Designovaný premiér Andrej Babiš převzal vedení agendy vědy a výzkumu. V minulé vládě přitom post předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace zastával místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). V reakci na Babišův krok vyslovila akademická obec přání, aby premiér zajistil kontinuitu činnosti současné Rady a aby případné personální změny probíhaly transparentně a ve spolupráci s představiteli Akademie věd a vysokých škol. Babiš již přitom uvedl, že změnami v Radě pověří bývalou ministryni školství Miroslavu Kopicovou.

„Každá vláda má možnost formulovat různé politiky – určitě i tu vědní. Klíčovým orgánem ve vědě je Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Ta je, řekněme, podle zákona vybavena kompetencemi. Předsedou vlády musí být člen vlády, tentokrát jím bude pan inženýr Babiš,“ potvrdil pro deník Echo24 Pavel Baran, místopředseda Akademie věd a Rady, která má 17 členů.

Z právního hlediska je podle Barana obměna vládní rady snadná. „Vláda může odvolávat a může jmenovat členy bez udání důvodu. Měla by to samozřejmě činit po konzultaci s klíčovými aktéry, ale konečná rozhodnutí jsou zcela v kompetenci vlády,“ dodal Baran s tím, že personální obavy jsou na místě, kdykoliv dochází k obměně vlády.

Baran upřesnil, že důležitá je v Radě zejména funkce 1. místopředsedy, který v případě, kdy je premiér předsedou Rady, vykonává řadu kompetencí. „Tím je v současné době pan profesor Petr Dvořák z Masarykovy univerzity. Ten je systémem respektován. Je to vynikající vědec a manažer, který podle názoru stávající Rady i Akademie věd zvládá funkci dobře. Takže uvidíme, jak se bude situace vyvíjet,“ uvedl Baran.

Akademický sněm Akademie věd České republiky nicméně přijal v reakci na jmenování Babiše premiérem a současně jeho převzetí šéfování Rady usnesení. „Akademický sněm požaduje zajištění kontinuity činnosti současné Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a trvá na tom, aby případné personální změny v RVVI probíhaly transparentně a ve spolupráci s představiteli Akademie věd ČR a vysokých škol,“ zní jeden z bodů usnesení. „Obměňování členů by nemělo probíhat způsobem, že někdo bude obíhat se seznamem lidí a bude bez programových priorit a východisek říkat tenhle ano, tenhle ne,“ doplnil Baran.

Část Akademie věd se navíc vyjádřila kriticky k Miroslavě Kopicové. Považují ji za „spornou osobu“, se kterou jsou „spojeny kauzy zpronevěření peněz“. Kopicová je podle nich spojena i s „kafemlejnkem“, jak je označovaný starý způsob hodnocení vědy a výzkumu založený na pouhém sčítání publikačních výsledků.

„Neznám aktuální postoje paní doktorky, ale nový systém hodnocení je kruciální záležitostí pro vkládání prostředků institucionální povahy. Považujeme to za jednu z programových priorit stávající části rady i velké části komunity vědců a vědkyň v České republice. Je otázka, jak by se k tomu stavěla obměněná rada, ale pro mě osobně je to nepřekročitelná hranice,“ řekl Baran pro ČTK.