Zimola stoupá. Je to Sobotkův nástupce, nebo jen krajský fenomén?
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Jediným lídrem ČSSD, který dokázal v krajských volbách ovládnout svůj region, je jihočeský hejtman Jiří Zimola. Strana vyhrála i na Vysočině, zde ale vedl její kandidátku nestraník Jiří Běhounek, veškerá sláva tak připadla právě Zimolovy. Začíná se tvořit aura neochvějného vítěze, kraj totiž obhájil už potřetí a klopýtnutí v podobě lánského puče v roce 2013 mu už bylo odpuštěno. Média tak začala okamžitě po vyhlášení výsledků spekulovat, zda Zimola na jarním sjezdu nesesadí předsedu strany Bohuslava Sobotku z předsednického postu. Takový scénář není podle politologů pravděpodobný, ani sám Zimola zatím nemá ambice proti Sobotkovi kandidovat. Klíčovou roli může mít ale v parlamentních volbách a zvláště ve vyjednávání, která budou následovat, a to díky svým nadstandardně dobrým vztahům s prezidentem Milošem Zemanem.
„Jedním ze základních důvodů Zimolova úspěchu je to, že ČSSD je v jižních Čechách dlouhodobě populární. Druhým důvodem může být, že hejtman Zimola neměl v posledních třech letech žádný skandál nebo deklarovaný problém,“ vysvětlil pro server Echo24.cz možný úspěch jihočeského hejtmana politolog Jan Bureš.
Podle politologa Jana Kubáčka byla Zimolova kampaň patriotická a principiálně jihočeská. „V Jižních Čechách jsou dlouhodobě konzervativní voliči, kteří oceňují absenci politikaření a roztržek a nevyhledávají změnu za každou cenu,“ dává tak Kubáček za pravdu Burešovi.
Na špatném výsledku má nepochybně svůj podíl i předseda strany Sobotka, takže se začaly ozývat pochybnosti, zda s ním v čele může strana parlamentní volby vyhrát. O Zimolovi se tak začalo diskutovat jako o možném Sobotkově nástupci. Sám Zimola se ale nechal slyšet, že kandidovat nebude. Sjezd ČSSD, na kterém se bude volit nový nebo možná spíše starý předseda strany, bude už na jaře příštího roku, tedy ještě před parlamentními volbami, které ukážou, jak si sociální demokracie skutečně stojí.
Náhrada za Sobotku
Změny ve vedení strany se podle politologů očekávat nedají, Zimola však má díky dobrému volebnímu výsledku velkou šanci dostat se do užšího vedení strany. „Bude usilovat spíše o post stranického místopředsedy, než že bych chtěl sesadit Sobotku. Oba dva se teď vzájemně potřebují,“ dodal Bureš. Sám Zimola se nechal slyšet, že do užšího vedení strany by se rád dostal, kandidaturu vyloučil ale ne zcela definitivně.
Podle Kubáčka se bude spíše soustředit na systematické budování své autority uvnitř strany a nechá Bohuslava Sobotku dokončit mandát a obhájit si či neobhájit svou premiérskou misi v blížících se sněmovních volbách. „Očekávám, že hejtman Zimola se začne více a častěji ozývat z jihu republiky vůči Praze a centrální vládě, podobně jako například bavorský šéf CSU Seehofer vůči berlínské kancléřce Merkelové,“ uvedl Kubáček. Jihočeská půda mu ale podle Kubáčka dává autoritu a politickou váhu pro další dění v ČSSD, a proto ji Zimola neopustí.
Zimolovi se podařilo obhájit krajský post už potřetí v řadě, uspěl ve volbách v roce 2008, 2012 i letos. Za sebou má i další volební vítězství – v letech 1998, 2002 a 2006 byl zvolen starostou Nové Bystřice a v roce 2013 slavil v parlamentních volbách jako lídr ČSSD v Jihočeském kraji. Kolem osoby hejtmana se tak začala vytvářet jakási aura neporazitelného.
Podle politologa Stanislava Balíka ale nebyly víkendové volební výsledky až tak slavné, jak se může na první pohled zdát. „ČSSD s ním v čele získala 22,55 procent, což sice je vítězství, ale zase ne tak zářivé. Navíc stačilo procento a zvítězilo ANO. ČSSD mezivolebně ztratila 7,5 procenta bodů a sám Zimola ztratil čtyři tisíce preferenčních hlasů,“ vysvětluje Balík. Uznává, že ale patří bezesporu k těm úspěšnějším tvářím strany.
Hejtman by si navíc snahou o rychlý vzestup mohl jen přidělat starosti. „Hejtman Zimola nemá důvod spěchat, aktuálně by přebíral jen nepříjemnosti a nemohl by dostatečně zúročit své regionální úspěchy a renomé,“ říká Kubáček, podle kterého by musel řešit dozvuky krajské a senátní kampaně, personální pnutí vzniklé od neúspěšných exkrajských politiků a exsenátorů, kauzu Altner a rozdělenou vládu.
Zemanův kamarád
Jediným větším přešlapem, kterého se Zimola dopustil, byla utajovaná schůzka s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech v říjnu 2013. Právě kvůli ní se později rozhodl rezignovat na post poslance. Dobré vztahy se Zemanem by mu ale teď paradoxně mohly pomoci.
„Zimola má teď pro Sobotku přidanou hodnotu, protože po parlamentních volbách bude muset s prezidentem vycházet. Zeman bude hrát důležitou roli, a i proto si Sobotkovo vedení nemůže dovolit mít s ním jen negativní vztahy. Bude potřebovat prodlouženou ruku, a tou může být právě Zimola,“ říká Bureš.
Zimola se v posledním týdnu v médiích blýskl i tím, že se postavil majiteli společnosti Student Agency Radimu Jančurovi. Ten si totiž vzal po ministru vnitra Milanu Chovancovi a jihomoravskému hejtmanovi Michalu Haškovi (oba ČSSD) na paškál právě Zimolu. Nechal natisknout stovky letáků s fotkou Zimoly a textem „Kdo lže, ten krade – české přísloví“. Zimola ale vrátil úder tím, že zveřejnil sms komunikaci a diskusi z emailu s Jančurou, ve které po něm chtěl obnovení licence na autobusové spojení mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi, a oznámil, že na Jančuru podává trestní oznámení.
Jihočeský kraj v čele se Zimolou také navrhl v rámci novely zákona o majetkovém vyrovnání Jihočeského kraje zdanit církevní restituce. Do drobného sporu se proto dostal právě se Sobotkou. Ten to tenkrát označil za snahu sbírat předvolební body, Zimola odporoval tím, že ČSSD měla revizi církevních restitucí v programu.
Sobotkovi ale dává za pravdu Kubáček. Vymezení se proti církevnímu vyrovnání formou zdanění náhrad, ale i to, že se nenechal zastrašit „dopravním nátlakem R. Jančury” a hlasitě se ozval, mu u konzervativních Jihočechů přineslo body. „Hejtman Zimola opakovaně bodoval svou ‚svéhlavostí vůči Praze‘, což má tamější voličstvo rádo,“ vysvětlil Kubáček.
Za připomenutí stojí také jeho koalice s komunisty po volbách v roce 2012, kterou na sebe strhl nechtěnou pozornost celé republiky. Proti koalici se totiž postavili místní studenti, kteří na protest začali držet hladovku. Nejvíce jim vadila komunistická radní pro školství Vítězslava Baborová. Odkazovali se také na tzv. bohumínské usnesení z roku 1995, které je zavazovalo neuzavřít spolupráci s žádným extrémistickým hnutím, tedy ani s KSČM. Zimola ale tenkrát uvedl, že studenti zbytečně celou situaci hrotí.