KOMENTÁŘ ondřeje šmigola

Ne, za zavřené pumpy opravdu nemůže brexit

KOMENTÁŘ ondřeje šmigola
Ne, za zavřené pumpy opravdu nemůže brexit

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ze škodolibého reportování o britských nedostatcích se již stala samostatná disciplína. Fotografie prázdných regálů či záběry lidí mlátících se před benzinovými pumpami zahltily zpravodajství a sociální sítě. Viník současných britských těžkostí je jasný: může za to brexit. Kvůli novému imigračnímu režimu Británie přišla o zahraniční dělníky. Výsledek je nedostatek řidičů, a vázne tak zásobování. Pokud za nedostatek pracovních sil může brexit, jak si vysvětlit, že v podobných těžkostech se ocitla například Belgie či Irsko, obě věrné země Evropské unie?

V Belgii federace poskytovatelů dopravních a logistických služeb Febetra varovala, že pokud se nenajde pět tisíc řidičů náklaďáků, hrozí v obchodech prázdné regály. Po Twitteru se již šíří fotografie prázdných belgických obchodů, jako se šířily ukázky z Británie.

Prezident Irského sdružení silniční nákladní dopravy Eugene Drennan prohlásil, že vláda musí řešit nedostatek řidičů jako „bezprostřední národní nouzi“, pokud nemá nastat podobný rozpad zásobování jako v Británii.

A to jsou pouze země, které již nedostatek řidičů přímo pociťují. V celé Evropě chybí snad až 400 tisíc řidičů, uvádí konzultační společnosti Transport Intelligence. V roce 2020 na tom, kromě Británie, byly nejhůř Polsko a Německo. A nedostatek řidičů se nevyhýbá ani Česku. Na začátku srpna ČESMAD odhadoval, že v ČR chybí 15 tisíc řidičů kamionů a pět tisíc řidičů autobusů.

To, že hlavní příčinou nedostatku řidičů a následných zásobovacích těžkostí nebude brexit, naznačují i čísla, která se vážou k žádostem o vízum. Mezi lednem a dubnem 2019 požádalo o vízum do Británie 200 tisíc lidí, v lednu a únoru 2020, tedy po brexitu, čísla zůstávala stejná. Zkolabovala až v březnu a v dubnu, kdy Británie uvalila první lockdowny. Žádosti občanů EU o trvalý pobyt v Británii klesly z 350 tisíc v lednu 2020 na 50 tisíc v dubnu.

Je tak logické dojít k závěru, že za logistické těžkosti nemůže brexit, ale lockdown. Zahraniční pracovníci raději odjeli domů, než aby trčeli uzavření v zahraničí, kdy nebylo jisté, jestli je uměle uspaná ekonomika, jíž se předpovídala velká vlna bankrotů, bude vůbec potřebovat. Nyní se ekonomika probouzí a lidé chybějí.

Británie své těžkosti s řidiči ještě znásobila, když během pandemie zastavila autoškoly a udělování řidičáků.

Premiér Boris Johnson vyhlásil udělení pěti tisíc víz pro zahraniční kamioňáky, aby „zachránil Vánoce“. Ti se však do Británie nehrnou. Zajímavé je, že v důvodech zmiňují brexit jen okrajově. Polský řidič Tomasz Orynski řekl britskému deníku Metro, že neplánuje využít Johnsonovy nabídky. Pracovní podmínky v Británii jsou špatné, plat malý, infrastruktura děsná. Popisuje, že zatímco na kontinentě kamiony mohou parkovat na odstavných parkovištích přes noc zadarmo, v Británii za to musí platit 30 liber. Zatímco v Evropě jsou záchody standardem, v Británii čůrají do lahví. Prostě podmínky jinde jsou lepší. To však nejsou problémy, které nastaly až s brexitem.

Zpravodajství z Británie v posledních letech se nese v pomstychtivém duchu, ve snaze ukázat, jak moc se brexit nevyplatil. Je možné, že na něj Spojené království ještě dojede. Než se tak stane, bylo by dobré, aby se do reportování o Británii vrátila objektivita.