EDITORIAL DALIBORA BALŠÍNKA

Předvolební zádrhel

EDITORIAL DALIBORA BALŠÍNKA
Předvolební zádrhel

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Snad ke každým volbám patří nějaký zádrhel v podobě aféry. Před čtyřmi lety to bylo lithium. Pseudoaférka přeceňovaná některými komentátory především v reálném dopadu na rozhodování voličů. Marginální záležitost, která se hodila jen pro nějaké zkoumavé analýzy šíření tzv. dezinformačního toku. Nová vlna Panama Papers, které se nejnověji řítí mediální prostorem pod názvem Pandora Papers, je ale výrazně jiný případ.

Především nejde o odhalení pro lokální publikum, ale týká se bohatých a exponovaných osob z celého světa, mezi nimiž jsou nejen politicky aktivní lidé, ale především lidé z byznysu, kteří v lepším případě přesouvají sva aktiva kvůli daňové optimalizaci. Již před více než deseti lety syndikovaná média v Evropě a Americe podobným únikem dokumentů odhalila daňové delikty bohatých lidí z Německa nebo Velké Británie. Vedlo to k jejich postihu. Na podobném principu se v roce 2016 objevily Panama Papers, které obsahovaly 11,5 milionu tajných dokumentů dotýkajících se lidí z několika desítek zemí světa. Samozřejmě ne každý, kdo se v Panama Papers objevil, se nutně musel dopustit trestného činu, ale v případě politicky činných osob vážně utrpěla jejich důvěryhodnost pro výkon veřejné funkce.

V nejnovější sérii se objevilo jméno českého premiéra Andreje Babiše, který si měl pořídit nemovitosti za 400 milionů korun. Nebude jediným českým občanem, jehož jméno v nových dokumentech figuruje, je jich údajně celkem 300. Není také vůbec dáno, že se Andrej Babiš musel dopustit trestného činu, navíc finanční transakci započal někdy v roce 2009, tedy před vstupem do politického života. Do něj se vrhl až v roce 2013 a jeho hlavním krédem byl boj s kmotry, s krácením daní přes offshorové společnosti; a lidem sliboval, že stát bude řídit jako firmu, a první, na co se vrhl, bylo pronásledování malých a středních podnikatelů, na které nasměroval EET a daňové kontroly. Moc dobře věděl, o čem mluví, protože sám takové věci ve svém podnikání dělal. Všechno to na něj postupně prasklo, když začalo vyšetřování podezření z dotačního podvodu na jeho farmě Čapí hnízdo nebo když chtěl optimalizovat své zisky přes nákup státních dluhopisů. Voliče mu to ale nevzalo, odpustili mu to, nebo to vůbec nepovažovali za důležité, uplácel je ze státního rozpočtu zvyšováním důchodů nebo různými jinými výhodami jako dopravou zdarma.

Těm, kdo u něho zůstávají a dají mu svůj hlas, nebude vadit ani nejnovější odhalení v Pandora Papers, avšak několik set tisíc nerozhodnutých voličů by mohlo dát najevo, že už to stačilo a měl by to zkusit někdo jiný. Zdaleka nejde jen o to, že premiér se sám chová jinak, než lidem slibuje, ale především o to, že správu země nezvládá. Nakonec si ale každý volič udělá svůj závěr sám. A v sobotu večer uvidíme.