Česká republika by zaplatila 2,5 biliónů korun, pokud by chtěla dosáhnout uhlíkové neutrality bez jaderné energie, tvrdí to studie vědců ze stanfordské univerzity, která vypracovala návrh, jak mohou jednotlivé země dosáhnout cílů, ke kterým se zavázaly v Novém zeleném údělu. Vědci však zároveň tvrdí, že by zlepšení životního prostředí přineslo úspory přes 600 miliard ročně kvůli zlepšení zdraví obyvatel.

Pokud by Česká republika v roce 2050 nevyužívala žádná fosilní paliva včetně jádra, musela by zhruba 53 % energie vyrábět pomocí slunečních elektráren a 44 % za pomoci větrných elektráren. Zbylá tři procenta elektřiny by vznikalo v již existujících vodních elektrárnách. Větrné a sluneční elektrárny by zabraly 2,32 % z celého území, tedy nějakých 1800 kilometrů čtverečních. Na studii v českém prostředí upozornil server Czechsight.

Účet za vystavení všech nových elektráren by vyšel na 2,5 biliónů korun, což jsou pro představu přibližně dva státní rozpočty ČR. Na druhou stranu výzkumníci tvrdí, že by díky čistší energii došlo i ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, což by vedlo k úsporám. Došli dokonce k částce 660 miliard ročně. Pokud by se počítaly pouze výnosy z prodeje elektřiny, tvrdí vědci, návratnost investice je přibližně 11 let.

V ČR studii propaguje například europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer. „Zavedením ‚lepších technologií‘ třeba do dopravy či vytápění lze snížit celosvětovou spotřebu energie o víc než polovinu. Ve všech 143 zemích, které studie vědců z university ze Stanfordu zkoumaly, lze do roku 2050 vyrábět 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, do roku 2030 by bylo možno dosáhnout 80 % podílu. Mixem elektřiny z větru a slunce, což toto platí i pro naši zemi, by vzniklo něco přes 80 tisíc nových pracovních míst. Proti našemu mixu fosilní a jaderné elektřiny bychom měli ušetřit cca třetinu na ceně,“ napsal na svůj Facebook.

Se svými vlastními návrhy oslovil dokonce ministerstvo pro životní prostředí, „Před pár dny jsem poslal panu ministrovi pár podnětů k tomu, jak za méně peněz postupně zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů v našem energetickém mixu (k čemuž mne před pár týdny vyzval). Mimochodem, právě třeba pomocí osazování vhodných střech vládních budovat a hal. Jsem zvědav, co mi pan ministr odpoví. Rád bych ale i pár rad, jak náš energetický parník, který se odpojil od toho, kam díky technologiím 21. století spějí ostatní, vrátit na lepší kurz,“ napsal Niedermayer.

Na dotaz deníku Echo24 Niedermayer uvedl, že na odpověď ministra Richarda Brabce (ANO) nadále čeká. Ministerstvo životního prostředí rovněž doposud neodpovědělo na dotazy deníku Echo24 týkající se stanfordské studie.

Závazky vyplývající z Nového zeleného údělu (New green deal) přijal pro Českou republiku na summitu EU premiér Andrej Babiš (ANO). Zároveň se mu nepovedlo prosadit jádro jako čistý zdroj. Do závěru prosadil pouze vágní formulaci: „Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu.“ Jednalo se o pouhý rétorický ústupek, který přitom fakticky nic neznamená. Kdyby se Babišovi skutečně podařilo prosadit jádro jako čistý zdroj, šlo by tento zdroj energie snadněji financovat.

Jako prohru vidí formulaci bývalý premiér Mirek Topolánek, který už před deseti lety tvrdil, že jádro je pro Českou republiku alfou a omegou dalšího vývoje a musí být budoucností České republiky. „Rozuměl bych tomu, kdyby přijel domů s garantovaným jádrem pro Českou republiku včetně finančních náležitostí a teprve potom hlasoval pro tu ptákovinu. To si ale jako oběť vlastní chamtivosti vůbec nemůže vůči Evropské unii dovolit,“ uvedl Topolánek na svém Twitteru k Babišově jednání v Bruselu.

Čtěte také: Babišovy polopravdy. O kilometrech dálnic mlží, své „vítězství“ v Bruselu přeceňuje