SANKCE PROTI RUSKU

Rozpory mezi státy EU nahrávají Putinovi. Německo zřejmě přehodnocuje pozici

SANKCE PROTI RUSKU
Rozpory mezi státy EU nahrávají Putinovi. Německo zřejmě přehodnocuje pozici

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Nejednotnost států Evropské unie v tvrdosti sankcí nahává ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Státy se totiž nedokáží shodnout, zda se má využít jeden z nejtvrdších protiúderů vůči Rusku, tedy odstřihnutí od mezinárodního platebního systému SWIFT. Pro jeho vypnutí se přimlouvají zejména státy východní Evropy včetně České republiky. Zdrženlivě se k tomuto kroku stavěl Kypr nebo Spojené státy. Německo bylo původně proti, v pátek však ministr financí (FDP) Christian Lindner naznačil, že země by se mohla přidat k ostatním. Nicméně hlavním odpůrcem této sankce ve vládní koalice je SPD. Pro odstřihnutí je i Francie a Itálie.

Ruská ofenziva začala ve čtvrtek ráno útokem na několik míst na Ukrajině. Evropští lídři od té doby několikrát jednali a ani za dva dny se neshodli na tvrdých sankcích. Původní balíček sankcí schválený ve středu mířil na 27 politiků, armádních činitelů, byznysmenů či oligarchů. Mezi nimi byl i ministr obrany Sergej Šojgu či poslanci souhlasíci s nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny. Sankce zasáhly také velké banky a mají omezit přístup ruského režimu na finanční a kapitálový trh Evropské unie.

Druhý balík schválily státy Evropské unie v pátek. Mezi nimi byl i zmrazení majetku prezidenta Vladimira Putina nebo ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Sankce mají omezit ruský přístup ke kapitálu a míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnout mají i 70 procent bankovního trhu.

Evropské státy se ale neodvážily k zásadnějšímu kroku, který by znamenal odstřižení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT. Podle politiků a analytiků by tento krok měl pro ruskou stranu zničující účinky. Rusko by totiž nemohlo obchodovat s ostatními státy a jakékoliv peníze za zboží by tak nedostalo. Státy však nejsou jednotné. Proti se stavělo nejprve Německo, Itálie, Kypr nebo také Spojené státy vedené demokratem Joe Bidenem.

Podle bývalého náčelníka generálního štábu a vedoucího katedry bezpečnostních studií na Cevro Institutu Jiřího Šedivého je váhání evropských států jasným signálem pro Rusko, že proti němu nestojí skuteční lídři, kteří by zvolili tvrdé řešení vůči ruskému režimu. „I  pátek, druhý den agrese se není, především Evropa, schopná dohodnout jak mají sankce vypadat a jak mají být silné. I když se tímto dnem sankce zpřísňují, Rusko bude asi schopné z velké části jejich dopad eliminovat,“ řekl pro Echo24 Šedivý.

Ten také připomíná, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Rusko je na sankce zvyklé a poradí si s nimi. „Určitě to nebude mít Rusko tak jednoduché jako v minulosti, ale je pravdou, že svými rozpory členové Evropské unie dávají jasně najevo, že i dnes nejednota EU přetrvává, což je pro Rusko i v těchto dnech výhoda,“ dodal Šedivý.

S postupujícím časem však Německo svou pozici možná přehodnocuje. Ministr financí Lindner v pátek zmínil, že země je připravená přidat se k ostatním státům a podpořit odstřihnutí Ruska od SWIFT. Německá vláda odmítala tento krok spolu s Itálií. „Jsme tomu otevřeni. Zvažujeme důsledky, ale to neznamená, že jsme proti,“ naznačil Lindner podle serveru FX Street. Jednotná pozice Německa však není jasná, zvláště kvůli sporům ve vládní koalici. Nejsilnější strana SPD se dosud odstavení Ruska od mezinárodního platebního systému bránila.

Německo se k této akci staví váhavě i kvůli tomu, že v roce 2020 přiteklo z Ruska téměř 46 miliard kubických metrů zemního plynu. Těsně za Německem následuje Itálie. Více píšeme zde.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire v pátek dle Reuters uvedl, že odstřihnout Rusko od SWIFT je jednou z variant. S podobným pátečním vyjádřením jako Francie přichází i Itálie.

Dřívější váhavost států zkritizoval prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Přesvědčily sankce Rusko? Na našem nebi slyšíme, na naší zemi vidíme, že jsou nedostatečné,“ uvedl Zelenskyj. Dosavadní sankce zkritizoval také český prezident Miloš Zeman. Podle něj je jediným řešením právě odstřinutí Ruska od SWIFT.

Přerušení od obchodování

Systém SWIFT funguje k odesílání a přijímání plateb v cizí měně po celém světě. Využívá se ve více jak 200 zemích a používají ho více jak 11 tisíc finančních institucí. Peníze se přes něj odesílají zejména v mezinárodním obchodě. Za jakékoliv produkty nakoupené v zahraničí tak státy dostávají peníze, které jsou posílány přes tento systém. Pokud by se lídři evropských zemí či světoví státníci rozhodli, že systém bude pro Rusko vypnut, tak celé zemi hrozí zdrcující problémy.

Za ruské komodity by totiž neměl kdo a jak zaplatit. „Co se týče dopadů na Rusko, tak by byly skutečně zničující. Rusko by se dostalo na pokraj bankrotu a v zásadě by nemohlo prodávat svůj státní dluh. Tím by se výrazně omezila možnost financování ruského státu. Vypadá to, že s touto variantou počítají, protože se na ní Rusko připravilo a vytvořilo devizové rezervy. Nicméně tyto rezervy by se časem vyčerpaly a nedostatek financí by se projevil na nutnosti dramatických úspor. Ty by následně dopadly na obyvatelstvo, včetně nutnosti snižovat důchody a celkově by se stát musel zbavit spousty výdajů, které v současné době provádí,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Fialy Štěpán Křeček.

26. února 2022