Sociální sítě zrovna nepovzbuzují uživatele ke snaze být v názorech aspoň trochu konzistentní. Čas na nich plyne dostatečně rychle na to, aby včerejší pobouření nad skutečností X nestálo dnešnímu rozechvělému komentování jí protikladné skutečnosti Y. Jsou politici, kteří v téhle emocionální a názorové nestabilitě umějí dobře plavat a těžit z ní. Třeba Václav Klaus mladší, který je na Facebooku přítomný docela silně a umí to s ním – ve smyslu dostává z něj, co potřebuje, a jistě pro to vynakládá úsilí, je schopný si to, řekněme, odpracovat. Minulý týden tam demonstroval pobouření nad twitterovým statusem redaktorky ČT Nory Fridrichové. Ta se po volbách do Evropského parlamentu dopustila pokusu o humor, vyšel všelijak. „Podle mě by celonárodní situaci zklidnila nějaká úleva voličům a dovoluji si navrhnout letenky zdarma pro 40+, do zemí mimo EU samozřejmě.“ Jasně, někomu to mohlo připadat vůči starším neuctivé, zároveň ale – autorka tweetu do té kategorie 40+ spadá sama, tudíž by se dalo říct, že jím míří taky na sebe. A vůbec je z něj zjevné, že není myšlen zrovna vážně, možná postrádá vtip a originalitu, podobně jako naprostá většina ostatních projevů na síti bez ohledu na politickou orientaci pisatelů.

Ondřej Štindl