Po šesti mimořádných nouzových týdnech dostává i život u nás matné obrysy toho před koronavirovou karanténou. S životem před to ale má pramálo společného, školy zůstávají zavřené, stejně jako restaurace, muzea, divadla, ruší se sportovní a kulturní akce, nemluvě o nesvobodném pohybu v zemi a nemožnosti vycestovat za hranice.

Ze stylu, jak o omezování základních osobních svobod mluví prezident a premiér, se nelze ubránit pocitu, že těmto lidem minulosti tento stav vyhovuje. Jeden mluví o možnosti organizovaných zájezdů do Chorvatska, což připomíná časy devizových příslibů, výjezdních doložek a státem řízené dovolené v socialistické Jugoslávii, a zároveň vůbec nechápe, proč lidé svobodu potřebují.

Ten druhý varan s bolševickým mozkem by svobodu pohybu a cesty za hranice omezil na dva roky. Veřejnosti to oznamují se samozřejmostí, lehkostí a arogancí především proto, že značné části jejich voličů vyhovují, na svobodu nedbají a od státu chtějí hlavně, aby se o ně postaral. Ani je nenapadne nic vysvětlovat.

Vláda Andreje Babiše to předvádí koneckonců i v praxi, kdy sice slibuje, jak bude pomáhat, kolik rozdá OSVČ, jak bude platit ošetřovné, jak bude garantovat úvěry. O příspěvek se OSVČ bojí přihlásit, protože stát současně vyhrožuje kontrolami finančních úřadů těm, kteří by náhodou neměli nárok, ošetřovné za březen ve třetím dubnovém týdnu lidé na účtech neměli a ze státem garantovaných úvěrů se vyklubaly peníze z evropských fondů, které zatím téměř nikdo nedostává, protože Českomoravská záruční a rozvojová banka na žádosti o úvěr ani po týdnech nebyla schopna odpovědět.

Zato tady vesele kvete šmelina za miliardy s rouškami a respirátory, na něž mají státní papír spřízněné firmy odpovědných lidí. Detaily, kdo se skutečně pěkně napakoval, se zcela jistě objeví, první informace již byly zveřejněny.

Jestliže vláda zvládla první etapu, zamezení pandemickému šíření viru, v té druhé, ekonomické nápravě, fatálně selhává. Ve své hře umně hraje se strachem z neznámé nemoci, o které se stále dozvídáme nové, ale často i protichůdné informace.

Strachem je promořena celá společnost a vypadá to, že by nejdřív potřebovala vakcínu proti strachu, který je ale vysoce emocionální a je spojen se životy nejbližších. Jsou zapomenuty dosavadní kulturní války, roli nehraje liberální nebo konzervativní pohled na svět, bohatství ani intelekt, někdejší ideologické spory jsou pryč, dělicí linií je schopnost nakládání s vlastním strachem a obavami.