Zatím pět španělských univerzit se chystá 4. prosince uspořádat referendum o zrušení monarchie a jejím nahrazení republikou. Připojí se tak k iniciativě několika okrsků v madridském regionu, které podobné lidové hlasování pořádají o dva dny dříve. Cílem obou iniciativ je otevřít ve španělské společnosti debatu o změně ústavy, která v prosinci slaví 40 let. Informoval server eldiario.es.

"Cílem hlasování je umožnit mladým vyjádřit názor na instituce, které považujeme za archaické, zkorumpované a spojené s frankistickým režimem," uvedla platforma katalánských studentů. Z katalánských univerzit zatím oznámily záměr uspořádat referendum dvě univerzity z Barcelony - Univerzita Pompeua Fabry a Barcelonská univerzita. Hlasování chystají 4. prosince i Zaragozská univerzita, Madridská univerzita Karla III. a Madridská autonomní univerzita (UAM), která akci iniciovala.

Univerzitní studenti, kteří mají podporu i desítek profesorů, tvrdí, že společnost si takové hlasování podle průzkumů veřejného mínění přeje. Studenti argumentují i tím, že dvě třetiny současných španělských voličů se v prosinci 1978 nemohly účastnit referenda o nynější španělské ústavě.

Podle průzkumu společnosti Ipsos z letošního jara si 37 procent Španělů myslí, že by zrušení monarchie bylo pro Španělsko přínosem, a jen 24 procent obyvatel se domnívá, že by konec monarchie byl pro zemi špatný. Asi čtyřicet procent dotázaných odpovědělo, že neví, nebo že by se podle nich nic moc nezměnilo. Z téhož průzkumu vyplynulo, že obliba španělského království je u jeho občanů nejhorší mezi evropskými monarchiemi.

Také několik distriktů madridské metropole a autonomního Madridského regionu se chystá hlasovat o modelu státoprávního uspořádání Španělska, a to v referendu 2. prosince.

V čele Španělska stojí od roku 2014 král Felipe VI., který vystřídal na trůně svého otce Juana Carlose I. Ten se vlády ujal po smrti diktátora Franciska Franka v listopadu 1975 a dlouhá léta se těšil veliké popularitě mimo jiné pro svůj neokázalý styl. Velký respekt si získal v únoru 1981, kdy pravicoví pučisté vnikli do parlamentu a drželi několik hodin jako rukojmí poslance a ministry. Král jako vrchní velitel španělských ozbrojených sil v televizním projevu pokus o puč odsoudil a zabránil tak rozšíření vzpoury.

V poslední letech vlády Juana Carlose I. ale pověst monarchie pošramotilo několik afér královské rodiny i krále samotného. Felipe VI. podle mnohých Španělů monarchii vzdálil lidem svým chladným vystupováním a kritiku si od některých vysloužil i za postoj v katalánské krizi. Podle některých měl převzít roli zprostředkovatele mezi znesvářenými tábory. Někteří také kritizovali, že král neodsoudil zákrok španělské policie při loňském říjnovém referendu v Katalánsku, kde policie zabavovala volební urny a bránila lidem v hlasování i za použití obušků. Hlasování totiž už předem zakázal soud jako neústavní.