V Praze se sešli účastníci velmi kritizovaného Česko-ruského diskuzního fóra. Memorandum o jeho vzniku podepsal loni v listopadu prezident Miloš Zeman na návštěvě v Rusku. Podpis vyvolal okamžitou reakci v podobě nesouhlasného otevřeného dopisu, který podepsalo několik osobností. Nejvíce jim vadilo, že Rusko dokáže fórum využít ke své propagandě. V minulém týdnu se objevila další kritika, kvůli možné účasti ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeňka Hazdry. Účastníky pozdravil ruský prezident Vladimir Putin, jehož poselství zveřejnil Kreml.

Vladimir Putin ve svém sdělení přiblížil, že zájem o fórum projevila vedení univerzit, uznávaní vědci a představitelé kultury. „S potěšením oznamuji, že zájem o účast na fóru mají zájem představitelé vládních úřadů, regionálních orgánů, uznávaní vědci a zástupci kultury,“ stojí v Putinově prohlášení.

Ruská hlava státu také uvedla, že tématy fóra jsou jak aktuální každodenní problémy, tak významné historické otázky. „Pozornost bude věnována hlavně spolupráci v oblasti vzdělávání a společné práci při záchraně našeho společného kulturního a duchovního dědictví,“ pokračuje poselství. Putin doufá, že diskuse poslouží k „upevnění dvoustranné humanitární spolupráce, jež je tradičně důležitou součástí rusko-českých vztahů“.

Česko-ruské fórum se v Praze odehrává poprvé a bude trvat celý čtvrtek. Hlavní témata budou dle ředitele zahraničního odboru Hradu Rudolfa Jindráka dvě. „Jedno navrhovala ruská strana, tedy digitální ekonomiku, vzdělávání, vědu a nové technologie. My jsme recipročně dávali návrh na otázku diskuze o archivnictví. Z naší strany je to pokus získat archivní informace o událostech, které republika letos oslavuje. To se týká legií, osmatřicátého roku. Zejména těchto věcí,“ řekl pro Echo24 Rudolf Jindrák.

Kritici poukazují zejména na možnou zneužitelnost pro ruskou propagandu. Na fórum míří podle informací Lidových novin Michail Švydkoj, který působil v roli ministra kultury. Deset let je pak zvláštním poradcem ruského prezidenta pro mezinárodní kulturní spolupráce. Švydkoj tak bude dohlížet na konání celého fóra.

Oficiálně stojí z ruské strany za vznikem fóra Státní institut mezinárodních vztahů (MGIMO). Škola byla známá jako prestižní komunistická instituce, kde studovalo velké množství českých diplomatů. „Dnes je to think-tank, který se zabývá bezpečnostními a zahraničně-politickými otázkami,“ řekl pro Echo24 Rudolf Jindrák. Z české strany zaštiťuje organizaci fóra Ústav mezinárodních vztahů (ÚMV). Ten spadá pod ministerstvo zahraničí.

Právě v Černínském paláci celý program začne. „Společenské akce se doufám zúčastní i pozvaní hosté. Pozvánky obdrželi bývalí ministři zahraničí i někdejší velvyslanci z Ruska. Účast dopředu odmítli Petr Kolář s Lubošem Dobrovským. Ti jsou také podepsáni pod kritickým dopisem ohledně existence fóra. Dalšími ze signatářů jsou například Pavel Fischer, Šimon Pánek nebo Petruška Šustrová.

Ještě před samotným zahájením společenské akce se ozvali někteří historici, kteří kritizovali krok ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeňka Hazdry. Šéf ÚSTR přijal pozvání na fórum, kde se chtěl pokusit získat archivní informace o některých důležitých událostech. Ředitel Hazdra se však dle informací serveru Aktuálně.cz na fóru neobjeví, také kvůli velké kritice. Místo něj přijde badatel Adam Hradilek.

„Velké emoce to vyvolalo u tří historiků, spojených s bývalým vedením ÚSTR. Ne, že bych podobnou odezvu přímo čekal, ale počítat se s ní dalo, nijak mě neudivuje,“ řekl před zahájením fóra pro Echo24 Zdeněk Hazdra.

Jedním z kritiků ředitele je historik Petr Blažek. „Dávat nějaký bianko šek tím, že legitimizuji takovou platformu pro případné využití ruské propagandy, se mi zdá zbytečné. Osobně si myslím, že Ústav funguje podle zákona, ve kterém je napsané, že v případě, že má zájem o to, aby získal nějaké dokumenty ze zahraničí, má ve výjimečných případech požádat vládu, která má oficiálně vznést žádost. Sám jsem ten zákon pomáhal psát. Zdá se mi to absurdní. Využívají Česko-ruské diskuzní fórum, které ani nemá jasně ukotvenou strukturu. Není to čistě vládní iniciativa,“ řekl pro Echo24 Petr Blažek.

Bývalý ředitel ÚSTR Pavel Žáček zase nechápe, proč se současný šéf Ústavu snaží získat archivní informace. „Ředitel Hazdra se od svého nástupu nijak neangažoval v průniku do ruských archivů, zjevně ani netuší, že jsme se o tom na začátku pokoušeli a jak je to složité,“ řekl pro Echo24 Pavel Žáček. Podle něj jde o vyvrcholení působení Zdeňka Hazdry v čele Ústavu. „U pana ředitele najdete velmi málo věcí, které by Ústav nepoškozovaly,“ řekl Pavel Žáček.

Sám ředitel Hazdra se chtěl zúčastnit pouze jednoho bloku fóra, tedy toho, který bude věnován archivům. „Mám o tom fóru pochybnosti, to nebudu tajit. Taky jsme dost zvažovali, jestli se ho v nějaké míře vůbec zúčastnit. Ale nakonec jsme se rozhodli dát přednost dobré vůli. Uvidíme, jak se ta akce vyvine a zda něco přinese. Může se stát, že ruská strana bude chtít naši účast jen využít k propagaci svých zájmů. Jenomže neúčast by využila stejně: měla by argument, že se s námi nedá spolupracovat. Takhle má šanci ukázat, jestli tu spolupráci myslí opravdově,“ řekl dříve pro Echo24 Zdeněk Hazdra.

Před ruskou propagandou varuje i historik Petr Blažek. „Současná ruská politika je dobře vidět například okolo sporu ohledně Koněvovy sochy. Tedy jakým způsobem vystupuje velvyslanectví. Zdá se mi, že v této situaci není na místě přistupovat k celé věci takovým způsobem. To, co se mi nelíbí, je reakce Ústavu. Označují naši výzvu za přepjatou a podobně. Zdá se mi, že by se k tomu mělo přistupovat věcně a říct si, co to Česko-ruské fórum je. Proč ten Ústav tam figuruje takto zřetelně. Hovoří se o tom, že byl pozván ministerstvem zahraničí, což mě překvapuje. Protože tam vidím různá jména a některé nevzbuzují mou důvěru,“ řekl pro Echo24 Petr Blažek.