Měla to být vlajková loď vlády Andreje Babiše, vznikl však paskvil, který se v této chvíli snaží většina zúčastněných sprovodit ze světa. Řeč je o stavebním zákoně, který měl výrazně zrychlit povolování staveb, jenže teď se ukazuje, že odvážný projekt nejde v reálném světě uskutečnit. „Namísto všemi očekávaného zjednodušení vážně hrozí reálné zhoršení stavu pro každého občana, stavebníka, investora,“ konstatoval minulý týden smutně prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, který na přípravě zákona celé roky spolupracoval.

Všechno to začalo jako další, tentokrát opravdu ambiciózní pokus usnadnit stavbu bytů, kterou podle některých expertů a investorů nejvíc zdržuje nadměrná byrokracie. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) zvolila při výrobě zákona revoluční metodu. Pověřila jeho sepsáním právě Hospodářskou komoru, která zastupuje zájmy stavitelů, a ta zaplatila deset milionů korun třem právním kancelářím. Tým pětadvaceti právníků v čele s Františkem Korbelem pak zákon připravil, ministryně podepsala a poslala na vládu. Korbelův materiál byl revoluční i svým obsahem. Zruší se podle něho stavební úřady, které teď fungují ve městech a krajích, a místo nich se založí jeden státní Nejvyšší stavební úřad s pobočkami po celé zemi. Zrychlení nespočívá v tom, že nový úřad vydá povolení stavět do třiceti či šedesáti dnů, ale na městské úrovni vyřídí během té doby sám všechna potřebná povolení s dopraváky, ekology, památkáři, energetiky, hygieniky i městskými architekty. Pokud se odborníkům z jiných oblastí nebude projekt líbit, úřad může jejich stanovisko ignorovat. Odpůrci stavby se budou smět odvolat, ovšem úřad rozhodne ve druhé instanci opět do třiceti dnů, tentokrát pravomocně. Nebude žádost vracet k opakovanému řízení na nejnižší úrovni jako dosud. Volení politici z radnic už nebudou úředníky ovlivňovat, všechno se vyřídí rychle, technokraticky a bez korupce. Lze si jen přát, aby navržený zákon začal platit v roce 2021 před volbami, jak premiér slíbil.

Překážky, se kterými se nepočítalo

Něco se však zadrhlo. Ani tak nejde o to, že se z různých vládních institucí sešlo celkem čtyři a půl tisíce zásadních námitek. Závažnější je okolnost, že námitky jsou oprávněné. Těžko si představit, že během tří měsíců začne fungovat nový Nejvyšší stavební úřad, do kterého bude přesunuto šest tisíc úředníků z různých odborů městských a krajských úřadů. Podstatnější je námitka, že úřad, vložený do současné struktury státní správy jako kukaččí vejce, se těžko dohodne s okolím, které zůstane stejné jako dosud. Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud třeba upozorňují, že nový stavební úřad sice nebude podléhat „zkorumpovaným“ politikům na radnicích jako dosud, jeho úředníci však budou povinni politiky oslovit, aby se vyjádřili k některým dopadům projektu, například na dopravu nebo územní plán, a riziko korupce se ještě zvýší. Stavební řízení se může ještě prodloužit tím, že se jednoduché námitky k projektu nevyřídí při prvoinstančním řízení a řadu bezvýznamných detailů bude řešit vyšší instance.

Nový zákon jde na ruku stavebníkům, podle námitky obou nejvyšších soudů na úkor veřejných zájmů a práv občanů v okolí stavby. To se však může proti stavebníkům obrátit: „Pokud se problémy stavebních a jiných záměrů nevyřeší v řádně vedených procesech před správními orgány, tím častěji jejich rozhodnutí a další opatření neobstojí v soudním přezkumu,“ míní soudci.

Ministryně Dostálová se pokusila nejhlasitější kritiky zklidnit návrhem, podle kterého se zachovají stavební úřady na obcích a Nejvyšší stavební úřad bude vyřizovat pouze odvolání. Právě tuto změnu označila Hospodářská komora za „nepromyšlený výkřik“ a nad návrhem za deset milionů zlomila hůl. Zákon vypadal velkolepě, při první konfrontaci se skutečností se však rozpadl jako domeček z karet. Babišovi ministři mají ještě několik týdnů či měsíců, aby bušili hlavou do zdi. Už to po nich však nechtějí ani ti, kvůli kterým to dělají.