Pražská burza má za sebou velmi divokou středu. Nezodpovědné výroky představitelů vládní koalice o tzv. windfall tax totiž způsobily za jediný den investorům, akcionářům a firmám ztrátu, která přesáhla částku 30 miliard korun. Velmi tvrdě představitele koalice kritizoval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který dokonce uvedl, že kdyby byl poslanec, volal by po vyšetřovací komisi na příčiny a motivy skandálního kurzotvorného zmatku.

O windfall tax na rok za 2022 poprvé mluvila místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) už v úterý večer na Twitteru. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu ráno potvrdil, že ve vládní koalici panuje shoda na zavedení zdanění mimořádných zisků retroaktivně i pro letošní rok. Po něm mluvil stejně i šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob.

Informaci ovšem odpoledne po jednání vlády dementoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že platí návrh zavádějící windfall tax od příštího roku. Mezi tím však výrazně ztrácely akcie energetické firmy ČEZ a bank, což jsou sektory na které daň míří. Cenné papíry ČEZ se dokonce propadly na nejnižší cenu za zhruba jeden rok. Burza pak začala prudce oslabovat. Ze zhruba 1167 bodů, na kterých byla v 09:00 po začátku obchodování, se do 11:00 propadla na 1137 bodů.

Následně burzovní index mírně kolísal. Vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury, že se vláda kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila až od roku 2023, přišlo až krátce před koncem obchodování na burze a celkový vývoj burzovního indexu už výrazně neovlivnilo.

Například akcie energetické firmy ČEZ, se kterými se obchodovalo v největším objemu, zlevnily o 4,21 procenta na 740 korun. Nižší cenu měly naposledy loni koncem listopadu. „Během dne oslabovaly i o více než šest procent. Část ztrát ale odpoledne umazaly poté, co ministr financí oznámil, že se vláda kloní k tomu, aby daň z mimořádných zisků platila od roku 2023,“ sdělil analytik společnosti Wood & Company Vojtěch Boháč.

Cenné papíry ČEZ zaznamenaly nejvýraznější propad z hlavních emisí, ale pokles o několik procent postihl i emise bank. Akcie bankovní skupiny Erste odepsaly 3,37 procenta na 597 korun, akcie Komerční banky 3,22 procenta na 677 korun a akcie Moneta Money Bank 2,43 procenta na 72,20 koruny. V červených číslech skončila naprostá většina z deseti hlavních emisí pražské burzy. Celkem se podle odborníků ztráta dostala na více než 30 miliard korun.

Chystanou daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Vláda tak chce zajistit peníze na opatření kompenzující vysoký nárůst cen, který se výrazně projevil právě například u energií či paliv. Před necelými dvěma týdny Stanjura vysvětloval, že zdanění za rok 2022 by bylo příliš riskantní, protože by mohlo být považováno za retroaktivní, a tím pádem v rozporu s ústavou.

Minoritní akcionáři mají právo se zlobit

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy šlo o osobní PR Richterové a Jurečky. „Osobní PR pirátské poslankyně a lidoveckého předsedy, kteří potřebovali světu tweetovat a zvěstovat kurzotvornou novinu, kterou ovšem neměli vyříkanou s šéfem kasy, připravilo ČEZ o 17,5 miliardy jeho hodnoty, Komerčku o 4,2 a Erste o 8,9 miliardy. Dohromady skoro o 31 miliard,“ uvedl Kovanda.

Podobně se vyjádřil i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Vyjádření paní Olgy Richterové a Mariana Jurečky k ‚windfal tax‘ způsobily dnešní ztrátu hodnoty akcií na burze o cca 30 miliard korun. Ztráta pro jednoho znamená ovšem zisky pro druhého. Kdybych byl poslanec, chci vyšetřovací komisi na příčiny a motivy toho skandálního kurzotvorného zmatku,“ napsal Kalousek na Twitteru.

„Tohle je, bohužel, hlavní mentální příčina dnešního stavu státní kasy. Něco “plácneme”, 10 mld sem, 10 mld tam, 5 tisíc na každé dítě, úsporný tarif pro všechny, deštník proti drahotě…Vždyť to nejsou naše peníze. Kdyby to byly jejich peníze, nikdy by to neudělali,“ myslí si Kalousek. Podle odborníků je pravděpodobné, že část ztráty burza dožene, ale není jasné, zda se dostane na původní úroveň.

Investor Michal Šnobr uvedl, že se minoritní akcionáři skupiny ČEZ oprávněně cítí poškozeni. „Včerejšek byl jen dalším potvrzením chaosu, který definuje tragické chování vlády k ostatním resp. soukromým vlastníkům ČEZ. Že dávno nezasáhla minimálně Česká národní banka, je nepochopitelné,“ řekl Šnobr.

Tisková mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová reagovala s tím, že pokud jsou informace, na jejichž základě se mění cena akcií, poskytnuty veřejně a není podezření na manipulaci s trhem, není dán zákonný důvod okolnosti uveřejnění těchto informací prošetřovat.

Stanjura na dotaz deníku Echo24 přišel na tiskové konferenci s pozoruhodným vysvětlením, tedy že za zbrklé vyjadřování některých ministrů, které má v důsledku cenotvorný význam, mohou novináři, kteří ministry tlačí do předčasných odpovědí. Na dotaz deníku Echo24, zda „Já jsem windfall tax komunikoval na tiskové konferenci po jednání vlády. Já jsem žádnou informaci nevypustil, tak nevím, co bych mohl zlepšit. Je to otázka i na vás novináře. Já vám často říkám: Počkejte, až rozhodne vláda. My vám pak sdělíme stanovisko vlády. A vy nás prosíte, zda by ministři nemohli něco říct, s čím na vládu jdou,“ řekl Stanjura na dotaz deníku Echo24.

„Já tomu rozumím. někteří ministři tomu tlaku odolají a řeknou, že odpoví po jednání vlády. Někteří podlehnou vám a odpovídají vám, říkají své individuální pozice,“ řekl Stanjura.