SYRŠTÍ MIGRANTI

Na 85 000 syrských běženců chce společně k turecko-řecké hranici

SYRŠTÍ MIGRANTI
Na 85 000 syrských běženců chce společně k turecko-řecké hranici

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Desítky tisíc syrských migrantů se v posledních dnech přes sociální síť Telegram připojily v Turecku ke skupině, která se chce společně dostat přes řeckou hranici do Evropské unie. Informoval o tom ve středu deník The Guardian. Podle něj jde o akci organizovanou zřejmě samotnými syrskými běženci, kteří ji nazvali Karavana světla. Britský deník uvedl, že podle organizátorů je v této skupině přes 85.000 lidí.

Rovněž Juko Narušimaová z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) deníku The Guardian potvrdila, že o této akci organizované přes sociální sítě ví a že jde o velký počet lidí, kteří se z Turecka chtějí dostat do EU. Odmítla ale, že by UNHCR s tím měl něco společného či že by akci jakkoli podporoval.

Karavana světla se podle britského deníku v pondělí ráno vydala na cestu k městu Edirne u turecko-řeckých hranic, jak je velká, deník neuvedl. Organizátoři podle něj ale očekávají, že by postupně mohla mít až 100.000 lidí. Jsou v ní Syřané, kteří uprchli do Turecka před občanskou válkou, jež začala v roce 2011. Organizátoři vyzvali účastníky akce, aby si s sebou vzali spacáky, stany, záchranné vesty, vodu, potraviny s delší trvanlivostí a lékárničky pro první pomoc.

Syrský emigrant a lidskoprávní aktivista Taha Elghazi, který není součástí této karavany, deníku The Guardian řekl, že turecká vláda pravděpodobně nedovolí skupině dostat se k hranici s Řeckem. Připomněl i zesílení ostrahy hranic z řecké strany. "Všechny tyto okolnosti ale znamenají, že běžence čeká brutální zacházení," dodal.

Situace na řecko-turecké hranici se kriticky vyhrotila v březnu 2020, kdy se tam shromáždilo několik desítek tisíc migrantů poté, co Ankara oznámila, že už jim nebude bránit v cestě do EU. Podle nevládních organizací tehdy mnohé běžence na hranici vozily organizovaně turecké úřady. Tehdy šlo podle nich o další pokus, jak se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan snažil vydírat EU a získat od ní další pomoc pro migranty.

V Turecku žije na 3,7 milionu syrských uprchlíků, kteří podle lidskoprávních aktivistů čelí v posledním zhruba roce xenofobním útokům. Turecko se od loňska potýká s rekordní inflací, rostou ceny potravin, základního zboží i energií. Mnozí migranti mají také obavy, že je turecká vláda přemístí na sever Sýrie do oblastí, které ovládají turecké jednotky spolu s některými povstaleckými skupinami.

Letos v květnu prezident Erdogan oznámil, že chce "motivovat" až milion syrských uprchlíků, aby se vrátili do oblastí na severu Sýrie, které Ankara v posledních letech spolu s místními povstaleckými skupinami ovládla v rámci boje proti syrským kurdským milicím YPG. Tyto milice pomohly mezinárodní koalici v čele s USA v Sýrii porazit teroristickou organizaci Islámský stát, ale Ankara je považuje za teroristy a spojence organizace PKK, která na jihovýchodě Turecka vede přes třicet let ozbrojený boj za kurdskou autonomii.

Turecko buduje na severu Sýrie takzvané bezpečné zóny, kde staví školy, domy a nemocnice. Z těchto regionů ale předtím podle nevládních organizací vyhnala několik desítek tisíc místních kurdských obyvatel. Za občanské války vznikla na severovýchodě Sýrie de facto kurdská autonomie, kterou ale Damašek neuznává.

 

,

22. září 2022