Maďarsko bude usilovat o zrušení takzvaných Benešových dekretů, na jejichž základě Československo po druhé světové válce zbavilo velkou část Maďarů občanství a majetku. V jihomaďarském městě Bonyhád to v pondělí podle agentury MTI řekl státní ministr pro národnostní politiku Árpád János Potápi.

Politik vládnoucí konzervativní strany Fidesz, který má na starost maďarské menšiny žijící v zahraničí, pronesl svá slova u příležitosti 70. výročí odsunu etnických Maďarů z území dnešního Slovenska.

Po válce podle Potápiho nejvíc trpěli Maďaři v Československu, kteří přišli o státní příslušnost v rodné zemi a stali se obětí „ďábelského plánu,“ který prý hledal viníky mezi nevinnými.

Maďarsko dlouhodobě považuje za sporné výnosy prezidenta Edvarda Beneše, které československé Maďary a Němce zbavily občanství a majetku a předznamenaly jejich vysídlení na základě dohod vítězných mocností. Odsun Maďarů ze Slovenska v letech 1947-1948 se odehrál na základě dvojstranné dohody mezi Československem a Maďarskem o výměně obyvatelstva z února 1946.

MTI dříve uvedla, že přes 100 000 etnických Maďarů bylo deportováno nebo posláno do pracovních táborů a nikdo z nich se nedočkal odškodnění. Maďarský parlament v roce 2012 vyhlásil 12. duben za den památky odsunutých z „Horních Uher“, jak se říkalo Slovensku v rámci Uherska do roku 1918.

Slovenská i česká politická reprezentace zrušení Benešových dekretů dlouhodobě odmítá. Ústavní soud ČR potvrdil platnost výnosů v době vzniku a jejich závaznost, což znamená, že jimi nastolené změny zůstávají zachovány. Zkoumat, zda zůstávají platnou součástí českého právního řádu, ale soud odmítl, neboť jsou již právně neúčinné.