komentář lenky zlámalové

Česko 2020: nejvíc korony, nejvíc zavírání v Evropě

komentář lenky zlámalové
Česko 2020: nejvíc korony, nejvíc zavírání v Evropě

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Tak máme za pár týdnů už druhý evropský primát. Kromě toho, že jsme zemí, která má nejvíc prokázaných nákaz čínským koronavirem na počet obyvatel a s obrovským náskokem největší podíl pozitivních testů, jsme od včerejší noci i zemí, která má v celé Evropské unii nejvíc restrikcí a zavírání společnosti.

Vláda Andreje Babiše v den, kdy zrovna začala platit série omezení a uzavírání schválených minulý týden, představila novou dávku omezení a zavírání. Tím nejvýraznějším je uzavření všech škol s výjimkou mateřských. Vypnutí škol (úředně se tomu říká distanční vzdělávání) je zatím ohlášené do 2. listopadu. Den nato končí nouzový stav. Prodloužit ho může jen Poslanecká sněmovna. Takže vláda zatím ani nemohla jít dál. Tomu, že se školy začátkem listopadu skutečně otevřou, věří ale jen málokdo. Zkušenosti ze všech vypnutí z různých zemí ukazují, že je snadné vypínat, ale mnohem hůř se zapíná.

Je iluzí myslet si, že čísla nových nákaz se sníží během těch tří týdnů tak, aby vláda školy otevřela. Po jarním vypnutí znovu padá za oběť vzdělání a normální život dětí a mladých lidí. Těžko ale říct, čemu padá za oběť. Co se tím vypnutím škol získává.

Světová zdravotnická organizace (WHO) zrovna včera upozornila, že vypínání (označované jako lockdown) k potlačení nekontrolovaného šíření nákazy nevede. Varovala, že plošné uzávěry celých regionů a zemí šíření koronaviru nezastaví. Pouze rozšíření infekce odloží, a navíc ještě dále ožebračí nejchudší vrstvy obyvatel. Zmocněnec WHO pro boj s nemocí covid-19 David Nabarro proto vyzývá světové lídry, aby lockdown nepoužívali jako hlavní nástroj v boji s nákazou. Právě Česko má aktuálně těch plošných restrikcí nejvíc v celé Evropě.

Vypnutí škol není obětí, ale daní za neschopnost vlády Andreje Babiše připravit zemi na život s virem. Připravit úplně konkrétní krizový plán pro zdravotnictví, který zaručí, že se i při vysokém počtu nakažených vyrovná s těžkými případy. Vláda se zjevně bojí kolapsu nemocnic. Právě kvůli tomu se snaží omezit sociální kontakty.

Školy si vybrala nikoliv proto, že se tam nejvíc šíří nákaza. Žádná taková data nemá a nikdy je nikomu neukázala. Vybrala si je proto, že jejich vypnutí je nejsnazší. Hrozí z něj nejmenší okamžité ekonomické škody. Podstatně menší, než kdyby zavřela obchody. Tady by musela lidem platit přímé kompenzace, protože s nimi počítá krizový zákon, podle něhož musí kabinet v nouzovém stavu jednat.

Škody z vypnutých škol se odkládají do budoucna. Přímý tvrdý ekonomický dopad má jen zavření prvních stupňů základních škol. Ten může být vážný. Když zůstanou doma na ošetřovném rodiče všech dětí do jedenácti let, budou svým zaměstnavatelům přirozeně chybět. Jejich práci za ně bude muset udělat někdo jiný.

Opravdu tvrdou ránu ale dají vypnuté školy zdravotnictví. Přispějí k nedostatku lékařů, sestřiček a dalšího personálu, který už dnes nemocnicím hrozí. To, co vyvolává obavy z krize a kolapsu, není žádný snadno logisticky řešitelný nedostatek postelí, budov nebo přístrojů, ale kvalifikovaných lidí, schopných dělat intenzivní medicínu, kterou nakažení potřebují. A když teď rodiče malých dětí zůstanou doma, bude těch zdravotníků chybět ještě víc.

Velmi trefně to shrnul lékař intenzivní péče Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Balík. Ten, který se od jara v první linii stará o nejtěžší pacienty. „Co vidíme jako obrovský problém, o kterém jsme se dozvěděli dnes (v pondělí – pozn. red.) ráno a vnímáme ho jako kudlu do zad všem pracujícím zdravotníkům, je zavření základních škol. Vlastně to pro nás znamená, že až 30 procent vysoce kvalifikovaného personálu zůstane doma se svými dětmi,“ řekl v České televizi Martin Balík. V současné době je podle něj kapacita nemocnice dostačující a zásadně ani neomezuje péči, i když pacientů s koronavirem v posledních dnech výrazněji přibývá. Pokud by ale byly uzavřeny školy a nemocnice kvůli tomu přišla o třetinu vysoce kvalifikovaných zdravotníků, Balík si myslí, že „vláda bude mít na svědomí o dost víc mrtvých, protože o ty pacienty se nebude starat kvalifikovaný personál“.

Jasný, logický argument z praxe v té první linii, nad nímž člověk nechápe, proč vláda prohlubuje personální krizi v zatíženém zdravotnictví, které se zároveň tak bojí. Andrej Babiš ani jeho lidé to neumějí vysvětlit. Přicházejí s technokratickým argumentem, že kraje zřídí „sběrné“ školy pro děti zdravotníků, policistů a dalších pracovníků kritické infrastruktury. Takže si představte tu sestřičku nebo doktora, už tak přetažené těžkou prací, kteří s klidným svědomím pošlou své malé děti do nějakých krizových sběrných škol. Kde nikoho neznají, nemají tam žádné kamarády. Najednou se objeví mezi cizími dětmi. Představte si ty prvňáčky, co před pár týdny přišli do školy poprvé. Jakžtakž se seznámili se svými spolužáky. Začali si vytvářet nějaké vazby. A najednou je máma s tátou šoupnou do sběrné školy. Málokterá máma to svému dítěti udělá. Zůstane s ním doma na ošetřovném. Vláda se ji od toho přitom snaží ekonomicky odradit tím, že to ošetřovné bude držet jen na 60 procentech platu.

S lidským a empatickým přístupem to nemá nic společného. Je to cynické a technokratické. Děti lidí z první linie mají trpět za to, že Andrej Babiš tady dovolil selhání státu, prošustroval měsíce, kdy ztrácel čas v manýrismu, jako byly bonusy pro seniory. Ještě s mimořádně trapným názvem rouškovné.

Kromě škol je druhou tvrdou restrikcí kompletní zavření restaurací. I tady jsme jediná země Evropské unie, která má plošně zavřené restaurace. Zákaz veřejného pití alkoholu je už jakýmsi manýrismem. Snahou Babišovy vlády ukázat, že za šíření viru tady můžou nezodpovědní konzumenti alkoholu.

Za to, že se tady na rozdíl od jiných zemí koronavirus šíří výrazně rychleji, ale nemůže žádné nezodpovědné chování lidí ani jarní rozvolnění, jak se nás snaží přesvědčit Andrej Babiš. Může za něj on a jeho vláda. Nebyli schopni zajistit testování a trasování nakažených, aby tím zemi dovolili normální život s virem bez tvrdých omezení, která právě sledujeme.

Neměli na to manažerské a logistické schopnosti. Tragikomickou ukázkou bylo sobotní žebrání Andreje Babiše u ředitelů bank a mobilních operátorů, aby mu dodali lidi do call center. Bylo to přiznání, že tady nefunguje trasování a vyhledávání nakažených. Těžko říct, kde pak ministr zdravotnictví Roman Prymula bere údaje, z nichž počítá číslo R, ukazující, kolik lidí infikoval jeden nakažený. Kde pro něj bere vstupní data, když skoro u poloviny těch, kdo mají pozitivní test, není jasné, kde se nakazili? To je ten známý komunitní přenos, jímž se hájí nutnost tvrdých státní vypnutí.

Němci tu testovací logistiku zvládli, proto dnes mají otevřené všechny školy a restaurace. U současné epidemie platí jednoduché pravidlo: Ten, kdo umí řídit zdravotnictví a testování, nemusí nic vypínat a omezovat život. To je případ Němců. Ten, kdo není schopen řídit, musí lidem ničit životy restrikcemi. To je případ vlády Andreje Babiše.

Tu obrovskou cenu budeme platit kvůli její manažerské neschopnosti. Není žádný jiný důvod, proč by se zrovna tady šířil virus násobně víc než v sousedním Německu. Jen necelá polovina lidí (48 procent) podle aktuálního výzkumu CVVM věří, že současné restrikce mají smysl a pomohou dostat epidemii pod kontrolu. Ještě na jaře, kdy lidé dali Babišovi bianco šek důvěry, to bylo 86 procent. Ta důvěra je dávno pryč.

13. října 2020