Čísla jsou neúprosná. Česká republika má nejvyšší dubnový schodek rozpočtu v novodobé české historii. V České televizi to nedávno přiznala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Přesto premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdí, že vláda nepřesáhne deficit 300 miliard. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) ale upozorňuje, že může schodek státního rozpočtu být klidně až od 200 miliard vyšší.

„Odhaduji letošní schodek na 400 až 500 miliard korun. Vláda nemůže za krizi, ale může za šest let svého naprosto neodpovědného hospodaření,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09.

Vláda dlouhodobě slibuje, že chce zemi vyvést z krize především pomocí masivního investování. Nedávno to v rozhovoru pro CNN Prima News připomněl sám premiér: „Budeme hlavně podporovat stavebnictví, které bohužel v minulosti za jiných vlád utrpělo a odešlo strašně moc zaměstnanců, protože nebyly projekty, nestavěly se dálnice.“

Podobně mluví také současný ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). „Naší snahou je maximálně podpořit výdaje do celé infrastruktury, tedy nejen dálnic. Celkově bychom rádi pracovali s výdaji na úrovni cca 123 mld. Kč, tj. o 10 mld více jak letošní očekávané výdaje a o 17 mld více, jak letošní původní rozpočet. Specificky podíl na dálnice je 30,6 mld. Kč, z čehož více jak 2/3 jsou nové investice, zbytek pak především na opravy stávající sítě. Všechna uvedená čísla se budou v průběhu roku upřesňovat v závislosti na vývoji přípravy staveb a stavebního trhu,“ uvedl pro Echo24.

Paradoxem v tomto však zůstává, že hnutí ANO má kontrolu nad výstavbou dálnic již od ledna 2014. Staví se přitom minimálně a sám Babiš rád používá argument, že příprava stavby dálnice trvá až 13 let. Sám první ministr dopravy za hnutí ANO Antonín Prachař upozorňuje, že například často zmiňovaný zákon o liniových stavbách, který by měl výstavbu urychlit, byl ve hře již v roce 2015.

„Zákon o liniových stavbách čeká na své projednání od roku 2015. Vrací kompetence státu k odpovědnosti za výstavbu dopravní Infrastruktury. Na místo systémového řešení se dělají novely zákona 416, až na výjimky se nepoužívají v praxi a ještě ke všemu formou iniciativy poslanců,“ uvedl bývalý ministr na Twitteru.

Problém je, že ambicióznímu plánu masivního investování také stojí v cestě struktura českého rozpočtu. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vloni upozornil, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rozpočtu si žádají více než tři čtvrtiny všech příjmů státního rozpočtu. Stejnou měrou se podílely i na celkových výdajích. Peněz na případné investice proto zůstává málo. NKÚ připomíná, že v době ekonomické recese se podíl těchto výdajů na příjmech rozpočtu prudce zvýšil a v roce 2009 na ně šlo víc než 87 procent příjmů rozpočtu.