KOMENTÁŘ Lenky Zlámalové

Přehlídka zbytečně ztracených životů

KOMENTÁŘ Lenky Zlámalové
Přehlídka zbytečně ztracených životů

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vláda Andreje Babiše tlačí veřejným prostorem do značné míry úspěšně představu: čím víc zavřeme, tím víc ochráníme životů. Neplatí ani náhodou. Máme nejvíc obětí na počet obyvatel z celého vyspělého světa a zároveň máme jedno z nejhorších zavírání. Žebříček Bloomberg Covid Resilience Index, srovnávající nejlepší a nejhorší místa, kde prožít covid, to ukazuje úplně jasně. Třeba školy máme zavřené už 35 týdnů. V tom se nám přibližuje jen sousední Slovensko se 33 týdny. Obecně v Evropě platí: čím víc na chudší východ, tím jsou školy déle zavřené. V Polsku 31,6 týdne. V Maďarsku 29 týdnů. Východní přístup razí do značné míry i Němci, kde byly školy zavřené za rok s čínským koronavirem 24,6 týdne.

Na druhé straně stojí Západ. Francie měla školy zavřené jen 9,7 týdne. Švýcarsko jen 6,4 týdne. Španělsko a Lucembursko 15 týdnů. Belgie 16 týdnů, Portugalci 17. A to třeba Belgičané mají hned po nás druhý největší počet přímých obětí covidu ve vyspělém světě.

Tupé zavírání tedy zjevně životy nechrání. Jestli někdo něco mělo smysl, byly to relativně krátké rychlé uzávěry, které země využily k tomu, aby po nich dokázaly rozjet co nejnormálnější život. Především otevřít školy. To je v každé civilizované společnosti nejvyšší priorita. Vláda Andreje Babiše ukazuje, že k civilizovaným ani náhodou nepatří. O školách jen planě tlachá. Výsledky žádné. Jen zavřené školy bez jasného plánu, kdy a za jakých podmínek je otevře.

Ty chytré země využily lockdownů zpravidla k tomu, aby zorganizovaly systém, jak by mohly školy fungovat, i když stále platí řada restrikcí. To znamená především zorganizovat systém testování. Vymyslet a shodnout se, jaké testy a jak se bude ve školách testování organizovat.

Člověk by očekával, že vláda toho nekonečného lockdownu využije k tomu, aby si to otevření škol vyzkoušela. Na malém počtu. V pilotních projektech. Že se pokusí kompletně otevřít s testováním konkrétní školy a prověří, jak tam fungují antigenní testy a jak PCR testy.

Mluví se o tom od začátku února, kdy začalo testovat sousední Rakousko. Kolik takových pilotních projektů vláda rozjela? Nula. Někde se samosprávy a kraje pokoušejí z vlastní aktivity testovat ve školách, kam chodí děti lékařů, hasičů a policistů. Ty jako jediné zůstávají otevřené. To ale ani náhodou není reprezentativní vzorek. Jsou to děti, které byly výrazně více než celý zbytek jejich vrstevníků vystaveny viru, protože chodí neustále do školy. Jejich rodiče jsou také už v drtivé většině testováni. Takže pilotní projekty v těchto školách nemají velkou vypovídající sílu.

Vláda odmítá využít času k vyzkoušení, jak by otevření škol vypadalo, dokonce i ve chvíli, kdy jí někdo přinese úplně konkrétní pilotní projekt až pod nos, a potřebuje jediné: výjimku ministerstva zdravotnictví, aby ho mohla spustit.

Přesně takhle připravila velmi detailně včetně zajištění testování PCR testy projekt na dvou školách pražská regionální politička Mariana Čapková. Předsedkyně výboru pro vzdělání na magistrátu. Vše dohodla s řediteli a učiteli dvou motivovaných škol, kteří byli připraveni do projektu jít. Byly to školy s motivovanými rodiči, kde se dalo testovat bez obstrukcí. Za PCR testy v pilotním projektu by stát neplatil ani korunu. Měla dohodnuto i vědecké zpracování dat na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Tak, aby stát věděl, jak v praxi otevření školy vypadá. Prostě balíček all inclusive.

Chytrý politik, který chce školy opravdu otevřít, by po tom hned skočil. Místo toho začalo nekonečné kolečko. Ministr školství Robert Plaga si plán vyslechl. Prý se mu líbil ale nemohl o něm rozhodnout. Že musí ministerstvo zdravotnictví. Tam se odbor veřejného zdraví odvolal na to, že rozhodnout musí vláda. Premiér Andrej Babiš na přímou intervenci odpověděl, že je potřeba to řešit s ministry Plagou a Blatným. Hlava 22. Nebo Ano, pane ministře.

Součástí té Hlavy 22 je naprostý chaos v tom, jakými testy by se ve školách mělo testovat. Šéf meziresortní poradenské skupiny (podle jejíchž názorů chce prý Andrej Babiš restrikce uvolňovat) Petr Smejkal říká pro iRozhlas.cz. „Chceme, abychom postupně přešli k PCR testům – ty jsou nejkvalitnější a jejich výhoda je, že se nemusí provádět nepříjemným odběrem. Stačí ze slin nebo kloktací. Ale tam ještě nejsme, tudíž musíme testovat dvakrát týdně antigenními testy.“

Druhý den na to ministr Blatný řekne, že školy budou testovat antigeny. Protože už jich zase míří pět milionů do státních hmotných rezerv. Ministr říká, že slyšel, jak některé školy chtějí samy testovat PCR. Prý ale musí počítat s tím, že na to stát nedá ani korunu. Jasně. Ve skladu už jsou ty antigeny.

A místo aby alespoň pro srovnání vyzkoušel v pilotních projektech, jak vypadá škola otevřená s antigenem a jak s PCR, nedá na to ani to úřední povolení. Když už mu to někdo přinese jako hotový kompletní projekt. A stát ty PCR testy v pilotním projektu přesně podle představ ministra Blatného nestojí ani korunu. Potíž je jediná: nikdo nemá odvahu ten pilot spustit. Jako nikdo neměl odvahu objednat dost vakcín. Proto dnes zbytečně umírají lidé. Proto děti trčí zbytečně zavřené doma. Protože nikdo nemá odvahu rozhodnout.

Tento příběh ukazuje, jak se vláda Andreje Babiše v pandemii čínského koronaviru chová. Neumí nic jiného než tupě zavírat. O nic jiného se nesnaží. Proto máme nejvíc mrtvých, nejvíc omezenou svobodu, nejdéle zavřené školy. Sledovat tu přehlídku zbytečně ztracených životů je strašné.