Nikdo za nic nenese odpovědnost – tedy pokud se v inkriminovaném okamžiku pohyboval dostatečně vysoko a přijímal strategická rozhodnutí. Tento předsudek si můžeme potvrdit při čtení téměř nepovšimnuté zprávy, že Nejvyšší správní soud (NSS) dal minulý týden za pravdu stížnosti proti diskriminaci neočkovaných, jak ji loni na podzim zavedla Babišova vláda. Na NSS se také ještě loni obrátil podnikatel v hazardu a bývalý senátor Ivo Valenta, zastupoval ho za dvě léta bojů s lockdownismem dosti úspěšný advokát Zdeněk Koudelka.

Podle NSS byl tedy režim, kdy se neočkovaným nejprve testem podmiňoval, posléze úplně odpíral přístup do restaurací a hotelů, nezákonný. Připomeňme si, že s tímto režimem se až do února ztotožnila a nesla ho i Fialova vláda. Odvahu tento apartheid neočkovaných vypnout si současná vláda dodala ne hned po svém nástupu, kdy už to mohla vědět z jiných, epidemiologicky protřelejších zemí, ale až když i české obyvatelstvo kolektivně dokázalo, že omikron je velmi mírná varianta covidu-19.

Pokud předpokládáme, že „průkaz bezinfekčnosti“, jak se eufemisticky říkalo dokladu o očkování nebo nedávném prodělání nemoci, se případně vyžadoval od osmnácti, devatenácti let, bylo této povinnosti a při jejím nesplnění diskriminaci vystaveno 80 procent českého obyvatelstva, cca 8,5 milionu lidí. Z nich se nechalo očkovat více než 75 procent. Ta čtvrtina, která se očkovat nenechala a mohla s diskriminací reálně počítat, dělá tedy něco přes dva miliony dospělých a svéprávných občanů. Tolik lidí český stát nezákonně vháněl do apartheidu, už více než týden to jeho představitelé mají na hlavičkovém papíře od Nejvyššího správního soudu. A co se stalo?

Nestalo se nic. Řeklo by se, že to jde především za předchozí vládou, kterou mezitím odvolali voliči. Ale hned pod úrovní ministrů začíná prostředí náměstků a vysokých státních úředníků. Tady je – nejenom na ministerstvu zdravotnictví – dosud překvapivě vysoká personální kontinuita. Na zdravotnictví jde v první řadě o náměstka pro legislativu a právo Radka Policara, muže přímo zodpovědného za znění řady nezákonných covidových vyhlášek. Ve funkci zůstává, ministr Vlastimil Válek ho slovně vyvinil. Dále ve funkci náměstkyně pro zdravotní péči zůstává Martina Koziar Vašáková, dáma, která umí dobře mluvit, a tak tu diskriminaci neočkovaných na veřejnosti opakovaně obhajovala.

Nový ministr Válek sám je v tomto ohledu skvělým reprezentantem ancien régime. Ten muž byl ještě 10. dubna schopen veřejně prohlásit, že lidé umírající na covid dnes „jsou bez výjimky lidé bez očkování“, ačkoli čísla z jeho vlastního ministerstva ukazují, že v únoru bylo očkovaných zemřelých s covidem o něco méně než neočkovaných zemřelých, v březnu šli v této smutné disciplíně očkovaní do vedení a v dubnu už vedou o 30 procent.

Jedna z proticovidistických skupin, Iniciativa 21, teď ministra Válka, ovšemže škodolibě, nahlásila vládnímu zmocněnci pro dezinformace. Nestane se nic, s touto masivní diskriminací nařízenou Babišem nová mocenská garnitura nemá sebemenší problém. Kdyby loni v prosinci, kdy se právník Koudelka na NSS obracel, už platila Válkova novela "pandy" byly by jeho šance výrazně slabší. Takže si můžeme myslet, že v podobné situaci by diskriminovali stejně, v minulosti určitě a v budoucnu možná taky.