Současný stav právního státu v Maďarsku (a také Polsku) je podle Evropské komise nejhorší z celé sedmadvacítky. Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová ovšem takové hodnocení považuje za předpojaté. Komise se podle ní snaží vydírat Maďarsko kvůli „problematickému“ zákonu o ochraně dětí. „Problém spočívá v tom, že do škol a školek nepustíme LGBT aktivisty,“ míní Vargová.

Evropská komise dnes v rámci pravidelného hodnocení vydala zprávu o stavu právního státu ve všech 27 zemích Evropské unie. Jako odstrašující případ přitom Komise uvedla Maďarsko, jejíž současná vláda, v čele které stojí konzervativní premiér Viktor Orbán, se stává opakovaně terčem kritiky ze strany Bruselu.

Odveta za kontroverzní zákon?

Maďarská ministryně spravedlnosti to považuje za vydírání a nepochybuje o tom, že ho vyvolal maďarský odmítavý postoj směrem k současné všeobecné propagaci LGBT životního stylu prostřednictvím nového zákona. Nedávno schválený zákon totiž zakazuje propagaci homo- a transsexuality nejen ve školách a školkách, ale také v televizi (pokud je obsah určený pro dětské publikum). A právě tento zákon kritizovala před nedávnem i sama předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Řekla o něm, že je to „ostuda“. K pranýřování Maďarska se poté rychle přidala i většina západní části EU. Budapešť reagovala tehdy tím, že ostudné je prohlášení šéfky Komise.

„Komise vydírá Maďarsko kvůli ochraně dětí! (...) Jejich problém spočívá v tom, že do maďarských škol a školek nepustíme LGBTQ aktivisty ani žádný druh sexuální propagandy. Opět se obávají (EK – pozn. red.) o maďarskou demokracii, zatímco my zaručujeme a chráníme nejzákladnější práva nejen podle zákona, ale také podle Listiny základních práv EU,“ uvedla na svém Facebooku ministryně spravedlnosti Vargová dnes poté, co Komise zveřejnila své druhé letošní hodnocení.

Podle maďarského europoslanci za vládní Fidesz Balázse Hidvéghiho to, co Brusel nazývá zprávou o vládě zákona, je ve skutečnosti zpráva o levicové ideologii. "Útočí na Maďarsko, protože nechceme migranty ani aktivisty LGBTQ agitující ve školách," komentoval Hidvéghi.

Podle vyjádření Vargové není možné vypracovat obdobnou analýzu složitých právních institutů pouze na základě politicky motivovaných východisek, předsudků a vratkých metodologických základů.

Ministryně spravedlnosti podle oficiálního vládního kanálu také řekla, že nové hodnocení stavu právního státu, která bylo dnes vydáno, by nemělo být využíváno k ideologickým účelům a k vydírání členských států. Ministryně dodala, že je třeba respektovat suverenitu států a smlouvy Evropské unie. Vargová označila výsledky hodnocení za „pochybné“ a dodala, že Evropská komise nebyla smlouvami EU k sestavování podobného hodnocení zmocněna.

Komise se obává vývoje v oblasti médií a v boji s korupcí

Brusel zavedl systém hodnocení všech členských států poté, co mu vlády v Budapešti a Varšavě vyčítaly údajnou zaujatost vůči Maďarsku a Polsku. Stejně jako loni hodnotila i nyní komise čtyři základní oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí.

Částečné výhrady vznesla Komise na adresu některých zemí zejména východního křídla EU, podobně jako loni nejčastěji výtky míří do Maďarska a Polska. V maďarském případě má Komise obavy zejména z vývoje v oblasti médií a v boji s korupcí.

„Nezávislé kontrolní mechanismy pro odhalování korupce zůstávají nedostatečné,“ uvedla komise, podle níž maďarský systém neřeší ani rizika rozšiřování klientelismu či vazeb mezi politiky a byznysmeny.

Nezávislá média a novináři čelí podle Komise v zemi zastrašování a překážkám v práci. Během covidové pandemie se navíc v Maďarsku údajně zvýšil tlak na nezávislost médií prostřednictvím zadávání státní inzerce.