Poslanci by se opět mohli zabývat návrhem, který by uzákonil státní výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP. Příští týden jej bude chtít předložit opoziční poslankyně Jana Černochová (ODS). Na tiskové konferenci to v úterý řekla novinářům. Dosažení dvou procent HDP na výdaje na obranu slibuje Česká republika spojencům z NATO do roku 2024.

Někteří odborníci považují tento slib za ohrožený, protože v příštích letech by musel stát výdaje dramaticky zvýšit. Dvouprocentní slib několikrát zopakovali premiér Andrej Babiš (ANO), prezident Miloš Zeman i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Černochové vadí, že premiér podle ní závazek nyní zpochybňuje. Předseda vlády nedávno novinářům řekl, že ČR sice výdaje v této výši přislíbila, ale není to vytesáno do kamene. Za jedinou jistotu označil smrt.

Černochová již zákon garantující obranné výdaje v minulosti navrhovala, u kolegů poslanců ale neuspěla. Příští týden chce návrh zopakovat. Hlasování o něm má podle ní ukázat, kdo myslí závazky vůči NATO vážně.

Netvrdím, že 2 % HDP na obranu jsou samospásné pro zajištění naší obranyschopnosti, ale jsou její nezbytnou podmínkou. Dosud se vláda hlásila k plnění, ale premiér Babiš tento závazek o víkendu zpochybnil. Škoda pro jeho vládu i pro Českou republiku. https://t.co/tzo34PrD8n

— Jana Černochová (@jana_cernochova) 28. ledna 2020

Ministerstvo obrany letos hospodaří s rozpočtem ve výši 75,5 miliardy korun, což znamená necelých 1,3 procenta HDP. Na léta 2021 a 2022 se počítá s každoročním růstem o 9,8 miliardy korun na 95,16 miliardy korun, což by představovalo asi 1,5 procenta HDP. Podle současných predikcí by dosažení dvou procent HDP v roce 2024 představovalo asi 133 miliardy korun. Rozpočet by tak musel v letech 2023 a 2024 vzrůst o více než 37 miliard korun. Odborníci proto zpochybňují, že se závazek skutečně splní. Poukazují také na to, že politici budou příští rok před volbami náchylní k přesouvání peněz do jiných oblastí, které voliči více ocení.

Černochová navrhuje společně s asi šesti desítkami poslanců ústavní zákon, který by vládě umožnil rychlejší vysílání vojáků do zahraničí. Armáda by tak mohla například v utajení poslat jednotku na osvobození unesených českých občanů, Parlament by se misí zabýval až dodatečně. Zároveň novela řeší proces, při kterém se schvalují přelety a průjezdy vojsk jiných zemí přes české území. V současné době vláda a Parlament vydávají tento souhlas plošně, podle kritiků by měl být schvalován jednotlivě každý průjezd, což v praxi není z časových důvodů možné.

Poslanci by se ústavní novelou měli zabývat ještě v úterý. Návrh podpořila vláda, spolupodepsal ho i Babiš. Piráti podle svého poslance Jana Lipavského souhlasí se změnou procesu týkajícího se spojeneckých přesunů. Ohledně rychlejšího vysílání si chce strana počkat na druhé čtení, v prvním čtení ho proto podpoří. Proti se staví SPD. Poslanec Radovan Vích (SPD) návrh označil za zbytečný. České vojáky podle něj zatáhne do vojenských konfliktů.