Opozice kritizuje návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na propouštění státních zaměstnanců a myšlenku případného zvyšování daní. Podle zástupců opozice Babišova vláda nezodpovědně „rozdávala na všechny strany“, a tímto krokem se snaží zalepit chybějící peníze i nepříznivý ekonomický vývoj, na který se nepřipravila.

Zástupci opozice kritizují návrh jako důsledek nezodpovědného chování vlády při zacházení s rozpočtem. „A je to tady – vláda „objevila Ameriku“. Doba hojnosti a rozdávání vlevo vpravo skončila?“ uvedl na svém Twitteru poslanec za hnutí STAN Petr Gazdík. „Mejdan končí! Rozpočet napjatý tak, že je manévrovací prostor vlády minimální. Období prosperity místo reforem výdajové strany rozpočtu promarněno populistickou politikou,“ napsal na Twitteru poslanec ODS Jan Skopeček.

Babiš se chystá zvýšit daně. Není se čemu divit. Štědré dary jeho voličům vyprázdnily státní kasu a teď už nemá z čeho platit další populistické sliby.

Je líp.

— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) 1. února 2019

Podle předsedy ODS Petra Fialy je to nutná reakce na zpomalování ekonomiky. „Rozhazovalo se v rámci rozpočtu na všechny strany. Ekonomika ale zpomaluje a hostina skončila. A premiér Babiš přichází s nejprimitivnějším řešením toho, že na své populistické sliby nemá peníze – zvažuje, že zvýší některé daně,“ uvedl na Twitteru předseda ODS Petr Fiala. „Babiš se chystá zvýšit daně. Není se čemu divit. Štědré dary jeho voličům vyprázdnily státní kasu a teď už nemá z čeho platit další populistické sliby,“ reagoval předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.

Babiš chce tlačit na ministry kvůli snižování nákladů

Propouštění státních zaměstnanců se nebude týkat ozbrojených složek, pedagogů a nepedagogických pracovníků, řekla na tiskové konferenci po jednání koaliční rady ministryně Alena Schillerová. Plánovaný schodek rozpočtu na příští rok 40 miliard korun označila za nepřekročitelné číslo. „Paní ministryně předložila nějakou první představu a na základě čísel, které jsme obdrželi, jsem požádal kolegy z ministerstva financí, aby mi ukázali vývoj zaměstnanců jednotlivých ministerstev od roku 2004. A nejen na jednotlivých ministerstvech, ale i v jednotlivých příspěvkových organizacích,“ řekl Babiš.

„V našem státě vzniklo tolik různých úředníků na administraci evropských peněz jen proto, abychom čerpali měkké programy, místo toho, abychom se soustředili na peníze z Evropy na investice. Státní správa je v nějakém stavu a snižovat počty a racionalizovat je tam velký prostor. Je to na ministrech, jestli budou chtít nebo ne, ale my dva společně (se Schillerovou) budeme na ně významně tlačit, aby snižovali provozní náklady,“ uvedl.

Z hlediska rozpočtových příjmů koalice nezávazně debatovala o potenciálních změnách ve zdanění tvrdého alkoholu, hazardu, o regulaci tvorby rezerv u pojišťoven nebo o spotřební dani. Naopak zdanění bank podle Babiše není při přihlédnutí ke zkušenostem v zahraničí dobrou cestou.

Důraz klade zejména na snižování výdajů. „Tam jsou obrovské rezervy, hlavně u IT firem, kde bohužel historicky jsme v područí některých firem, které monopolně obsadily některé resorty, ale určitě je možnost i tam dosáhnout významné úspory,“ poznamenal premiér. Důležitá je také revize sociálních dávek, které se podle Babiše stále zneužívají.

Ministerstvo financí už při schvalování rozpočtu na letošní rok se schodkem 40 miliard korun uvedlo, že i v letech 2020 a 2021 plánuje stejný schodek rozpočtu. „Pro mě to je nepřekročitelné číslo,“ řekla Schillerová k plánům pro příští rok. Schválený státní rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun, nakonec skončil s přebytkem 2,9 miliardy korun.

Podle střednědobých výdajových rámců pro rok 2020 a 2021, které schválila Sněmovna loni v prosinci, by výdaje státního rozpočtu měly činit 1471,3 miliardy korun. Celkové maximální výdaje rozpočtu a státních fondů přitom v dokumentu stanovilo MF příští rok na 1604 miliard korun. Letos jsou stanoveny na 1583 miliardy korun.

Zároveň MF v listopadovém Fiskálním výhledu ČR očekává, že přebytek veřejných financí by měl do roku 2021 postupně klesat až na 0,8 procenta hrubého domácího produktu. Za loňský rok MF čeká přebytek 1,6 procenta a letos jedno procento HDP. Zároveň v dokumentu MF uvedlo, že „v trendu snižování plánovaných schodků bude dále pokračovat, pokud to dovolí hospodářsko-politická situace.“