SMRT VÁLEČNÝCH VĚZŇŮ

Zajatce z pluku Azov zřejmě upálila termobarická zbraň. Ukrajinci chtějí na místo činu

SMRT VÁLEČNÝCH VĚZŇŮ
Zajatce z pluku Azov zřejmě upálila termobarická zbraň. Ukrajinci chtějí na místo činu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ukrajinští představitelé tvrdí, že se snaží zjistit pravdu o explozi ve věznici v obci Olenivka, při níž minulý týden zahynuly desítky ukrajinských válečných zajatců. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec agentuře AP sdělil, že se pokouší navázat přímé spojení s ruskou veřejnou ochránkyní práv, aby mohli společně navštívit Olenivku, která se nachází v proruskými separatisty ovládané části Doněcké oblasti. Řekl ale, že se zatím nedočkal odpovědi. Mezitím experti přicházejí s vysvětlením, co se v Olenivce stalo. Podle nich Rusové upálili zajatce termobarickou zbraní.

Rusko a proruští separatisté minulý týden v pátek oznámili, že ve věznici v Olenivce zahynulo 53 ukrajinských válečných zajatců a dalších 75 jich bylo zraněno. Z úderu na věznici se obě strany konfliktu viní navzájem.

Moskva tvrdí, že ukrajinská armáda zasáhla místo z raketového systému HIMARS, který jí dodaly Spojené státy. Do Olenivky vyslala členy vyšetřovacího výboru, tedy kriminální ústředny, která se v Rusku zabývá závažnými zločiny. Ruská státní agentura RIA Novosti mezitím napsala, že se na místě našly úlomky raket HIMARS.

Kyjev úder na zařízení popřel a naopak obvinil ruské síly, že útok spáchaly ony, aby zakryly mučení a popravy vězňů. Zatím mají experti pouze přístup ke snímkům z místa. Analyzoval je například odborník na vojenskou strategii Severoatlantické aliance Thomas Theiner. Podle něj Rusové zorganizovali útok pod falešnou vlajkou nekompetentně, protože nevědí, jak přesně fungují rakety GLMRS vystřelované systémem HIMARS.

„Když tato raketa zasáhne budovu: vybourá zdi, roztříští betonové stropy, roztrhá ocelové výztuže. Všechno rozbité a rozházené, a žádné škody způsobené požárem,“ uvedl Theiner. Na snímcích, které zveřejnil na twitteru ukazuje, že v zajateckém táboře v Olenivce se „postele nepohnuly ani o centimetr“ a chybí kráter, který zůstane po útoku raketou GLMRS.

„Vězení Olenivka nebylo zasaženo raketou GMLRS. Rusko použilo termobarickou zbraň, aby válečné zajatce upálilo. Poškození budovy a obětí ohněm, chybějící kráter po dopadu a absence poškození výbuchem to dokazují. Šlo o promyšlenou vraždu,“ uvedl Theiner.

Poznatky vojenského stratéga jen potvrzují vyjádření ukrajinského ombudsmana. „Na základě analýzy fotografií a videozáznamů, ke kterým máme přístup, můžeme říci, že šlo o výbuch zevnitř té budovy,“ uvedl Lubinec. Snímky z místa podle něj ukazují poškození jen jedné budovy, přičemž exploze nerozbila všechna okna. To by nebylo možné, pokud by byl komplex ostřelován, tvrdí ombudsman.

Ukrajina mezitím požádala OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) o pomoc při vyšetřování útoku a o bližší informace o stavu zraněných. Mluvčí MVČK Oleksandr Vlasenko agentuře AP řekl, že organizace v současné době vyjednává s Ruskem přístup do Olenivky, kde chce vidět všechny zadržované, ujistit se, že zraněným se dostává řádné lékařské péče, a prohlédnout těla mrtvých.

OSN už odpověděla. Generální tajemník António Guterres ve středu řekl, že zahájí vyšetřování útoku. O vyšetřování požádal Kyjev i Moskva, řekl Guterres a dodal, že mandát mise, která bude potřebovat souhlas Ukrajiny i Ruska, se připravuje.

Ruští představitelé v sobotu vydali seznam ukrajinských vojáků, kteří byli podle nich při útoku zabiti nebo zraněni. Ukrajinci ale tvrdí, že tento seznam nemohli ověřit. V Olenivce byli podle dostupných informací drženi někdejší obránci mariupolských železáren a oceláren Azovstal, včetně členů pluku Azov.

Zbývající ukrajinští obránci Mariupolu, kteří strávili měsíce společně s civilisty v Azovstalu, se dostali do zajetí invazních ruských a proruských sil v květnu, kdy se na rozkaz velení ukrajinské armády vzdali. Jejich odpor za neúnavného ruského bombardování se stal symbolem ukrajinského vzdoru proti ruské agresi. Mnozí Ukrajinci členy pluku uctívají jako hrdiny, zatímco Moskva je vykresluje jako neonacisty.

Olena Tolkačovová, která má na starosti podpůrné služby pluku Azov, získala dosud jen málo informací o osudu zajatých vojáků. „Podle podmínek (stažení) měl Mezinárodní výbor Červeného kříže navštěvovat naše válečné zajatce každý týden a kontrolovat jejich stav. Měli poskytnout kontakt s příbuznými,“ uvedla Tolkačovová, která se domnívá, že MVČK navštívil vězení pouze jednou.

Její oddělení je podle ní s Mezinárodním výborem Červeného kříže v kontaktu a snaží se získat informace o obětech úderu v Olenivce. „Nedávají konkrétní odpovědi. Nedokážou nám vysvětlit, proč se tam nemohou dostat,“ tvrdí Tolkačovová a dodává, že příbuzní vojáků se zoufale snaží zjistit, co se stalo s jejich blízkými.

Podle Vlasenka jsou vyjednávání s Rusy choulostivá. „Každý únik informací může být škodlivý. O našich akcích informujeme až poté, co se uskutečnily,“ dodal.

Ruský nejvyšší soud v úterý označil pluk Azov za teroristickou organizaci, což by podle AP mohlo vést k obvinění některých zajatých bojovníků z terorismu. Podle Tolkačovové se nachází v ruském zajetí až 1000 příslušníků pluku Azov a útok v Olenivce vyvolal obavy, že nikdo nemůže zaručit jejich bezpečnost. „Jednoduše byli vyhozeni do povětří. Nestačí tato veřejná poprava (...), aby svět pochopil, že jsou ve smrtelném nebezpečí?“ prohlásila Tolkačovová.

, tms

4. srpna 2022