastavíme, kromě kroků nás někdy čekají i skoky. Co se týče omezení šedé ekonomiky, určitě tady bude trend zejména od provozovatelů karetních systémů, aby se přecházelo na bezhotovostní platby, protože bezhotovostní platby zajistí i kontrolu státu.

Rainisch: Hlavní náklad, který vznikne podnikatelům, není pořízení pokladny. Bohužel nejlevnější zařízení vykazují také největší míru chyb a chyba může být i na straně serveru finanční správy. Takže se stává, že se účtenky duplikují. Nejvíc času stráví podnikatelé tím, že kontrolují, jestli tam všechny platby mají a jestli je tam mají jenom jednou. To je skutečně pravda, že stát přenáší část administrativy z finančních úřadů na podnikatele. Také jsme už na začátku upozorňovali, že EET je z důvodů narovnání podnikatelského prostředí fajn, že to přinese další příležitosti při rozvoji podnikání v digitálním prostoru, ale k vlastnímu provedení jsme měli od začátku výhrady. Například závazná metodika pro vedení EET vyšla z finančního ředitelství až 31. srpna, ale mohla být hotova klidně loni v lednu a podnikatelé mohli mít dost času na přípravu.

Zároveň nechat jenom trh, aby nabízel řešení, je sice fajn, na druhé straně měl být nějaký institut, který by to zařízení nechci říct certifikoval, ale aspoň nějakým způsobem popsal vlastnosti, aby lidé věděli, co to zařízení umí a co neumí. Protože ne všichni potřebují mít všechny vlastnosti, někomu opravdu stačí aplikace na mobilním telefonu, protože vydává 20 účtenek denně. Když někdo vydává sto účtenek za hodinu, už mu mobil stačit nebude a zároveň potřebuje další vlastnosti. Teď podlehne nějaké reklamě na billboardu, koupí si nějaké zařízení a vzápětí zjistí, že mu nevyhovuje.

Kovářová: Je to přesně v tom, o čem mluvíte, je to otázka přiměřenosti. Mohli bychom se ptát, jestli je to v souladu s ústavním pořádkem. Samozřejmě je cílem vybírat daně, ale tady ta cesta je skutečně velmi invazivní. Důkladnější kontrolu malých firem mohly finanční úřady snadno zvládnout. Ale nejvíc obcházejí systém velcí hráči. Krásný je případ ministra financí Babiše, který si evidentně daně optimalizoval v horizontu padesáti milionů. Kdybyste chtěli vybrat 50 milionů navíc od malých hospodských, bude jich opravdu velká řada.

Kolovratník: Absolutně nemohu souhlasit, že EET je invazivní. Vaše filozofie, ať zavedeme více kontrol anebo častěji pošleme úřednice, to by mně právě přišlo invazivní. Pokladny přece mohou pomoci. Ukážu to na příkladu středně velké restaurace s nějakými 200–250 obědy denně nedaleko Pardubic. Majitel je historicky z ODS, která je odpůrcem EET. Když jsem se ho v lednu na EET ptal, zlehčoval jsem to, že mi asi bude nadávat. Říkal, že naopak. Vedlejší hospoda ho prý podstřelovala cenou, bůhvíjak to dělala, zmínil i metanolovou aféru, ale teď se to srovnává. Náklady na EET byly v řádu stokorun nebo jednotek tisíc, protože už měli terminály na karty a dodavatel jenom dohrál software. Obsluha pracuje stejně. Je spokojený, jak to funguje, systém je napojený na sklad... Ale na závěr povídání mi řekl: Nesmíte to na mě prozradit u našich, u ODS.

Rainisch: Minulé léto jsem byl ve Špindlerově Mlýně, jednom z největších turistických středisek v České republice. Na náměstí ani jedna z pěti restaurací nepřijímala platební karty. A řeknou vám, tedy je padesát metrů bankomat. Proč tomu tak bylo? Ať už to bylo jakkoli, karty teď budou přijímat, z pěti hospod je aspoň tři vezmou. Pro zákazníka je to zjevně výhoda.

Rudyšarová: Přidala bych se k tomu, čeho jste se dotkl, k metanolové aféře. Kdybychom měli nějakou evidenci tržeb nebo skladu zboží, jako měli na Slovensku, žádná metanolová aféra by nebyla. Když započítáme lidské životy, které to stálo, jsou všechny ostatní argumenty dost slabé.

Rainisch: Na druhé straně jsou provozovny, kde je EET opravdu velký problém. Trafiky mají všechny ceny regulované, loterie, časopisy, cigarety. Navíc mohou prodávat jedině žvýkačky a sem tam nějakou coca-colu. A náklady s EET mají úplně stejné jako hospodský s 250 obědy.

Co byste změnili na celém systému EET po zkušenostech s druhou vlnou?

Rainisch: V přípravné fázi jde o to, aby podnikatelé měli víc času se připravit a adaptovat.

Možná byste tedy apeloval na finanční úřady, aby pár týdnů nebyly tak tvrdé na obchodníky...

Rainisch: To je věc konkrétních lidí, jak to budou posuzovat. Také je samozřejmě míra společenské škodlivosti rozdílná u různých typů provozoven u různých typů prohřešků. Tam by asi bylo fajn, kdyby to rozlišovali. Bohužel praxe je většinou taková, že finanční úředník dává hned tu nejvyšší pokutu, protože často bývá i osobně ohodnocován podle toho, kolik pokut dá.

Kovářová: Kdybychom měli něco měnit, bylo by nejlepší EET zrušit. Jak říkají ti, kterých se to týká, pane bože, jenom to neměňte. Rozhodně by se měly udělit výjimky pro ty nejmenší. To jsou ti, které EET nejvíc postihuje, a výběr daní od nich státní rozpočet skutečně nezachrání. EET pro spolky je opravdu hrubá chyba.

Kolovratník: Neměnil bych nic, určitě bych nerušil. Teď po náběhu druhé vlny bych prosil pracovníky finanční správy o shovívavost vůči lidem, kteří se to učí.

Rudyšarová: Naši členové nemají k dosavadnímu průběhu EET zásadní připomínky. Nic by neměnili. Od začátku jsme apelovali na to, aby se minimalizovaly výjimky, aby prostředí bylo skutečně narovnáno.