Polsko s Maďarskem znovu důrazně odmítlo unijní kvóty na migranty
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Premiéři Maďarska a Polska Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki ve středu v Budapešti podle očekávání znovu důrazně odmítli kvóty Evropské unie na přerozdělování migrantů mezi unijní členské státy. Podle tiskových agentur to dali najevo při společné tiskové konferenci, kterou v maďarské metropoli uspořádali po své schůzce.
„Migrační politika Evropské unie je nejen neúčinná, ale selhala,“ prohlásil podle agentury PAP Orbán. Dodal, že Polsko a Maďarsko chtějí silnou Evropu, ale EU může být silná jedině tehdy, pokud budou silní její členové.
„Nezpochybňujeme soudržnost Evropy, protože věříme v Evropu a její hodnoty a chceme ji společně budovat,“ řekl předseda polské vlády. Pokud jde o migrační politiku, konstatoval, že členské „státy musejí mít právo rozhodovat o tom, koho přijmou“.
S povinnými kvótami na přerozdělování migrantů v rámci unie nesouhlasí především země takzvané visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko), které jsou za to terčem kritiky EK. Komise začátkem prosince poslala Česko, Polsko a Maďarsko kvůli odmítání programu kvót k unijnímu soudu.
Polsku jsou kromě toho vyčítána opatření upevňující moc vládnoucí strany a hrozí mu za to sankce. Orbán ale již dříve slíbil použití veta, pokud by Evropská unie chtěla Varšavu potrestat za spornou soudní reformu, ohrožující podle kritiků nezávislost justice a právní stát v Polsku.
O postupu Evropské komise proti Varšavě ale na tiskové konferenci v Budapešti nepadlo ani slovo, „což potvrzuje známou zásadu v zahraniční politice, že nejdůležitější je to, o čem se nemluví“, poznamenal polský list Gazeta Wyborcza. Morawieckého návštěva připomínala tomuto opozičnímu deníku „skládání holdu učně svému mistru“: polský premiér „jen nesměle přitakával“ výrokům hostitele. A Viktor Orbán „se předváděl jako nový vůdce celé střední Evropy, jako ideolog boje o Evropu národů proti ‚postkřesťanským‘ a ‚postnárodním‘ ideám byrokratů z Bruselu“. Náš region se podle Orbána stal „hnacím motorem EU“, a tedy „nepotřebuje německé peníze, protože dokáže stanout na vlastních nohou“.
To, že Morawiecki dal při své první bilaterální návštěvě přednost Budapešti před Berlínem, Paříží či Washingtonem, považuje Gazeta Wyborcza za pochopitelné: obě vlády spojuje ideologická shoda a Maďarsko se jako jediné v EU jasně vyslovilo proti sankcím, které Varšavě hrozí.
Ale svědčí to i o dramatickém zvratu: Orbán, jemuž EU vytýkala porušování principů právního státu a ústavy, po vyhraných volbách v květnu 2004 navštívil Varšavu, aby hledal podporu u tehdejšího premiéra Donalda Tuska. „Teď roli černé ovce v unii převzalo Polsko, a tak hledá pomoc v Budapešti,“ napsal deník. Je podle něj jasné, že „polsko-maďarská aliance vznikla proti sjednocené Evropě a proti jejím hodnotám“.